Torino přečtené 361

P.S. Stále Tě miluju 2016, Jenny Han

Autismus & Chardonnay 2017, Martin Selner

Tato sbírka fejetonů se mi velmi líbila. Alespoň trošku nám autor touto knihou otevírá jinak zcela uzavřený svět autistů. Konkrétně autistických dětí, o které se v rámci své práce stará. Snaží se je popsat jako děti se specifickými potřebami a specifickým světem, ne jako ty "divné a zvláštní". Některé příhody jsou vtipné, některé na zamyšlení, ale všechny jsou lidské a ať to zní jakkoli pateticky, proudí skrz ně láska až ke čtenáři. Vzhledem k tomu, že jsme léta pracovala s dětmi, často jsem si při čtení říkala "Pracuje s autistickými dětmi nebo se zdravými?" Protože z mé praxi vím, že i "normální děti" se často chovají stejně, ne-li hůř...... celý text

Verum 2017, Courtney Cole

Tak tohle bylo pro mě největší zklamání! Vlastně ani ne zklamání, spíš naštvání!!! Když jsem knížku dočetla a koukala na ni jako blázen, zeptal se mě můj přítel, jaké to bylo a o čem to bylo. Já mu odpověděla "Hmmmm"... Já vážně nevím, o čem to bylo. Já vážně nevím, co bylo skutečné, co byly představy, co byly halucinace... Pro mě ta kniha byla jedna velká halucinace. Zvlášť po tak skvělém prvním díle, jako bylo Nocte! Nocte byla skvělá kniha, která mi místy přišla lehce nudná, ale na konci to vše vykompenzovala úžasným zvratem. Po něčem tak skvělém si autorka nejspíš řekla, že bude kout železo, dokud je žhavé, a napíše rychle druhý díl. No a aby čtenáři nevyšli ze zvyku, musí je přeci i v této knize šokovat. Podle mě už je to moc. Některé věci se v obou knížkách opakují a je to úplně zbytečné, zvlášť když ty knihy mají návaznost. Kdyby autorka napsala Nocte a poté Verum s jinými postavami a lepší zápletkou a využila tam tu hlavní myšlenku, co dělá mozek, když jsme v kómatu, a ty knihy by na sebe vůbec nenavazovaly - mohlo by to fungovat. Ale za 1. tolik špatných věcí se nemůže dít jedné a té samé postavě a za 2. nelze napsat knihu o tom, co se nám děje v hlavě, když to nemá vůbec žádný děj ani pointu... Chápu, že věci jako sny, kóma nebo halucinace jsou dobrou živnou půdou pro děj knihy, ale musí se to umět daleko lépe zpracovat.... celý text

Všem klukům, které jsem milovala 2015, Jenny Han

Volání netvora 2012, Patrick Ness

Knížka má velmi zajímavý příběh se zvláštním závěrem. Tedy závěr je předvídatelný, ale emoce, co hlavní postava cítí jsou rozhodně zajímavé a nutí k zamyšlení a i k určitému poučení. Podle názvu jsem si myslela, že půjde o "horor pro mládež". Ale ono jde vlastně o horor, který může zažít kdokoli, protože i když v knížce "netvor" skutečně vystupuje, podstatné jsou právě ty emoce. Co se mi na knize opravdu moc líbilo, byly její ilustrace, které dodávají na atmosféře. Na konci je kniha velmi dojemná. A nejen, že děj začíná být smutný a dojemný, ale je napsaný tak, že i ze mě vytáhl pocity, které s dějem knihy neměly žádnou souvislost a měla jsem je zastrčené někde hluboko v sobě. Pak jsem nebrečela jen kvůli knize... Na to musí mít spisovatel skutečně talent.... celý text

Manželé Goebbelsovi - Svůdník a vražedkyně 2015, Václav Miko

Můj (téměř) dokonalý život 2017, Sophie Kinsella (p)

Tak tahle kniha se mi opravdu líbila. Nejdříve jsem se vyděsila, jak jsou stránky celkem hustě popsány od kraje ke kraji s hustým řádkováním, ale i tak mi to vlastně při čtení nevadilo... Četlo se mi to lehce, rychle a bavilo mě to. Na knize se mi nejvíce líbilo to, že nepopisuje dokonalý život, ale ten nedokonalý reálný se všedními problémy. Přišlo mi, že vše, co se v ději stalo, by se bez problémů mohla stát komukoli. Pravda, některé věci třeba jen v Americe nebo Británii, ale i tak. Autorka si musela dát s psaním opravdu záležet, protože snad každá i zdánlivě bezvýznamná věc, která se v knize udála, nebo o které autorka píše, má svůj důvod a navazuje na ní něco jiného. Když se v první kapitole autorka dlouhosáhle rozepisuje o tom, jak hlavní postava jezdí zdlouhavě a náročně do práce, vypadá to, jen jako popis zvláštního života v Londýně, ale v předposlední kapitole, se to opět vrací na scénu, byť jednou větou, ale má to význam. Snad jen konec nemusel být tak sladký. Dobré konce mám ráda, ale vždyť ta kniha popisovala TÉMĚŘ dokonalý život :-)... celý text

