Torino přečtené 361

Simpsonovi: K popukání 2014, Matt Groening

Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr 2018, Krystal Sutherland

Nejen že to byla kniha s nejdelším názvem, kterou jsem kdy četla, navíc to byla kniha s nejzvláštnější hlavní hrdinkou a celkem dost podivným dějem. Hlavní hrdinku jsem si celkem oblíbila i její zvláštní rodinu. S nadšením jsem sledovala její transformaci a touhu překonat své strachy, ale později jsem si začala říkat, že o tom ta kniha není... Mě osobně nejvíc zaujaly kapitoly o Smrti, vlastně mi bylo líto, že těch kapitol nebylo více. Pak také, že alespoň v této knize a rodině neexistuje žádné prokletí ale nastavení mysli všech zúčastněných. Přesvědčilo mě to, že strachy jsou o hlavě a že každý strach lze překonat. Ale já svým strachům zatím čelit nechci, natolik mě kniha neovlivnila...... celý text

Dovolená s moderním fotrem 2018, Dominik Landsman

Musím říct, že po Deníčku jsem k tomuto autorovi byla skeptická, ale tahle kniha mě rozhodně potěšila. Podle mě, nebo spíš pro mě byla rozhodně o třídu lepší. A nebudu se vykrucovat, důvod je jednoduchý - děj je psán z pohledu ženy! A z mého ženského pohledu je celkem dost reálný, oproti Deníčku, který mi takový nepřišel. Kniha byla vtipná, měla jasný směr, probírali se v ní klasická dovolenková klišé i (pro mě) novinky. Není to vzor nejvyššího literárního díla a lehká letní oddychovka. Já ji doporučuji.... celý text

Korektor 2014, Jana Kilianová

Zadrž hvězdy 2018, Katie Khan

Tato kniha se mi celkem dost líbila. Upřímně většinu času jsem si tuto knihu přestavovala jako film a říkala jsem si, že by byl úžasný. Se všemi možnými triky, barvami a vizualizací. Dalo by se říct, že je to kniha o lásce. To je to nosné téma, které je obaleno letem do vesmíru a vzpomínkami na "normální" život, který nám lidem z roku 2018 rozhodně normální nepřipadá. Ale to co se mi na knize líbilo nejvíce byl konec. Teď musím velmi opatrně, abych vám něco neprozradila. Děj plyne takovým spádem, že si člověk konec snadno domyslí, ale tak to neskončí... U této knihy je nutné číst dál a dál a nespoléhat na to, že konec odhadnete. Neodhadnete, protože tohle vás asi nenapadne. A tím koncem byla kniha povznesena výše, alespoň pro mě.... celý text

Všichni jsme nosili hvězdu - Vzpomínky spolužáků Anny Frankové 2012, Theo Coster

Dokonalý cizinec 2016, Renée Knight

Tato knížka mě nezaujala... Tak rozhodně bych jí nenazvala thrillerem, to jako první věc. Ale mě prostě celkově nebavila. První část byla moc zdlouhavá a celkem nezajímavá. Chápu, že díky této části jsme měli dokonale poznat charaktery postav, ale když vás to poznávání nebaví a je napsáno nezáživně, tak je to na prd. Druhá část, kde se děj už měl rozjíždět, jsem byla k příběhu stále apatická. Na můj vkus to byl až moc vykonstruovaný příběh, ve kterém se autorka celou dobu snažila některé věci neříkat na přímo a kličkovat kolem nich... No a svátečnímu čtenáři to nevadí, já už mám něco přečteno, takže jsem tu "lest" prokoukla. Bylo mi jasné, že příběh nebude z nějaké části takový, jak je nám předkládán. Měla jsem v hlavě několik variant, jak se příběh může zvrtnout. Tam, kam nakonec děj dospěl, jsme neodhadla, ale zase mi to přišlo jako nejméně zajímavé. Nechci spoilerovat, tak jen napíši, že námět zápletky by nebyl špatný, kdyby se kniha držela svého označená thriller. Co mě také poměrně dost štvalo, bylo neustálá změna vypravěčů a skákání v časových linkách. To jsou prvky, které se v knihách běžně používají, ale tady jsem se v tom nedokázala zorientovat... Nicméně k tomu pozitivnímu je nutné říct, že kniha zajímavě popisuje fakt domýšlení a obranný mechanismus mozku před něčím opravdu ošklivým. Prostě když nechceme, tak něco nevidíme, nad něčím se nezamyslíme, něco nevnímáme...... celý text

