tygřík2
přečtené 1915
Hvozd
2002,
Edward Rutherfurd (p)
Protože jsem blázen do historie a mám ráda tlustopisy, je pro mne dílo tohoto autora jako stvořené. Spousta postav, osudů, historických událostí, detailů z běžného života a kupodivu se mi nepletou a v paměti drží lépe než nabiflované vědomosti ze školy. Musím si nakázat, kolik stránek ten který večer přečtu, protože jinak bych sůvila do rozbřesku :-)... celý text
Sarum: Román o Anglii
2005,
Edward Rutherfurd (p)
Jednou k nám přišla návštěva, přelétla pohledem knihovnu, zastavila se u knih páně Rutherfurda a pravila: " Ty vážně čteš takle tlustý knížky, jo?" a já si poprvé uvědomila dvě věci. Že ty dveře do jiných časů jsou vážně prostorově výraznější a že v očích některých lidí jsem zřejmě podivín. Ale mně to nevadí, číst o historii popsané tímto způsobem mne neskonale baví. Nehledě na to, že se pořád dovídám něco nového.... celý text
Londýn: příběh nejslavnějšího města na zemi
1999,
Edward Rutherfurd (p)
Londýn je můj oblíbený. Když čtu knihy od pana Rutherfurda, je to, jako bych se na popisované místo přestěhovala. Nelze ve čtení přestat, neexistuje nic jiného. ( Něco jako leze leze po železe, nedá pokoj, až to přečte.:-) ) Přestože jsou objemné, je mi líto, že mají konec.... celý text
O mé rodině a jiné zvířeně
2002,
Gerald Durrell
Milé vyprávění o dětství příštího biologa na řeckém ostrově Korfu. Na onom ostrově jsem se před lety o prázdninách usalašila pod košatou olivou a měla výhled na moře i na půvabnou vesničku. Asi za hodinu se začali trousit angličtí turisté s útlou knížkou v ruce a pořád si v ní četli. Pak ukazovali na bílý dům a na modrou zátoku a podivovali se, jakoby cosi porovnávali a nadšeně mezi sebou diskutovali. Když jsem zpozorovala už asi desátého, říkala jsem si, co blbnou? To je nějaká epidemie nebo co? A protože jsem příšerně zvědavý tvor, nedalo mi to a šla jsem na výzvědy. V místní kavárničce jsem si opodál objektů mé detektivní práce dala frapíčko a nenápadně šilhala, až mne oči bolely, po té knize, co jim nedala pokoje. Když jsem odcházela, prokmitl mezi Angličany kousek titulu: ald Durre. Nójo!!! Rozsvítilo se mi a už jsem to chytla taky: tak támhle to je ten dům, kde rodina bydlela, tohle je ta terasa, kde maminka pletla a tady v té zátoce učinil malý Gerry své první biologické výzkumy! A navždy se proměnil můj vztah jak k tomu místu tak ke knize. Dotkla se mne minulost a teď mohu kdykoli knihu nejen přečíst, ale i prožít.... celý text
