Tsuki
přečtené 160
Hitman
2004,
Garth Ennis
Tenhle komiks je povedená záležitost - pokud vám nevadí spousta krve, vražd, brutálního (doslova) humoru a nechutností. Pokud ano, tak asi nemá smysl číst dál jak za předmluvu. Já jsem si Tommyho Monaghana vcelku rychle oblíbila, přestože nedám na klasické superhrdinské komiksy dopustit. Ale možná je ve mně cosi zvraceného či co, že mě tohle vlastně baví číst. Osobně jsem si na tolik opěvovanou kresbu musela zvyknout, přijde mi hodně úsporná, ale nakonec k celkovému ladění sedne jako pr... zadek na hrnec, protože se toho děje tolik, že detailnější obraz by asi spíš rušil. Za moje první setkání s Hitmanem můžu říct, že jsem spokojená. Má jen tu smůlu, že přichází hned za mým prvním setkáním s Punisherem, které na mě udělalo stejný dojem, ale bylo první. Uvidím ještě časem, které z těchto temných zákoutí DC u mě převáží.... celý text
Slavík
1973,
Hans Christian Andersen
Na přečtení dětem před spaním, proč ne. Ale mně jako dospěláka to nenadchlo. Velké fotografie, ale občas ne zcela zachycují to, co popisuje text. Taky jim nějak nemůžu odpustit, že je vše stylizované ala Indie, přitom Slavík se má odehrávat v Číně. Podle televizní inscenace, takže mi to připadá trochu jako zbytečně vydaná kniha...... celý text
Papírová města
2014,
John Green
Tohle mi úplně nesedlo. Styl vyprávění se mi na začátku vůbec nelíbil a prakticky žádná postava mi nebyla sympatická. Příběh mi začal připadat zajímavější ve chvíli, kdy konečně ta nána (čti Margo) zmizela a nudný příběh trouby, co je zamilovaný do školní hvězdy se přelil v uvážlivé pátrání. Bohužel mi velmi záhy došlo, že by autor musel být mistr ve vymýšlení point, aby z tohohle něco vytřískal - a jak jsem očekávala, závěr knihy mě zklamal. Samotná myšlenka (to jediné, co by se dalo nazvat podstatným) se ztratila v přílivu snahy o pochopení, jak přemýšlí šílená holka co se neumí vyrovnat se životem. Připadalo mi to, jako hotové jídlo v plastu koupené v supermarketu. Na první pohled to vypadá chutně, ale bez toho papírového obalu na vás pak stejně vykoukne jen beztvará břečka bez chuti. Paradoxně, nejlepší část knihy se odehrává v autě a svědčí o tom, že rčení "cesta je důležitější než cíl" se dá brát zcela doslovně.... celý text
