Vikk
přečtené 148
O čem mluvím, když mluvím o běhání
2010,
Haruki Murakami
Je strašně zajímavé, že jsem z druhé strany zeměkoule, než autor, ale pocity, které popisuje při běhání, máme úplně stejné! Jako by mi viděl do hlavy. Běžci jsou prostě stejní všude na světe. Krásná představa, krásné úvahy, Murakami je podle mě úžasný člověk. Doporučuji číst až tak nejdřív kolem čtyřicítky, do té doby podle mě člověk některé úvahy nebude schopen docenit. Za mě paráda!... celý text
Clona
2019,
Samuel Bjørk (p)
Hodně podobné, jako všechny předchozí knihy série. Líbilo... Jenom nevím, jestli je správně, že vrahy v Bjorkových knihách nemá čtenář moc šanci odhalit (na základě nějakých racionálních vodítek). Podle mě je to špatně. Podle mě by vnímavější čtenář měl být schopen na vraha přijít, měly by mu být házeny drobečky, které by mohl nasbírat a říct si na konci: Ajó! (ať už vraha odhalí dříve, než detektivové, nebo později). A to Bjork nedělá a je to škoda, protože to jeho knihám ubírá na zábavnosti a na chytrosti.... celý text
DNA
2017,
Yrsa Sigurðardóttir
Trochu přitažený za vlasy, ale na druhou stranu, který detektivky nejsou... Četlo se dobře... Trochu mě mě mrzí, že ani Huldar, ani Freyja mi nejsou úplně moc sympatičtí.... celý text
Pavouk
2022,
Lars Kepler
Já nevím, já ty knížky od Keplera nějak nemusím a jejich vysoká hodnocení až tak moc nechápu. Jediná, co se mi opravdu líbila, byla Svědkyně ohně. Jinak už v Hypnotizérovi mi připadalo, že i inteligentní hrdinové se dost často chovali jako úplní idioti (ok, uznávám, že v těch extrémně vypjatých životních situacích možná člověk nejedná úplně racionálně, ale když už se čtenář pozastavuje a říká si: "ty voe, seš normální!", je to prostě divný). U Pavouka je toto dovedeno do extrému, styl psaní mi těžce nesedí a navíc, překvapivě, po dlouhé pauze, kdy jsem Keplerovi knihy nečetla (myslím, že jsme skončila Písečným mužem, po které jsem si řekla, že už Keplera bylo dost, dokud jsem Pavouka nedostala od někoho k Vánocům...) mi přestali být sympatičtí i hlavní hrdinové. Nebo prostě - nejsou mi vyloženě nesympatičtí, ale jsou mi tak nějak jedno. Což je divný, protože zrovna Joonu jsem v prvních knihách fakt milovala. Možná je to tím, že autoři už skoro vynechávají vnitřní život hlavních hrdinů a jejich úvahy a zaměřuji se jen na popis násilí a brutality "alá filmový scénář". Ne, prostě Kepler mi od Písečného muže už nesedí, i když nepopírám, že je to i nadále velice čtivé a napínavé, takže jsem to samozřejmě dočetla. A i proto dávám 3 hvězdy, i když s odřenýma ušima.... celý text
Emily Vichrná a rybí ocas
2017,
Liz Kessler
Čtu dětem (11 a 8 let) před spaním a moc je to baví. Takže co víc si přát? Ještě aby tak začaly číst sami, no:-D... Za sebe musím říct, že pokud je knížka jakž takž slušně napsaná, má nějaký příběh, sama jsem při čtení zvědavá, jak to dopadne, a neprotestuju, když děti kňučí, ať ještě čtu dál, myslím, že to asi znamená, že je ta knížka super. I když jsou tam zdlouhavé pasáže a příběh jako takový by sám o sobě vydal tak na 50 stránek, než na těch 216, co to má, líbilo se mi to.... celý text
Království
2020,
Jo Nesbø
99% knihy jsem byla nadšená. Strašně se mi to líbilo, nejvíc pasáže popisující zoufalou lásku hlavního hrdiny (protože tohle přesně jsem prožívala, číst to bylo dojemný, jako mi Nesbo četl myšlenky)... Ale ten konec mě tak neskutečně zklamal, že mi to pokazilo dojem z celé knihy. Třeba to ale někdo bude vnímat přesně naopak, takže mohu s klidným svědomím doporučit.... celý text
Letní smrt
2011,
Mons Kallentoft
