Veve721 Veve721 přečtené 368

Soumrak

Soumrak 2022, Shannon Messenger
4 z 5

Ze Shannon Messenger se pomalu ale jistě stává grafoman podobných rozměrů jako S.J. Maas. Od útlé jedničky jsme ušli kus cesty a tahle 600 stranová cihlička rozhodně není vhodné čtivo pro hyperaktivní netrpělivce. Je stejnou měrou rozvláčná, jako hluboká. Obsahuje množství odkazů na předchozí děj, zároveň rozvíjí charaktery a otevírá nové oblasti, které hrdinové musí prozkoumat. Moc se mi líbí provázanost celé série a je obdivuhodné, jak autorka výborně zakomponovává detaily a informace, které nám dřív podsunula. Jediným mínusem je už zmíněné vleklé tempo vyprávění. Určitě by šlo pár stran ubrat a přitom nenarušit příběh či kvalitu. Přesto se oplatí prokousat lehce nezáživnějším úvodem, protože tahle boží série zcela jistě stojí za všechen čas, který jejímu čtení věnujete.... celý text


Nespatřeni

Nespatřeni 2021, Shannon Messenger
5 z 5

Pět hvězd je u této série klasika. Vždy ji tak hodnotím a vždy lituju, že není možné dát ještě víc. V tomto dílu je spousta prostoru věnována mé oblíbené postavě - mistrovi sarkasmu Keefovi. Naši hrdinové jsou poznamenání událostmi minulého dílu, ale nemají čas na utápění se ve svých pocitech, protože na ně čeká množství nových výzev. Nakoukneme do tajemné školy pro nenapravitelné případy, blíže se seznámíme s členy tajné organizace, dozvíme se, co nechutný ogří král skrývá pod bederní rouškou a hlavně se zaměříme na trpaslíky, kteří doteď nehráli v příběhu nijak výraznou roli. Kdo šíří nebezpečnou nákazu mezi mírumilovnými milovníky zahradničení? Nadchla mě jejich magie úzce provázána s přírodou, ovládání kořenového systému stromů a zpívání rostlinkám. Autorka má neskutečný vypravěčský talent a obrovskou hromadu fantazie, která se zdá nekonečná. Každým dalším dílem jen dokazuje, že ty nejlepší nápady pořád ještě nevyčerpala. (Nechci spoilerovat, ale závěr tohoto dílu vás nečekaným plot twistem vážně položí!) Strážce ztracených měst je prostě závislostí, která jen tak nepustí. Jak se do magického světa jednou ponoříte, už ho nikdy nebudete chtít opustit.... celý text


Boží hrob

Boží hrob 2019, Jay Kristoff
4 z 5

Boží hrob byl trochu jiný, než jsem čekala. Prvním překvapením byla výrazná změna prostředí. Právě krutý gladiátorský tréning je prvkem, který knihu tolik odlišuje od jiných fantasy. Autor si vybral zajímavé téma a tentokrát je ještě chladnokrevnější - vyhřezlé orgány létají vzduchem pro pobavení šlechty a postavy bolestivě umírají jedná za druhou. Atmosférou i obsahem mi dost připomínal skvělý film Gladiátor. Tak proč jsem nedala maximální hodnocení, že? Možná jsem jen neměla tu správnou náladu, nicméně jsem postrádala takový ten pocit, který u pětihvězdičkových knih mívám - že se od nich nedokážu odtrhnout. Boží hrob jsem neměla problém odložit a klidně i několik dní ho nechat netknutý v poličce. Přestože mě děj bavil, postavy byly sympatické a autorův styl psaní zbožňuju, něco mi jednoduše chybělo. Ke všemu mě dost prudila romantická linka. Nepřekáželo mi, že šlo o dvě dívky. Jen jsem mezi těmito konkrétními ženami necítila absolutně žádnou chemii a nějak jsem nechápala, proč by Mia měla cítit náklonnost zrovna k této osobě. Boží hrob je každopádně originálním dílkem sršícím akcí, přestože se v mých očí nepřiblížil kvalitě prvního dílu.... celý text