Chlapec v pruhovaném pyžamu 2008, John Boyne

Před pikolou za pikolou 2017, Linda Green

Řeknu to na rovinu, k této knize mám určitá ale... Podle mě to nebyla vyloženě špatná kniha, ale ani vyloženě dobrá. Možná mohla mít o pár stránek méně, ale podle mě byl pes zakopán jinde. Již podle anotace můžeme vědět, že kniha je o ztracení malé holčičky při hře na schovávanou. Myslím si, že představa, že se něco stane dítěti, je ta nejhorší a nejen pro maminky. Takže to považuji za velmi dobré téma knihy. Ovšem proto, aby se v knize udrželo napětí a čtenář byl stejně nedočkavý a ochromený, jako rodiče hlavní hrdinky, by chtělo, aby se nestřídaly kapitoly o vyděšené rodině a o únosci/únoskyni. Protože, když v každé druhé kapitole čteme, že je dívenka relativně v pořádku, že žije, dýchá, jí, pije a má spoustu otázek, tak to čtenáře v žádné tísnivé atmosféře moc neudrží. Celkem zajímavá byla zápletka. Proč byla holčička unesena, co byla motivace, jaké bylo psychické rozložení a historie únoskyně a jakou roli hrála náhoda. Ale to nejsmutnější na tom pro mě bylo, že já jsem to odhadla asi o 100 stránek dříve, než se o tom v knize začalo mluvit. No a když uhodnete hlavní zápletku, v každé sudé kapitole víte, co je s uneseným dítětem, tak začnete spoléhat na konec. Říkáte si, tam se něco musí stát, tam to vygraduje... No a nic. V této knize se snad o konci ani mluvit nedá. Konec byla totální nuda. Chápu, že autorka chtěla ukázat trápení obou žen, které v knize vystupují, ale věřím, že se to dalo napsat lépe. Celkově knihu hodnotím jako průměr s celkem promrhaným potenciálem.... celý text

Cinder & Ella 2018, Kelly Oram

Toto je knížka, ke které bych měla tolik "ale"... Ale stejně se mi líbila! Četla se rychle, snadno vlastně sama. Sice docela dost stránek, ale měla jsem jí přečtou strašně rychle. Pro mě to bylo velmi zajímavé převyprávění známé pohádky O Popelce. Nejvíc se mi líbil nový prvek, který v klasické Popelce není. To, že Cinder neví, kdo je Ella, je předvídatelné, ale že ani Ella neví, kdo je Cinder v sobě skýtá zajímavé zápletky. Samozřejmě se mi také líbí to, že kniha není pohádka skrz na skrz. Ano některé scény (ty lehce přitažené za vlasy, ke kterým bych měla své "ale") jsou ryze pohádkové, ale jiné jsou více lidské a reálné. Mluvím o tom, že kniha ukazuje, že věci, lidé a události nejsou jen bílé nebo černé. Existuje celé spektrum barev a jde také o úhel pohledu. Ukazuje, že to nejhorší na světe není jen žít s cizími lidmi, nebo lidmi, který nás nemají rádi. To nejhorší je daleko za hranicemi našich představ. Jediná postava, která mi mojí teorii o barevném spektru kazí a ke které jsem si za celou knihu neudělala žádný vztah je Kaylee. Myslím, že to je fajn knížka pro kategorii young adult.... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman

Myslím, že u tohoto fantasy žánru jde hlavně o to, jaké nové prostředí autor vymyslí. V jakém světě se bude děj odehrávat, jaké tam budou zvláštnosti a odlišnosti od našeho světa, který známe. Myslím, že v této knize se toho autor zhostil skvěle! Vymyslel budoucnost, která je tak vyspělá, že nikdo nemlže zemřít ani nehodou ani na stáří, ale jen a výhradně (až na jeden jediný případ) rukou smrtky. Ačkoli jsem čtenář, který miluje pasáže s přímou řečí a části, kde se děj posouvá svižnějším tempem, tak tady mi popisné pasáže vůbec nevadily. Ani nevím, jestli je správné je nazvat "popisnými pasážemi", spíše úvahami částmi. Úvahami nad životem, jeho cenou, úvahami nad tím jestli je něčí život cennější, než někoho jiného, úvahami nad morálkou, morální odpovědností vůči životu a svému poslání, úvaha nad tím jestli, když víme, že nemůžeme zemřít, jestli to z nás automaticky dělá bezcitná monstra, jestli naše morálka plyne ze strachu, jestli výchova má tak silný vliv na chování člověka, jestli zbavení se morálky je "nakažlivé"... Prostě kniha byla plná hlubokých otázek, na které většinou nelze odpovědět jednoznačně. To je asi poznávací znamení knih od Neala Shustermana. Líbil se mi i děj příběhu. Hlavně to, že se odvíjel úplně jinak, než jsem čekala. Autor předložil daný svět a problematiku a já si myslela, že vím, o co tam půjde přednostně a jak se bude děj odvíjet. A najednou bum, všechno jinak. Tak jsem svoje myšlenky přehodnotila a zase to nesedělo. To se mi moc líbilo, autor nás pořád drží v určitém napění a nenechává nás "usnout na vavřínech". Jsem neskutečně šťastná, že zrovna tuto knihu mám ve své knihovničce a nepůjčovala jsem si ji z městské knihovny. Moc se těším na další díl. Věřím, že to bude jedna z nejlepších sérií, které jsem kdy četla. A právě proto, že se očekávají ještě další díly, je moje hodnocení jen 4 hvězdy, protože 5 hvězdiček si schovávám na další díly.... celý text