O duši a dívce - Pohádky z hor 2016, Martin Vopěnka

O čem ženy píší 2008, * antologie

Schůzka se smrtí 2007, Agatha Christie

Řekla bych, že kniha se odvíjela celkem typicky pro danou autorku. Nejprve uvedení do děje a vztahů postav, poté zločin a nakonec výslechy a rozuzlení. Nicméně v této knize mě velmi zaujala oběť. Snad ještě nikdy jsem v knihách od A. Ch. nečetla o tak otevřeně nepřátelské až tyranské osobě. Líbil se na ten psychologický náhled na ni i na další postavy. Ovšem, kdo je vrah, se nedá moc vydedukovat, protože důležitou informaci, díky které vše zapadá do sebe, se dozvíme až na konci. Ale i tak mě konec potěšil (viz níže). Knihu hodnotím jako průměrnou "Christieovku", ale oproti jiným knihám je lehce nadprůměrná. SPOILER: Jsem ráda, že vrahem nebyl nikdo z rodiny a že v epilogu byla nastíněná jejich šťastná budoucnost. Konec dobrý, všechno dobré.... celý text

Snaž se nedýchat 2017, Holly Seddon

Mě se tahle kniha nelíbila... Byla strašně natahovaná, zbytečně dlouhá, chvíle se nic nedělo a bylo to dost o ničem. Příběh jako takový by nebyl špatný (kdyby se teda nápadně nepodobal Dívce ve vlaku...), ale měl být tak o 150 stránek kratší. Pak by možná měl tu pověstnou ostrost, rychlé tempo, rychlý spád a děj by nás pohltil, jak slibují na zadní straně knihy. Podle mě se nic z toho, co mi bylo slibováno, nestalo... Když pominu, že spousta dějových linek byla pouze a jen naťuknutá a nedovedená do konce, když pominu celkem nezajímavé a někdy dost nelogické postavy, když pominu ten smutný pokus o detektivní rozplétání případu, tak nemůžu odpustit, že vlastně vůbec nevím co se zločinu týče, co přesně se teda stalo, jak se to stalo a proč!!! A vlastně si ani nejsem jistá, jestli jsem pochopila název té knihy... Co se mi na knize líbilo, byl popis vegetativního stavu Amy. SPOILER: A nejvíc jsem vlastně naprdnutá, že zločinec se v knize vlastně ani neobjeví (neobjeví se v dějové lince Jacoba a Alex v roce 2010)...... celý text

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Nutno hned v úvodu říct, že jsem začátečník v žánru thriller nebo horor. Takže co mě stačí na příšernou paniku, může být pro jiného slabý čajíček. Knížku bych rozdělila na dvě pomyslné části. První mě vyděsila. Při jejím čtení jsem byla nervózní, roztřesená, koukala jsem se za sebe, rozhlížela se po tvářích lidí kolem a snažila se identifikovat, kdo by tohle dokázal. Prostě jsem nedokázala uvěřit, jak jednoduché je podvolit si člověka a mít jeho život totálně v hrsti. A zároveň, jak jednoduché je, donutit lidi, aby věřili tomu, čemu chcete, aby věřili. První část bych definovala slovem, které je v knize několikrát zmíněno, "STRACH". Měla jsem takový strach, že se mi nechtělo číst dál, protože jsem se neskutečně bála, že se brutalita hlavního hrdiny vydere na povrch stránek se všemi detaily a já to nezvládnu. Ale zároveň jsem chtěla číst dál, protože jsem věřila v dobrý konec a chtěla jsem vědět, co se bude dít. Druhá část byla o možnosti řešení bezvýchodné situace. Každá situace se dá řešit, ale ne vždy se vyřeší prvním z možných nápadů. Druhá část byla hlavně o psychologii postav a o tom, že člověk jako Jack nesmí dělat chyby, žádné chyby. Velmi jsem ocenila přeskakování mezi dějovými linka "přítomnost" a "minulost", sice jsem v jednu chvilku měla pocit, že se stala bycha v nadpisu, ale opak byl pravdou, právě to zvláštní propletení dějových linek vyústilo v zajímavější konec. Také to ze začátku dávalo možnost postupně poodhalovat problémy týraných žen a s každou přečtenou stránkou se mohl stupňovat náš strach. Nakonec snad jen, že nejrozumnější postavou byla dívka s Downovým syndromem, úžasné.... celý text

Siréna 2017, Kiera Cass

Kniha je autorčinou prvotinou. A já musím říct, že to je poznat. Navíc bych o této knize řekla, že je celkem nekonzistentní. Chvílemi jsem byla vtáhnutá do děje, svíralo se mi na prsou jen z popisu smutných scén, ale chvílemi jsem o děj skoro nejevila zájem a "jen" četla. Nápad jako takový vlastně není až tak špatný, výběr mýtického stvoření - sirény a její zasazení do dnešního světa je fajn. Ale příběh se občas neskutečně vleče a těch zajímavých scén je tam pomálu. Na druhou stranu nutno říct, že nejsem cílová skupina spisovatelky. Co se mi nejvíce líbilo, byla snaha popsat Oceán jako tak trochu lidskou bytost s city. A co se mi nejméně líbilo, byl předvídatelný a trochu patetický konec. Řekla bych, že tady si to autorka vyzkoušela a pak poučená a vypsaná pokračovala Selekcí, která se mi líbila daleko víc... Hodnotím jako průměr.... celý text