Divergence

Divergence 2012, Veronica Roth
5 z 5

Existují příběhy, které si můžu přečíst klidně stokrát a i tak si každé jedno čtení neskutečně užiju - Divergence je právě jednou z takovýchto srdcovek. Kdyby bytovka, ve které bydlím někdy náhodou hořela a já mohla zachránit jen pár svých nejoblíbenějších knížek, tato populární trilogie by bezpodmínečně putovala do bezpečí se mnou. Lze vyjmenovat mnohé důvody k tomu, proč si sérii zamilovat. Zbožňuju práci s charaktery, které nejsou černobílé, fandím sympatické hlavní hrdince a líbí se mi i slow burn romantická linka, kde mezi hlavními hrdiny cítit tu správnou dávku chemie. A to nemluvím o detailně vykresleném dystopické světě, smysluplné kritice tamější politiky či pořádné dávce napětí při akčnějších scénách. Veronica Roth vytvořila originální dílko, které je radost číst. A ráda si jej přečtu ještě milionkrát. Přestože mě děj již nemá čím překvapit, i tak mě Divergence pokaždé přiková ke svým stránkám a nepustí do posledního odstavce.... celý text


Všetko alebo nič

Všetko alebo nič 2007, Eva Urbaníková
1 z 5

Autorka staví do popředí ženských ctností inteligenci, pracovitost a sebevědomí, což je v pořádku. Problémem je zakomponování mužského elementu. "Všetko alebo nič" vydává nestabilní vztah za romantický sen každé svobodomyslné ženy, přestože má hrdinka za partnera manipulativního, vzteklého, sobeckého hulváta s přestřeleným egem. Jakub Lindu neustále ponižuje, zesměšňuje její styl oblékání, je na ni vulgární a v momentě, kdy mu vyplakává kvůli smrti své kamarádky se zeptá na velikost bradavek... Přesto se nám autorka snažit namluvit, že jde o epickou lásku plnou vášně. Linda nám (po vzoru Carrie ze Sexu ve městě) nonstop opakuje, jak je silná a soběstačná, přitom se tak vůbec nechová. I když jde o neškodnou romanťárnu, nelíbí se mi, jakým způsobem obhajuje mužskou aroganci a toxický vztah. Co si čtenářka může odnést ze zmíněné Evitovky? Snad jen to, že pokud je chlap dobrý v posteli, třeba mu odpustit úplně cokoliv, klidně i nevěru či verbální útoky. Přestože Eva Urbaníková píše čtivě a má košatou slovní zásobu, forma textu nedokáže zachránit absurdní obsah. Dobrá kniha má moc ovlivnit svého čtenáře, motivovat, donutit ho k zamyšlení... Jednoduše se nedokážu ztotožnit s odkazem, který autorka předává ženám. Tohle není žádná roztomilá romance, ale thriller o manipulátorovi a jeho nablble naivní oběti!... celý text


Dobrá manželka

Dobrá manželka 2019, Samra Zafar
5 z 5

Kniha je svědectvím ženy, která si musela prožít psychickým i fyzickým týráním, aby objevila svou vnitřní sílu a postavila se za svá práva. Jde o životní příběh, který bylo místy zatěžko číst, přesto jsem nedokázala přestat otáčet stránky... Líbil se mi jednoduchý styl psaní, který působil sympaticky a zároveň dostatečně úderně. Autorka vychytala správnou míru informací a nezabíhala do nepodstatných detailů, takže příběh plynul svižným tempem a dobře se četl. (Dobře natolik, nakolik jde dobře číst vyznání týrané ženy.) Příběh byl emotivní, silný a dokázal se zarýt hluboko pod kůži. Nutí člověka zamyslet se nad osudy žen v odlišných kulturách a nad tím, jak velké máme štěstí, že podobným údělem nemusíme procházet. Zároveň se mi líbilo optimistické zakončení a poselství, které autorka v závěru zdůraznila. Perfektní knížka, kterou by si měla přečíst každá žena. Ještě bych dodala, že i když se mi líbil slovenský překlad textu, doporučuju sáhnout spíše po české verzi (vyšlo pod názvem "Poslušná manželka"), ta totiž navíc obsahuje Samřiny fotky s popiskami. Je škoda, ze slovenská verze čtenáře o tento milý bonus ochudila.... celý text


