trollkvinna
přečtené 196
Záhada domu Marwicků
2021,
Darcy Coates
Od knihy jsem bůhví jaké očekávání neměla. Už jsem pár knih od Darcy četla, tak jsem to trochu tušila, že z toho nebudu úplně odvařená. Ale chtěla jsem nějakou rychlovku a něco ne úplně náročného. A to jsem dostala. Možná až moc. Neměla jsem ani husí kůži nebo nepříjemný pocit. Prostě to bylo pro mne takové jalové. Hlavně musím kroutit hlavou nad vyřešením situace s bývalým přítelem Anny. Jakože cože?? Jakože vážně?? A hlavně tyhle nekonečný happy endy. Pojďme si v klidu udělat malej piknik u místa, kde je zakopanej můj bývalej. Pohodička. Asi se spíš nad tím i trochu směju. Nu což, prostě asi Darcy Coates.... celý text
Píseň krve
2015,
Anthony Ryan
Sledujeme příběh Vélina Al Sorny od jeho deseti let, až shruba po jeho 27 let, kdy se z chlapce stává muž, poněkud drastickým způsobem. Drsný výcvik a zkoušky o přežití v divočině. Následují vraždy, války a královské pletichy. A aby toho nebylo málo, máme na řešení i nějaké ty menší záhady a mysteria. Dopadlo to dobře? Tak to se dozvím až přečtu další 4 knížky. Vadí mi to? Vůbec ne! Neměla jsem přečtených snad ani prvních 30 stránek a věděla jsem, že tohle bude něco pro mne. A vážně bylo. Příběh mi krásně ubíhal, snad žádná pasáž mě nenudila a musím říct, i když má kniha něco málo přes 600 stran, nic mi tam nepřipadalo zbytečné. Musela jsem číst dál a dál, abych věděla kdo komu zas usekne nějakou část těla či se stanou jiné sviňárny. O řežby vskutku nebylo nouze. Koneckonců, je to tam samá bitka a války a chlapi, co se předhánějí, kdo umí lépe zacházet s mečem. Nebylo nouze ani o intriky, kterých tu bylo docela požehnaně. To mi ovšem vůbec nevadí, přidává to na příběhu jisté drama a stálé očekávání. Nejsem žádný literární kritik, ale opravdu mě styl psaní a vyprávění bavil a dokázal zaujmout. Tak jako jsem si oblíbila hned několik postav a fandila jim, tak jsem si našla i ty, které bych nejraději viděla na dně hluboké jámy. Ke konci jsem se i dočkala nějakého malého rozuzlení věcí, jež se staly a překvapil mne i příběhový zvrat, který jsem nečekala. Zkrátka a dobře, za mne výborný počin, který jsem si užila a opravdu se těším, až zas budu provázet Vélina na jeho cestě životem.... celý text
Osudný polibek
2014,
Maggie Stiefvater
Měla jsem trochu strach, že to bude nějaká náctiletá přeslazená romanťárna. Musím ale říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Hlavní hrdinka se mi charakterem líbí, není to žádná princeznička, právě naopak. A je mi o něco víc sympatičtější, že je to brunetka s vlasy na mikádo. Gansey a jeho kamarádi Adam, Noah a Ronan jsou také zajímaví. Každý přidává do party svým dílem a každý je svým způsobem originál. Samozřejmě by se dalo i říct, že jsou to takové trošku stereotypy, ale asi mi to nijak zvlášť nevadí. No a co si budem, ale tenhle pomalu rozvíjející se romantický vztah mezi dvěma postavami, to já tuze ráda. I když to možná je až moc pomalé. Tenhle "friends to lovers" a možná vlastně i "forbidden love" tropes jsou hodně známé a používané, ale co už. Tady mi to tolik asi nevadí. Příběh je hezky napsán, fantasy linka je do toho dobře zasazena a já okultní tématice holduji, takže za mně velké plus. V knize je dobře znázorněno přátelství, kterému bylo dáváno přednost před láskou, což není úplně špatně. Takže záleží, co kdo preferuje. A nechci knihu srovnávat, určitě ne ve zlém, ale strašně mi to připomínalo sérii Mediátor od Meg Cabotové, kterou jsem četla "kdysi dávno" a naprosto jsem si ji zamilovala. Takže pokud jste fandové, zkuste dát šanci i Osudnému polibku. Za mne velice příjemné počtení a už jsem zvědavá na další díl.... celý text