Koruna 2017, Kiera Cass

Myslím, že na tuhle knihu jsou nejrozporuplnější názory, protože čtenářky se vžívají do hlavní ženské postavy. A tato postava potažmo i kniha se jim líbí podle toho, jakého nápadníka si Eadlyn nakonec vybere. No i já jsem její volbou ovlivněná... Můj favorit byl jiný. I když chápu, proč si ho nevybrala, tak ale moc nerozumím tomu, koho si vybrala. Respektive mám pocit, že nám autorka dostatečně nedokázala popsat tu skutečnou zamilovanost a věnovala téhle láska na můj vkus velmi omezený počet stránek. V této knize jsem se nedokázala do Eadlyn tolik vcítit... Nicméně líbila se mi politická linka příběhu, transformace hlavní postavy a celkem zajímavé závěrečné královo tajemství, které by si ale také zasloužilo více stránek. Celkově se mi Dcera a Koruna líbily méně než Selekce, Elita a První. Ale pořád tuto celou sérii i samotnou druhou část považuju za velmi dobré knižní počiny.... celý text

Dcera 2016, Kiera Cass

Mě se Dcera prostě líbila!!! Má sice nejnižší hodnocení ze všechny knih této série a já na jednu stranu chápu proč, ale i tak se mi hrozně moc líbila. Líbí,se mi že v této části série zažívám jako čtenářka selekci z té druhé strany, že na scéně zůstala většina starých postav a přidaly se nové také zajímavé. Na rozdíl od ostatních jsem ráda, že je kniha o hrdince, která je něčím jiná a komplikovaná, jinak by tento díl byl dost možná stejný jako předchozí a to by byla nuda. Ale mrzí mě, že nám autorka blíže nepředstavila více nápadníků ze Selekce. Moc se těším na finální díl.... celý text

Šťastně až navěky 2016, Kiera Cass

Všechny příběhy jsou zajímavé a aspoň mě vtáhly do děje stejně jako knihy. Každý příběh má jiné plusy a jiné mínusy. Mě osobně se kniha velmi líbila, dovysvětlila, co bylo potřeba dovysvětlit. Líbilo se mi, že každá povídka je psaná v ich formě z pohledu dané postavy. Příběhy jsou sestaveny z již známých scén (které jsme četli v předešlých knihách), které jsou právě z pohledu někoho jiného než hlavní hrdinky, ale jsou tam odhaleny úplně nové scény, které jsme si mohli jen domýšlet. Zároveň jeden příběh, a to příběh královny Amberly, je zasazen přibližně o 20 let dříve, než se odehrává náš děj, takže se dozvíme něco úplně nového a celkem překvapivého. Jen je mi líto, že tam chyběl příběh Georgie.... celý text

První 2015, Kiera Cass

Sexkomiks: První komiksové dějiny sexuality 2017, Philippe Brenot

Mě se tato kniha opravdu líbila. Byla poučná, byla zajímavá, byla vtipná, měla hezké malby, ale vůbec nebyla sprostá, nechutná, perverzní, ani nevhodná. Některé kapitoly mě tak zaujaly, že bych si o nich klidně přečetla i více informací, ale chápu, že tato kniha je komiks a ne encyklopedie. Celkem mi je líto, že jsem knihu měla půjčenou z knihovny a nemám ji nastálo ve své knihovně.... celý text

Elita 2015, Kiera Cass

Skvělý druhý díl série. Díky prvnímu dílu už známe základní dějový spletenec, všechny hlavní postavy a už se tu konečně něco děje. Po chvilce jsem si ale říkala, jestli se tam toho neděje až moc :-) ale na druhou stranu je to lepší než se u knihy nudit. Takže akce tam bylo dost i citových houpaček tam bylo dost. U některých postav se jejich charaktery vyjasnily, u některých se spíš zapletly, ale aspoň je půda připravená pro další díl. A emocionálně jsem byla do tohoto dílu více vtažená než do prvního. Také jsem ráda, že se tu vyjasnily některé zvláštní krátké okamžiky z prvního díly, které v prvním díle nebyly vysvětleny. Těším se na další část.... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Krásná knížka! Pro mě je úplně nejdůležitější, že při jejím čtení zapomínám na vše. Na čas, prostor i na vystoupení z dopravního prostředku. Neuvěřitelně jsem se do ní začetla. Ale i když se mi líbila, tak když se zamyslím, ten děj byl vlastně malinko nudný, nic moc se tam nedělo. Nicméně já vím, že je to součást větší knižní série a proto to této knize odpouštím a beru ji jako skvělý základ k dalším knihám a k dalšímu rozepsání zápletek.... celý text