Rebuilt

Rebuilt 2021, Alex Scarrow
4 z 5

Závěr napínavé sci-fi trilogie, od které jsem měla velká očekávání. První díl jsem četla dvakrát a v obou případech mě nadchnul, s pokračováním mé nadšení bohužel trochu vyprchalo. Ptala jsem se sama sebe, jestli jde jen o nešvar prostředních vycpávkových dílů, anebo autor ztratil nit a netuší, o čem dál psát. Proto jsem k finálnímu rozuzlení přistupovala opatrně. Moc jsem si přála, aby to byla pecka podobná Remadu, ale snažila jsem se své nadšení mírnit, abych nebyla zklamaná. Po dočtení můžu říct, že závěrečný díl sice nedosahuje kvalit úvodu, přesto jde o důstojné uzavření dějové linky. Musím vyzdvihnout závěrečné kapitoly, které byly originální, nečekané a naprosto dokonalé. Vím, že spoustě čtenářům byl konec proti srsti, mně ale dával smysl a oceňuji, že se autor nebál uzavřít dějovou linku zrovna takto. Působilo to správné realisticky. Líbila se mi pointa celé série, stejně jako jsem si s nadšením přečetla doslov vědce, který se zabývá teoriemi mimozemského života. Výborné! Škoda, že celková kvalita knihy (podobně jako celé série) má kolísavý charakter. První díl byl naprostá bomba, druhý ztrácel na dechu a třetí začínal ve stylu dvojky, aby vygradoval do kvalit jedničky. Nemůžu ignorovat pocit, že se z fajn trilogie dala trochou škrtání vytvořit excelentní duologie. Přesto zbožňuju námět, stejně jako zbožňuju autorův styl psaní. Jde o originální počin, který si pozornost zaslouží a milovníkům sci-fi by v knihovničce neměl chybět.... celý text


Na hraně temnoty

Na hraně temnoty 2020, Theodora Stonewall
3 z 5

Dopředu jsem byla varována před brutalitou, nechutnostmi a přílišným naturalismem, s čímž můžu po dočtení jen souhlasit. Osobně mi chladnokrevnější čtivo nevadí a vlastně jsem ani nečekala, že mě může v tomto ohledu něco překvapit, očividně ale stále existují hranice, které lze posouvat. Teď nemluvím o úmyslně odpudivém prostředí, do kterého je příběh zasazen (výkaly, mrtvoly, potoky krve), ale o hlavním hrdinovi, který je sám o sobě největším bobkem ze všech. Posera, urážlivý hajzlík a neskutečně nesympatický vypravěč, díky čemuž se k němu zle nachází cesta. Paradoxem je, že právě příšerný charakter z něj dělá výjimečně zajímavou postavu, o jakou čtenář běžně nezavadí. Na pouhých 160 stranách se stáváme svědky naprostého rozkladu osobnosti, deprese, frustrace, prozření a nalezení životního cíle. Není to lehké čtení, právě naopak. Jde o hloubavou sondu do zraněné lidské duše, kterou je místy zatěžko číst. A přesto má něco do sebe! S knížkou mám vlastně jen jeden výraznější problém a tím je délka. Na takto krátkém úseku při detailní práci s charakterem nezbude dostatek prostoru na nic jiného. Byly nastíněny myšlenky, dějové linky a výborné vedlejší postavy (krkavec), o kterých se chci dozvědět víc, jenže najednou konec. Cítím se ochuzena o zbytek načnutého příběhu a přijde mi, že šlo jen o ochutnávku, která mě namlsala, aby v nejlepším skončila. Knížka je úžasně zpracovaná, má ilustrace, zajímavé fonty a výborný styl psaní - rozhodně jde o dílo, kterému bylo věnováno kvantum práce (šťouranec do protěžovaných autorů nejmenovaného nakladatelství, kteří vydávají patlanice sesmolené za pár hodin). Takže přestože si myslím, že spojení duologie do jednoho svazku by bylo lepším krokem, i takovýto úvod do Zakharova putování mě zaujal. Minimálně zmíněným stylem psaní a vedlejšími postavami, když už ne samotným čarodějem, kterého si jde oblíbit jen velmi těžko. Hodnocení: 60%... celý text