Bez šance 2016, Neal Shusterman

Tato kniha byla velmi zajímavá. Nejspíš to bude moje první kniha ze sfi-ci žánru a začala jsem dobrou volbou. Co upoutá asi každého je hlavně ten námět a otázky, které v nás vyvolává. Otázky, které si klademe celou dobu při čtení a na konci, když už bychom mohli mít odpověď, si některé otázky začneme vzhledem k jedné scéně pokládat častěji a znovu a možná trochu modifikovaně. Máme duši? Kam duše zmizí? Kdy zmizí? Je správné někoho zabít? Je správné někoho zabít, když on chce zabít mě? Kdy už mluvíme o zabití? Je správný potrat? Měl by být život chráněn od chvíle početí? Nebo od chvíle narození? A jak dlouho by měl být život chráněn? Kdo může o našem životě rozhodovat? Je správné obětovat někoho za život jiných? Kdyby lidé měli možnost zbavit se svých dětí v téměř dospělém věku, jak rychle by se ve společnosti ustálila myšlenka, že je to v pořádku? Že se za to nemusí cítit odpovědní? Je možný, aby rodič byl ke svému dítěti až tak bezohledný, když mu to systém dovolí? Vyvolává to prostě tolik otázek, že člověk si tuto knihu musí sám přečíst a pak si na ně sám odpovědět. Co se děje týče, občas bych ocenila trochu hlubší informace a větší rozepsání. Jediný příběh, který mě nevzal za srdce, byl příběh CiFiho, ale chápu jeho účel v knize.... celý text

Ubulená hromádka štěstí 2017, Sarah Andersen

Dospelosť je mýtus 2016, Sarah Andersen

Drž mě pevně 2017, David Levithan

Tato kniha je vlastně scénář k muzikálu. Muzikálu, který v knize Will Grayson, Will Grayson, píše postava jménem Drobek. Takže se dá říct, že tato kniha je doplněním Willa Graysna. Nejsem si jistá, jak velký význam má pro lidi, co Willa nečetli. Ale pro ty, co Willa četli, je to skvělé doplnění, zvláště pro ty, co si oblíbili právě Drobka. Tato kniha a vlastně i celý muzikál mapuje Drobkův život od dětství po "současnost". Zaměřuje se hlavně na jeho sexualitu a milostné vztahy. Nutno hned v úvodu říct, že mám ráda muzikály :-) Vzhledem k tomu, že kniha je právě muzikálový scénář, tak jsou tam vepsané texty postav, režijní poznámky a hlavně písně. Po chvilince jsem se do knihy a do toho stylu dostala a každou jednotlivou scénu jsem si dokázala představit na divadelních prknech. A dokázala jsem si představit i melodii jednotlivých písniček i potencionální taneční vystoupení. Z důvodu, že mě kniha dokáže vtáhnout tak moc, že toto všechno dokážu živě představit, tak si myslím, že je dobrá. Minimálně pro nás, co máme rádi muzikály a Drobka. Co se děje týče, je poměrně jednoduchý o zvláštním optimistickým homosexuálovi. Děj má otevřený, ale přesto svým způsobem šťastný konec. Bála jsem se, vzhledem k postavě Drobka, že bude konec až moc sladký, ale ne. Byl pozitivní, ale ne přeslazený. Nese v sobě myšlenku, že každého člověka stíhá menší či větší trable a je nutné se znovu zvednou a jít dál. Co mě na knize neskutečně naštvalo je fušerská práce vydavatelství. Čtu, čtu, jsem na straně 176 a druhá strana je vzhůru nohama s číslem 184... Takže knihu otočím vzhůru nohama a deset stránek čtu tak... Nemyslím si, že to byl záměr.... celý text

