vehement
přečtené 150
Písečný muž
2013,
Lars Kepler
Keplerovic opět zabodovali. Už závěr Svědkyně ohně naznačoval , že bude následovat přímé pokračování nastíněných událostí kolem Jurka Waltera. Joona Linna je opět skvělí ačkoli si myslím, že tentokrát trošku ustupuje před novou "vycházející hvězdou" Sagou. Ta je perfektní, hlavně její pobyt na "klinice". Bomba. A vzhledem k závěru Písečného muže si myslím, že příští kniha by mohla být věnována "pouze" jí. No uvidíme. Nebylo by to špatné, je křehká a zároveň drsná a "zabijácká" :-) Každopádně se kniha čte velice dobře, opět jsem ji nechtěl odložit a hltal každou stránku. Styl krátkých kapitol je dynamický, což je dobře.... celý text
Svědkyně ohně
2012,
Lars Kepler
Po třetí a i v tomto případě, jako je Paganiniho smlouva, výborné. Joona Linna je prostě skvělej. Jeho paličatost s jakou vzdoruje téměř každému včetně svého šéfa je úžasná. Nejlepší jeho vlastností je to, že si stojí za svým bez ohledu na následky. To v dnešní době moc lidí nedokáže. Nevím jak ostatní, ale hned od začátku jsem byl přesvědčen o tom, že Vicky nevraždila. Bylo to až moc zřejmé, což nikdy nevěstí nic dobrého :-) To vůbec nesnižuje kvalitu vyprávění právě naopak. A to i přez mé "odhalení" vraha hned na počátku, kdy se oběvil na scéně. Rozhodně nechci dělat hrdinu, prostě jsem ho uhodl, nic víc, ale byl, podezřelý hned od "pohledu" :-) I přesto jsem knihu hltal jedním dechem a přestal číst prakticky jenom v noci. Četl jsem o přestávce v práci, po příchodu domů, před spaním, prostě jsem se nechtěl odtrhnout od knihy. Výborné. Hned se vrhám do novinky Písečný muž PS: Jedno "mikro mínus" přeci jenom. Scéna v kavárně, kdy Linna pročítá zprávy z ohledání...ve vedlejší místnosti sedí mladá žena se stříbrným kroužkem ve spodním rtu....dívka s piercingem potřese...atd.(konkrétně str.384 a 385) a mě problikne "Lisbet"(zasvěcení vědí o ko jde), prostě by to byl supr nápad, kdyby se tam i v této jediné větě myhla, prostě takové filmové cameo. No neříkejte, že by Vás to nezasáhlo ??? Mě by se to tam líbilo :-)... celý text
Směr času
2002,
Arthur Charles Clarke
Tato sbírka povídek je úžasná. Nejenom ukazuje, že pro Clarka není snad žádná oblast tabu, ale, což já u něho mám hodně rád, je jeho smysl pro humor viz povídka Cestujte po drátě! Už samotná myšlenka je supr, ale ta komická složka je naprosto excelentní, a k tomu mu postačí pouhých pět stran textu. Neuvěřitelné. Ale jsou povídky, kdy mu stačí i daleko měně a nápad v ní je popsán, řekl bych komplexně. Je zbytečné více psát, perfektní ve všech směrech.... celý text