Nikdynoc

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff
5 z 5

Nikdynoc je přesně tím typem knihy, po jejíž dočtení se zle hledají slova. Je úžasná a nabízí tolik důvodu k tomu, aby si ji člověk zamiloval. Především originální svět, při jehož poznávání musíte obdivovat bezbřehou fantazii Jaye Kristoffa - tohle je ten pravý důvod, proč číst fantasy! Přestože mám ráda styl psaní S.J.Maas nebo Richelle Mead, pořád jde o fantasy stavějící na pravidlech biologie, meteorologie či geologie našeho reálného světa. Nikdynoc je v tomto naprosto odlišná. Spolu s hlavní hrdinkou poznáváme svět se třemi slunci (žlutým, červeným a modrým), díky nimž nastává tma jen jednou za několik let. Tato skutečnost je úzce propojena s vírou v trojokého slunečního boha Aa, který zapudil svou ženu - bohyni temné noci Niah. Hlavní hrdinka Mia po vyostřeném politickém převratu přijde o oba rodiče a brzy zjistí, že má moc manipulovat se stíny (což je ve světě extrémistických vyznavačů boha světla vnímáno jako kacířství). Jejím jediným opravdovým přítelem se stává stínový kocourek a spolu se vydávají na dlouhou cestu za pomstou... Nikdynoc zahrnuje všechny aspekty dobrého příběhu - originální prostředí, plno akce, napínavé dějové zvraty, skvělou ústřední protagonistku a roztomilé démonické zvířátko po jejím boku. Miin charakter je výborně vystavený, prochází vývojem, přitom postrádá "ukňourané okamžiky nejistoty", jakými trpí většina YA hrdinek (a při jejichž čtení trpím já). Je tvrdá, ale ne zlá. Děj je plný krve, utrpení, useknutých končetin, smrti... autor rozhodně nikoho nijak nešetří a přesně ta chladnokrevnost příběhu nesmírně sluší. Spolu se všemi do dokonalosti vybroušenými detaily vytváří epické dílo, které si zaslouží pozornost. Přestože se nedá říct, že by stránky mizely pod rukami (díky drobnému písmu a množství poznámek pod čarou nad knihou nějakou chvilku strávíte), jde o dobře investovaný čas. Doufám, že další díly nezklamou, protože tahle trilogie má slušně našlápnuto na místo jednoho z mých top favoritů v knihovničce.... celý text


Zrcadlo

Zrcadlo 2021, Táňa Keleová-Vasilková
3 z 5

Minimalistický rozsah stran má vliv na obšírnost děje - na 150 stranách textu s obrovskými mezerami mezi řádky se dá jen těžko vystavět komplikovaná zápletka. Obzvlášť při stylu, jakým autorka píše. Nechápejte mě špatně, příběh je svým způsobem čtivý, ale zároveň je podáván způsobem, jako by vám ho vyprávěla známá při kávičce. Spousta vycpávek a nepodstatných dialogů o ničem, které mají čtenáři přiblížit jednotvárnost života hlavní hrdinky. Zásadním problémem pro mě byl právě Helenin charakter a její negativní nahlížení na svět - všechno jí vadilo, ať už manželovy koníčky, návštěvy u rodičů či dceřin partner. Většinu děje zabíraly jen Heleniny stížnosti a fňukání, jak ji vlastní existence unavuje. Po dočtení jsem ale pochopila, že šlo o autorčin záměr, kdy chtěla poukázat na to, jak se změnou smýšlení může stát náš svět krásnějším místem pro život. Bohužel nejsem cílová kategorie - není mi 50 a můj život mě nijak výrazně neprudí. Možná věkem lze podobnou krizi očekávat, ale zatím se s takovým postojem nedokážu ztotožnit. Nicméně pointu chápu, samotná myšlenka se mi líbila a nechci knížku neoprávněně pranýřovat za to, že nejsem vhodným čtenářem. Přesto nemůžu dát vyšší než průměrné hodnocení. Malý rozsah, nesympatická hlavní hrdinka, nevýrazné dialogy... Ani s přihlédnutím na příjemně pozitivní závěr nevidím důvod se ke knížce v budoucnu vracet. Pokud vás ale podobný styl příběhů baví, proč ne. Nejde vyloženě o špatnou knihu, i když dle mého názoru autorka napsala i lepší dílka.... celý text


