TipsyChipsy TipsyChipsy přečtené 1027

Vítek

Vítek 2004, Adalbert Stifter
5 z 5

Román je teď k poslechu na MujRozhlas. Mě to tedy jednak nadchlo a jednak pohladilo na duši. Už dlouho jsem hledala historický román, který by se odehrával v Čechách 12. století, o žádném jiném nevím, jen tento, paradoxně od rakouského autora. Vystupují tam osobnosti známé z historie: biskup Jindřich Zdík, Vladislav II, Konrád II Znojemský a mnoho dalších. Díky historickému románu se člověk nejlépe učí historii. A bonusem je romantická láska, rytířská dvornost a moudrý a spravedlivý panovník. Milá historie skoro jako pohádka je balzám na nervy.... celý text


Kouřim v průběhu věků

Kouřim v průběhu věků 1981, Miloš Šolle
5 z 5

Kouřim je v Čechách unikátním, od 4 st. př.n.l. nepřetržitě osídleným, místem. Dnešní město vzniklo až po porážce Děpolta III (jeho původní dvorec je v areálu Stará Kouřim) králem Přemyslem Otakarem I v roce 1223. Jeho otec Děpolt II zemřel 1190 při křížové výpravě v Akkonu. Jeho otec Děpolt I zemřel v Itálii na mor 1167. Děpolt I byl bratr Vladislava II a vnuk knížete Břetislava a Jitky. Jeho vnuk Děpolt lll chtěl být moravským markrabětem a byl kníže čáslavský, chrudimský a vratislavský. A protože byl příliš ambiciózní, byl poražen králem v bitvě u Kouřimi 1223. A pak teprv byla postavena opevněná středověká a neboli dnešní Kouřim.... celý text


Srdce Evropy

Srdce Evropy 2021, Pavla Horáková
5 z 5

Já bych řekla, že je to dost převratné dílo, svěží vítr do zatuchlého rybníčku českého mýtu o malém českém etnicky homogenním státu. Kniha je nesmírně inspirativní a přímo praská ve švech informacemi. Pavla Horáková je velmi milý a pozitivní úkaz, v inteligentním a hravém světle ukazuje nové souvislosti, zapomenuté osobnosti, zajímavá místa. Propojuje a spojuje dávno zapomenuté skutečnosti a i když je tam tisíc témat, nakonec to všechno dává smysl. A kde jsou ta různá srdce Evropy, která hledáme? Tím na obálce knihy je řízek, a to je také symbol něčeho, co spojuje národy, jako tato kniha..... celý text


Citová výchova

Citová výchova 1959, Gustave Flaubert
5 z 5

Citová výchova aneb trénink života k sentimentálnímu smutku. Celý život Frédérica a celý tento román vzbuzuje ve čtenáři nesouhlasný odpor k jeho chování. Frédéric je jak třtina ve větru, nestálých názorů, přelétavých citů, nezodpovědných činů, vypočítavých myšlenek a lživých slov. “Nečinná inteligence, umrtvené srdce, trosky snů” jak se tam píše. Pravdivost příběhu je v autobiografickém prožitku autora, snad tím vzbuzuje v čtenářích emoce a sympatie, nějaké souznění se zbytečností života. Odehrává se v revolučním roce 1848 a na okraj ukazuje, že revoluční lid nepřináší lepší morálku.... celý text


Zajatcem ve své vlasti

Zajatcem ve své vlasti 2019, Lev Emmanuilovič Razgon
5 z 5

Autor prokázal mimořádný úsudek a na základě osobní zkušenosti pochopil “vcelku prostoduchou mašinérii masového teroru". Zamýšlí se nad tím, jak byl teror v takové obrovské míře proveditelný, kdo byli vykonavatelé vražd, dozorci, vyšetřovatelé a soudci, jestli měli svědomí. Neměli. Zmiňuje místa, jako klášter Solovki, Usťvymlag, Republiku Komi, píše o Kuzněckém mostu 24 a mnoha dalších místech. Jak přežít a "důstojně očekávat smrt", informace o zahraničních vězních Rusech z Československa, Polácích, Číňanech, Židech, manželce Kalinina a dalších uvězněných. V některých povídkách popisuje otřesné poměry v táborech. V době Velké Vlastenecké války, daleko za frontou, otroci těžili na Sibiři dřevo a umírali jako mouchy a v trestním komandu všichni. V korekci umrzl každý vězeň ve skrčené poloze a skončil v kulatém hrobě. Kdo se dožil konce trestu, tak mu buď trest vykonstruovaným obviněním prodloužili, nebo jako civil musel pracovat v táboře dál, ještě několik let, dokud byla jeho práce potřeba.... celý text


Moje šílené století II.