Můj přízvuk je skutečný 2017, Kunal Nayyar

Mám ráda Teorii velkého třesku, mám ráda Raje, mám ráda Kunala, tak proč si nepřečíst tuto knihu. Tato kniha je na první pohled nekonzistentní co se kapitol týče. Některé byly příliš dlouhé, některé krátké a někdy na sebe vůbec nenavazovaly. Ale po pár kapitolách jsem pochopila ten záměr. Kapitoly postupně mapují život Kunala a zároveň se občas objeví kapitoly mimo tuto linku, ve kterých nám Kunal předává určitá moudra svého otce, nebo nám osvětluje indické svátky a kulturu. Kniha se mi začala opravdu líbil až tak v druhé polovině, když kapitoly popisovaly mě více srdcové záležitosti a kapitoly na sebe začaly až zvláštně, ale hezky a lépe navazovat a tvořily tak daleko konzistentnější celek, než jsem si původně myslela. Děj je logicky velmi ovlivněn tím, co Kunal skutečně zažil. Líbilo se mi, že psal o skutečném životě, skutečných lidech, o svých reálných nezdarech, nevymýšlel si (teda podle mého názoru), ale přesto se snažil kapitolám dát pointu, i když třeba až za 50 stránek. Proto je nutné tuto "povídkovou" knihu číst od začátku až do konce a nepřeskakovat. Jinak by vám mohlo něco utéct a nepochopit to. Co mě na knížce trochu mrzelo, byla téměř absence Teorie velkého třesku, respektive jejich představitelů. Nečekala jsem, že kniha bude celá o Jimovi a Kaley, ale třeba jednu kapitolu jim věnovat mohl . A vzhledem k názvu knihy jsem byla i celkem udivená, že o přízvuku nepadla snad ani jedna zmínka... Přesto si myslím, že o pro fanoušky Kunala, je to fajn kniha.... celý text

Deníky Carrie B. 2010, Candace Bushnell

Dobře mi tak 2014, Radka Třeštíková

Tuhle knihu jsem si přečetla a zapomenu na ni... Vůbec mě nechytla za srdce, nic mě v ní nezaujalo. Začátek byl slibný, ale poté po šlo z kopce. Vlastně tam nebyla ani jedna sympatická postava. Všichni jsou buď nesympatičtí nebo totálně divní. V jednu jedinou chvíli jsem si myslela, že to začíná mít dobrý směr. Bylo to ale až u nějaké 150 stránky z 220, to jsem si říkala, že je trochu pozdě. Ale dobře, myslela jsem si, že ty předchozí stránky mi měly vysvětlit historii těch postav, abych teď dobře pochopila, jak velký zamotanec vztahů se přede mnou objevil. Doufala jsem, že posledních 70 stran bude o něm a bude to zajímavé, bouřlivé možná i vášnivé. Ale nebylo. A tu skvělou propletenost vztahů autorka vůbec nevyužila tak, jak mohla... Byla jsem zklamaná. Pak přišel druhý zvláštní okamžik - nechci spoilerovat, tak napíšu jen - Erika. To mohl být také okamžik pro zajímavé rozpletení nebo zapletení děje... Opět tato chvíle a možnost nebyly využity. Snad jen konec je překvapivý. Je prostě znát, že je to autorčina prvotina... Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, už kvůli tomu, že jsme chtěla mít přečtené všechny knihy od Radky Třeštíkové, ale nic mi vlastně nedala. Snad jen - je úžasné kam až se autorka posunula ve svém psaní a smýšlení.... celý text

Opravář osudů 2017, Robert Fulghum

Navždy s láskou, Lara Jean 2017, Jenny Han

Tato kniha se mi ze všech tří dílů líbila nejvíc. Nejprve jsem byla trošku naštvaná, že je děj skočil o rok dopředu, ale pak jsem si řekla, že to má své výhody. Ačkoli se v knize toho tolik nedělo, tak mě dostala. Vlastně ani nevím čím, nejspíš tím, že byl tento díl trochu "dospělejší" a už se tam tolik neřešilo, kdo s kým a koho podvádí nebo nepodvádí. Nejlepší z celé knihy mi přišlo vykreslení Lařiny nervozity před tím, než dostane výsledky přijímacích testů na VŠ, a pak její naštvanost z prvního výsledku, apatii k druhému výsledku a následné postupné nadšení z posledního výsledku. Líbí se mi to poselství, že by člověk měl myslet hlavně sám na sebe a v otázce, která nejvíc ovlivní vaši budoucnost, se nesmíte nechat ukecat ke špatné volbě ani svoji láskou. Také se mi líbilo, že ačkoli je děj posunut o rok, tak se do děje vloudili téměř všechny postavy z první dílů. Krásně to zacyklilo celou sérii.... celý text