Na dvore zo strieborných plameňov

Na dvore zo strieborných plameňov 2021, Sarah J. Maas
4 z 5

Pokračování mé milované série Dvorů bylo knihou, do níž jsem se nijak nehrnula. Obávala jsem se změny v hlavní hrdince, protože nafoukanou prudičku Nestu k smrti nesnáším. Překvapivě ale nebyla největším problémem Nesta - naopak, vývoj komplikovaného charakteru byl výborně vystavený a dával smysl. Tak co mi tedy vadilo? Nechce se mi ani věřit, že to říkám (u excelentní S.J. Maas mi to přijde skoro jako rouhání), ale nesedl mi styl psaní. Dokonce si troufám říct, že jde o velmi špatně napsanou knihu, která by potřebovala pořádně proškrtat. Nejsem žádná puritánka, ale explicitní sexuální scény vyznívaly vyloženě směšně. Nešlo o obsah, ale o formu, jakou byly psané. Z minulých dílů víme, že Maasová umí psát decentní lechtivé scény, ale tohle byly přehnaně konkrétní popisy toho, co kde kdo strká postrádající jakoukoliv jiskru. Prostě suché fyzické popisy toho, jak probíhá koitus. (Kdyby to náhodou někdo nevěděl.) Nemluvě o neustálém opakování stejných frází (její vlhkost) a příšerném českém překladu, který absurditu těchto scén korunoval (poštěváček, pochva, ztepilé postavy???). Hrůza. Jsem ráda, že mám v knihovničce slovenskou verzi, která nezní, jako by ji překládala moje prababička, no i tak jsem měla problém se první třetinou 600 stranové bichle prokousat. Po 200 stranách jsem byla odhodlaná potrestat knihu průměrnými třemi hvězdami, ale pak se děj rozjel a poslední třetinu jsem vyloženě hltala. Pokud hodnotím pouze zápletku a představím si ji jako film ubíhající mi před očima, byla bych doslova nadšená. Problém je však ve způsobu, jakým autorka svou vizi převedla na papír. Vleklý úvod, trapné sexuální scény, neustálé opakování informací i celých vět,... Kdyby vzal příběh do rukou nemilosrdný redaktor a nebál se Maasovou trochu usměrnit v její grafomanii, mohla mít kniha plný počet. Protože ten emotivní závěr! Bohužel ale vidím příliš nedostatků, abych byla maximálně spokojená. Je to obrovská škoda, protože takhle boží příběh si rozhodně zasloužil lepší podání.... celý text


Dokonalá přítelkyně

Dokonalá přítelkyně 2018, Karen Hamilton
4 z 5

Ať už jste četli jakýkoliv thriller o pošahané stalkerce, na Juliette se ani zdaleka nechytá. Tohle je úplně nový level psychoušství! Hlavní hrdinka je šílená, posedlá a totálně poblázněná do Natea. Nedokáže se vyrovnat s rozchodem a věnuje dlouhé měsíce života tomu, aby se přiblížila ke svému ex - nechá se zaměstnat ve stejné práci, neustále ho všude pronásleduje, tajně mu lozí do bytu, když není doma a sabotuje jeho nové vztahy. Vyprávění je psané právě z pohledu Juliette, což je zvláštně nekomfortní a přitom neskutečně zajímavé. Neokoukané prostředí letiště bylo jen dalším osvěžujícím detailem u knížky, která sama o sobě v mnohém vyniká mezi dějově podobnou tvorbou. Pokud fandíte Harley Quinn, měli byste dát této knize šanci. Juliette byla totiž čistokrevný magor a přestože jsem jen nechápavě kroutila hlavou nad jejími bláznivými nápady, občas jsem jí i trochu fandila (mám prostě pro psychopaty slabost). Autorčin styl psaní je jednoduchý, svižný a extrémně chytlavý, nemrhá čas vycpávkami, vše je součástí příběhu a každá sekunda čtení stojí za to. Vím, že se ke knížce ještě nejednou vrátím a bude mít trvalé místo v mé knihovničce, přesto musím zmínit i jedno velmi výrazné negativum - otevřené konce mi sice nepřekáží, ale tady závěr vyloženě neexistoval. Přišlo mi to jako náhle utnutí dějové linky v nejlepším momentu a jsem přesvědčená, že pár kapitol navíc by neuškodilo, právě naopak. Přesto mě knížka uchvátila. "Dokonalá přítelkyně" je prostě neskutečná!... celý text