Moje šílené století II. 2010, Ivan Klíma
5 z 5

Opravdu skvělé, zajímavé, inteligentní čtení. Ukazuje 22 let života umlčeného intelektuála, na pozadí dějin, od vpádu Sovětských tanků po obnovení svobody. Líčí, jak vnímal zákaz publikování a o čem všem přemýšlel, užívá úryvky ze svých deníků, ze svých literárních děl, z děl jiných osobností. Jako mozaiku kombinuje svoje myšlenky, osobní život a analogie z historie naší země. Vidí absurditu chování režimních představitetů, vysmívá se jim. Zamýšlí se nad smyslem života - "A k čemu vlastně žijeme ...Možná žijeme jen proto, že jsme se narodili". Zamýšlí se nad smyslem emigrace, který zpochybňuje, protože "falešné pozlátko" svobodu nemusí přinést. Uvažuje o společnosti, která musí fungovat i v totalitě, ale existuje bezcharakterní "lůza", což není to samé co "lid", tichý ale skrytě vnímající atmosféru. 22 let života, které vzali tisícům československých intelektuálů, vzali i celé společnosti, protože ta neměla přístup k přemýšlení, k myšlenkám, třeba o ekologii, neudržitelnosti našeho způsobu života, k pluralitě názorů na naše dějiny. Společnost žila v hloupnutí, proto je to smutné, bylo to i mých prvních dvacet let života a vnímám to jako dospívání v poloprázdnu. Díky za tuto knihu, protože aspoň dodatečně doplňuje, co se také dělo. Citát: "Jsem však přesvědčen, že mezi zdánlivě mlčícími občany solidarita otřesených, solidarita potupených a uražených vznikala a šířila se. Pouze tím lze vysvětlit, že tito zdánlivě mlčící lidé během několika dní svrhli do nicoty režim, který je tupil a ponižoval."... celý text


Zpupnost

Zpupnost 2020, Adriana Krnáčová
5 z 5

Z této napínavé detektivky jsem opravdu nadšená. Paní Adriana Krnáčová si zaslouží velké uznání. Autorka prokázala velký nadhled a zastupitele na pražském magistrátu vidí trochu jako karikatury, pokřivené osůbky. Líbilo se mi, že takový zajímavý děj autorka vyrobila z reality skryté a na očích všech, jak to objevila, i když to tu bylo. Vtahuje čtenáře do prostředí magistrátu a dopravního podniku, a vidí politiky a dozorčí radu jako dočasně dosazené neschopné loutky na šachovnici velkých hráčů, bohatých podnikatelů. Ukazuje, jak se tahá za nitky a úplatky létají v milionech. A kdyby jenom to, autorka rozehrává úžasný napínavý příběh, kdy z hlasování na magistrátu má čtenář napnuté nervy. Ukazuje vysokou hru o obrovské majetky, kdy vyšetřovatelé, státní zástupci, čestní zastupitelé nemají šanci. Zkorumpovaná smečka je stále informována, co se vyšetřuje a všude má své lidi. Bylo to fakt super, pěkně napínavé a také tam bylo několik super hrdinů. Moc díky, deset hvězd.... celý text


Mariánský sloup: V souvislostech víry a ducha

Mariánský sloup: V souvislostech víry a ducha 2020, Stanislav Přibyl
5 z 5

Autorem knihy je generálni vikář litoměřické diecéze. V knize jsou zajímavé informace o vztahu různých obrazů panny Marie ke Staroměstskému náměstí. Je to dost zamotané, jak se obrazy stěhovaly, jsou to panna Marie Staroboleslavská (Palladium), panna Marie Rynecká (Svatovítská, Palladium II) a panna Marie za mřížemi. Ohledně rozkolu v názoru na vhodnost návratu sloupu, mají pravdu i odpůrci v tom, že sloup má souvislost s Habsburskou porobou, popravami českých pánů, vyhnáním protestantských elit ze země, konfiskací majetku české šlechty a vnuceným katolictvím. V Mnichově byl totiž opravdu po, pro ně vítězné, bitvě na Bílé Hoře, vztyčen sloup na počest porážky Čechů. Mnichovský sloup a sloup na Staroměstském náměstí jsou skoro stejné. Není to snad výsměch, mít stejný sloup v Praze? Každý, kdo o tom přemýšlí, musí si udělat svůj názor. V obou případech jde o iracionální emoce, ať už nenávist k monarchii u odpůrců a nebo láska k panně Marii u podporovatelů. Síla těch emocí je mocná a kam se kdo přikloní? Já jsem proti bourání nádherných soch. Krásná báseň od Václava Renče, napsaná ve vězení: Po léta, po věky kolem ní proudí křesťané pražští. Jedněmi vzývána, druhými míjena, u mnohých v záští, pozorně hledí a pokojně sahá v osudy všech. Vítězná od věků, vítězství svého ví, že se dočká i ve vzpurném srdci hornatých Čech.... celý text