Hospodyně

Hospodyně 2021, Natalie Barelli
4 z 5

"Někdy si říkám, že dokud v nějakém sklepení neožírám plíseň ze zdí, je to v pohodě. Nejsem blázen, jsem jen trochu posedlá..." Hlavní hrdinka Claire je chorobná lhářka, profesionální stalkerka a neskutečný lenivec. Celé dny tráví šmírováním své nemesis Hanny a čekáním na správný moment, kdy se jí bude moct pomstít. Psychologický thriller, který nebudete chtít pustit z ruky. Autorka výborně pracuje s napětím a nenatahuje děj zbytečnými vycpávkami - jde o svižnou jednohubkou, u které při čtení nezestárnete, ani nezaspíte nudou. A přestože nelze říct, že by mi byla hlavní hrdinka sympatická, vykreslení jejího charakteru mě bavilo a k ději skvělé ladilo. Odlehčený tón vyprávění taky nebyl na škodu (místy jsem se dokonce zasmála), Claiřin sarkasmus mnohdy odlehčil situaci, přesto nijak nenarušoval atmosféru žánru a nedělal z thrilleru trapnou komedii. Celkově jsem měla z knížky velmi dobrý pocit a těsně po dočtení jsem dokonce chtěla dát plný počet hvězd. Po hlubším zamyšlení ale musím hodnocení snížit, protože i když je Hospodyně vydařeným kouskem, četla jsem i lepší. Minimálně závěr vyzníval přehnaně pohádkově a Claire jsem její změnu postoje příliš nevěřila. Přesto jde o zábavné čtení, ke kterému se kdykoliv ráda vrátím a můžu s klidným svědomím doporučit.... celý text


Příběh Arthura Truluva

Příběh Arthura Truluva 2021, Elizabeth Berg
3 z 5

Jsem ráda, že jsem si tento příběh přečetla, i když se k němu neplánuju v budoucnu znovu vracet. Arthur je velký sympaťák, zato puberťačka Maddy mi byla nesympatická od prvního momentu a neměla jsem pro ni žádné pochopení. Taťka jí nevěnoval dostatek pozornosti? No jej, hrůza. I mně se otec nevěnoval a nechovám se kvůli tomu jako ukňouraný nevychovaný spratek. Za mě ta holka potřebovala spíš pár facek a ne lítost ze strany kouzelného dědečka. Autorčin styl psaní není vůbec špatný, kapku lyrický, přesto dostatečně čtivý. Obsah za formou trochu pokulhává, je to ten typ poklidného melancholického plynutí, kdy se vlastně nic pořádně neděje. Je až příliš očividné, kam autorka směřuje - průhledné hraní na city není úplně můj šálek kávy a je to i důvodem, proč bych znovu po knížce nesáhla. Možná postrádám správný věk nebo nejsem dostatečně empatická, aby mě podobné věci rozciťovaly. Sice nevylučuju, že časem změním názor, přesto si myslím, že knížka naplnila maximum svého (obsahového) potenciálu a rereading mi již nic nové nabídnout nemůže. Nicméně na jedno přečtení fajn.... celý text


Štvanice

Štvanice 2021, Lucy Foley
4 z 5

První polovina byla poměrně dost slabá, autorka zvolila veeeelmi rozvláčné tempo a věnovala hromadu prostoru budování charakterů postav, což je zároveň i hlavní problém. Skupinka hrdinů je totiž směska těch nejmíň sympatických lidí, jaké si umíte představit. Nafoukaná pařmenka Miranda, která vlastně nic nerobí, protože je na práci příliš pěkná. Zapšklá Katie, která v skrytu duše nenávidí svou nej kámošku. Oplzlý Mark neustále obtěžující ženu, která není jeho partnerka... Prostě banda zoufalců na výletě. Naštěstí je hned od prvních stran jasné, že někdo společnou párty nepřežije, takže se čtenář má na co těšit. Já osobně jsem nefandila nikomu a doufala v nalezení dalších mrtvol ostatních účastníků (v ideálním případě by přežil jen personál chaty). Přesto mě příběh postupně pohltil. Štvanice je nevyváženým dílkem, které se z naprosté průměrnosti vyvine v chytlavé psycho drama. Já osobně v první polovině knížku neustále odkládala, zato druhou půlku jsem zhltla za jedinou noc. Přestože jsou hlavní hrdinové na facku, postupně se jim dostanete pod kůži a i když si je neoblíbíte, jejich osudy vás budou zajímat. Kniha velmi dobře pracuje s fenoménem přátelství a poukazuje na to, jak povrchní vazby z mládí mnohdy nepřetrvají do dospělosti. Každý člověk se uplynulými roky mění a plynutí času je pro přátelství největší výzvou. Určitě se oplatilo dát autorce šanci hlavní myšlenku pořádně rozvinout. I když bych to v úvodu neřekla, nakonec šlo o povedené dílko se zajímavou pointou.... celý text


Duch domu Ashburnů

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates
5 z 5

Za jednoduchou zápletkou se skrývá dobře napsaný příběh, který je radost číst. Stránky se otáčí vyloženě samy a nechybí ani pořádná nálož akce na závěr. Autorka se nijak nesnaží o originalitu, jede si pěkně v kolejnicích žánru a nijak z něj nevybočuje. Chápu, že náročnějším fanouškům hororů tohle nemusí stačit, protože přeci jen jde o námět, jaký už tu byl snad milionkrát. Navíc ten pohádkový konec! Nejednomu mužně chlapáckému milovníku násilí určitě chyběly potoky krve a vyhřezlé orgány. Neříkám, že si to tam neumím představit, ale někdy je fajn spočinout u oddechovky s pořádně mrazivou atmosférou a nemuset hned po dočtení volat svému oblíbenému psychiatrovi o nové prášky... Za mě byla knížka skvělá. Čtivá, nekomplikovaná, na nic si nehrála. Byla přesně tím, čím se tvářila - soft hororovkou o strašidelném domu. Jako velké pozitivum vnímám také sympatickou hlavní hrdinku, která nebyla klasickým prototipem tupé oběti - její reakce byly vcelku logické a dávaly smysl. A kocourek Wolfgang? Pro kočičáky mám slabost, takže hvězdička navíc byla jistá. Předpokládám, že čtením všech dílů série hned po sobě by se mi jednoduchá zápletka mohla trochu zajíst, ale jako mrazivý bonbónek mezi jinou četbou? Dokonalé.... celý text


Sedem manželov Evelyn Hugovej

Sedem manželov Evelyn Hugovej 2019, Taylor Jenkins Reid
5 z 5

Přestože Evelyn už od prvních stran působí chladně, panovačně a příliš ctižádostivě, má zároveň jiskru, kterou nelze ignorovat. Ve své nedokonalosti působí úchvatně realisticky a živě, takže máte neustále potřebu se ujišťovat, zda nejde o skutečnou osobu. Autorka dokázala doslova vdechnout svým postavám život a já naprosto chápu, co všechny čtenáře tolik okouzlilo. Tahle kniha má duši. Mnoho příběhů má originální zápletku, sympatické postavy či nečekané dějové zvraty, ale jen málo jich působí natolik reálně, abyste místy zapomínali, že čtete fikci. Evelyn působí jako žena z masa a kostí. Autorka dokázala naprosto dokonale vykreslit charakter své hlavní hrdinky (ať už randí s kýmkoliv) a začlenit ji do děje, který baví číst. Kniha je výborně napsaná, čtivá a emotivní. Dala mi vše, co od dobrého příběhu očekávám. Navíc dokázala skvěle vytěžit otázku sexuální identity, ale také národnostního cítění hlavní hrdinky (je původem Latinoameričanka). Obě témata jsou často zmiňovaná v současné tvorbě, ale málokdy mi do příběhu tak harmonicky zapadnou, jak tomu bylo v tomto případě. "Sedm manželů Evelyn Hugo" je prostá šablonovitosti dnešní beletrie a to je jen jedním z mnoha pozitiv. Pokud rádi čtete o dramatických životních osudech, tak vám tuto knížku můžu jen doporučit.... celý text


Po stopách Jacka Rozparovače

Po stopách Jacka Rozparovače 2021, Kerri Maniscalco
3 z 5

Opět jsem se přesvědčila, že mít velká očekávaní se nevyplácí. Ač se námětu nedá upřít originalita, výsledné dílko trpí mnoha nedostatky, které nešlo ignorovat. Mrzí mě to, protože jsem strašně moc chtěla, aby se mi knížka líbila - už jen kvůli krásné obálce, silné hlavní hrdince a autorce, která svou druhou sérií dokázala, že psát rozhodně umí. Bohužel jsem byla trochu zklamaná. Hlavní hrdinka je prototypem výjimečné dívky, která se odlišuje od svých vrstevnic. Místo čajových dýchánků ji baví pitvat mrtvoly a zatímco její sestřenka nahání chlapce, Audrey Rose slídí po stopách vraha. Tato informace je čtenáři vytrvale podstrkována a neúnavně opakována téměř na každé straně. "Já jsem jiná než všechny ostatní,..." Navíc i údajná záliba ve forenzních vědách vyznívá poněkud pozérsky, když Audrey Rose při pohledu na mrtvolu zvrací či omdlévá. Jaksi to nekoresponduje s tím, jak moc ji mají mrtvoly bavit. Takže přestože oceňuji pokus autorky o oživení viktoriánské éry špetkou feminismu, tady mi to přišlo kapku sílené. "Rozparovač" není úplně špatná kniha, ale rozhodně vidím prostor ke zlepšení. Čtivost problémem není - příběh se nese ve stylu sherlockovských detektivek, má fajn tempo a zajímavý závěr. Bohužel však obsahuje příliš repetativních pasáží a hlavní hrdinka se chová nelogicky a pitomě. (Jen naprostá blbka by v noci vylezla z okna a beze zbraně courala po ulicích, aby našla brutálního vraha mladých žen...) Dalšímu dílu nejspíš šanci dám (když bude v nějaké slevě), ale pokusím se přistupovat k němu bez očekávaní. Budu doufat, že první díl byl jen slabším rozjezdem a my se ještě máme na co těšit. Vím, že autorka dokáže psát mnohem líp a proto jsem ochotná to s ní zatím nevzdávat.... celý text


Reborn

Reborn 2020, Alex Scarrow
3 z 5

Excelentní Remade jsem četla už dvakrát a v obou případech mě nadchnul. Po druhém dílu jsem sáhla s velkým očekáváním a no... zůstala jsem jaksi zklamaná. Mým hlavním problémem byl neutuchající pocit, že jde o nastavovanou kaši - sice akční, čtivou a dobře napsanou, přesto maličko zbytečnou. Děj se soustředí na ústřední dvojici hrdinů, s nimiž jsme se seznámili v jedničce - melancholického puberťáka Leona a jeho neohroženou kámošku Freyu. Taky je nám přiblížen způsob, jakým mimozemský virus komunikuje se svými "oběťmi". Jasně, to byl velmi zajímavý vhled a celkově se příběhu nedá upřít čtivost i spousta skvělých akčních scén připomínajících populární zombie filmy. Jenže... Při svém hodnocení nemůžu opomenout pocit nadbytečnosti, který na mě z knížky sálal během celého jejího čtení. Autor sice píše stále skvěle, ale jakoby se vytratila údernost prvního dílu a nahradilo ji více popisných částí. Taky musím vytknout absurdní chování postav - všichni se chovali jako banda neschopných pitomců a dost jsem se divila, že je virus neskolil už dávno. Jednička pracovala s momentem překvapení, který působil mnohem přijatelněji, než nepochopitelná naivita lidí v druhém díle. Takže co říct o druhém dílu? Je to jen poutavě napsaná zbytečnost? Tak trochu asi ano, ale to neznamená, že mě čtení nebavilo, protože bavilo. Každopádně jsem zvědavá, s jakým finálním rozuzlením přijde třetí díl a na základě toho se rozhodnu, nakolik bylo nutné příběh skvělého Remadu rozšiřovat o další díly. Dvojka mi takový důvod bohužel nenabídla, přestože nelituju času, který jsem jí věnovala.... celý text


Bellman & Black

Bellman & Black 2015, Diane Setterfield
4 z 5

Chápu všechny, kterým se kniha líbí, stejně jako rozumím i těm, kterým se nelíbí. Autorčin sloh je zvláštní, extrémně popisný, táhlý, místy téměř poetický. Rozhodně nejde o dílko, které by bylo v pravém slova smyslu čtivé. Přesto mě příběh dokázal okouzlit právě svou nepopiratelnou výjimečností. Bellmana & Blacka nemůžu doporučit každému, protože dost záleží na subjektivních preferencích a na tom, co od četby očekáváte. Pokud akční řežbu plnou zvratů, v tomto dílku to budete hledat marně. Tahle kniha není vtipná, zábavná, poutavá či optimistická. Je spíš uměleckým vyjádřením deprese, tragédie a smrti. Příběh si od prvních stran drží rozvláčné tempo, ponurou atmosféru a minimum přímé řeči. Je pravda, že detailní popisy fungování textilky můžou někoho nudit, ale v mých očích to knihu jen ozvláštnilo. Stejně jako jedinečný styl autorky, který sice díky přehnané popisnosti a nedostatku dialogů ztrácí na čtivosti, na druhou stranu však třeba vyzdvihnout jeho literární hodnotu. Myslím si, že náročnějším čtenářum má rozhodně co nabídnout. Diane Setterfield píše úchvatně poeticky a i když to nemusí být šálek čaje pro každého, mě očarovala.... celý text