Styl psaní je velmi zvláštní a úplně mi neseděl, dlouho jsem se proto nemohla začíst. Hlavní hrdinka mi minimálně dvě třetiny knihy vůbec nebyla sympatická, což mi čtení taky moc neusnadnilo... Nakonec se jsem se ale začetla a ve finále se mi to i docela líbilo. Taková průměrná detektivka prostě no...... celý text
Bestie uvnitř
2012,
Liselotte Hammer
Kniha sama o sobě je pro mě takový průměr. Jak zábavností, tak tím, jak je napsaná, tak i postavami, které taky ani nenadchnou ani neurazí. Dala bych ***, ale na **** to posouvá velmi zajímavé téma k zamyšlení. Nutilo mě to klást si otázky, jak bych se sama chovala v situaci nastíněné knihou, jak je to s právy pro všechny, s "braním spravedlnosti do vlastních rukou" apod. Jsou to otázky, na které SNAD nikdy nebudu znát odpovědi, protože kdybych je znala, znamenalo by to, že jsem se z blízka setkala s podobnými tragédiemi, jako lidi v knize a doufám, že to se nikdy nestane. I tak ale myslím, že je zajímavé si takové otázky klást, protože právě tyto úvahy jsou tím, co dělá lidi lidmi.... celý text
Dokonalá harmonie
1999,
Barbara Wood
Už jsem toho asi přečetla moc na to, aby mi ještě v dnešní době tahle knížka mohla připadat zajímavá. Možná kdybych četla v roce 1999 kdy byla vydána, ale teď už je to spíše úsměvné. Neměla jsem ale co číst a tohle na mě vykouklo z knihovny, jako kniha, kterou jsem nikdy nečetla. Tak jsem se do ní dala... No, strašlivě hloupoučké, předvídatelné a jednoduché. "Vraha" jsem odhalila ve chvíli, kdy se poprvé objevil na scéně. Taková červená knihovna s napínavou zápletkou, i když samozřejmě všechny ty IT popisy připadají člověku v roce 2022 spíše směšné. Na druhou stranu - dočetla jsem to, příběh rodiny hlavní hrdinky a všechny ty obrovské zamilovanosti byly takové miloučké a osudové a člověku u toho bylo vlastně docela hezky, takže proč ne... Na konci už jsme si ovšem připadala jako v Cimrmanovi: "Já nejsem strýc, jsem tvůj pravnuk! Ty nejsi moje dcera ale moje prateta" :-D :-D a tak dále... No... co už. Aspoň jsem se zasmála!... celý text
Pohled ze tmy
2021,
Gytha Lodge
Další velmi příjemné překvapení z naší obecní knihovny. Vůbec nic jsem od toho nečekala, autorku neznám, ale zápletka z popisu knihy mě celkem zaujala, a jelikož výběr je v naší knihovně žalostný, knihu jsem si půjčila. A vůbec jsem nebyla zklamaná. Kniha je slušně napsána, vrah mě sice několikrát napadl, ale je to tak šikovně zakamuflované, že bych rozhodně neřekla, že jsem ho 100% odhalila nějak výrazně dříve, než komisař Sheens. Postavy vyšetřovatelů jsou sympatické, z jejich soukromí je čtenáři odhaleno tak akorát, aby si k nim udělal nějaký vztah, ale zároveň se v tom nikdo přehnaně nepitvá. Postava oběti, kterou poznáme díky "jejím" kapitolám, je taky fajn. Stejně tak všichni její přátelé, kteří jsou zároveň i hlavními podezřelými. Všichni jsou tak trochu "hráblí" mají problémy sami se sebou a díky tomu jsou i krásně lidští. Kniha se asi bude líbit hlavně někomu, kdo má ledasco za sebou. Např. velmi nešťastnou lásku (k ženatému muži), nějaké ty "pošahané" přátele s kupou starostí, kteří se rádi svěřují, někomu, kdo se zajímá o lidi kolem sebe, má empatii a nesoudí. Mně kniha opravdu sedla, s postavami jsem soucítila... Opravdu se všemi, dokonce i toho hajzla Aidana jsem dokázala pochopit... Zkrátka se mi autorka trefila do noty.... celý text
Chůva
2019,
Gilly Macmillan
Příjemné překvapení. Asi proto, že jsem ke knihám s nálepkou "edice světový bestseller" získala slušný despekt, a tak jsem od toho absolutně nic nečekala. Čte se ale velmi dobře, je to napínavé, vzbudí to emoce, postavy střídavě nenávidíte a nechápete jejich chování (škoda jen, že žádná z postav; snad kromě malé Ruby, není vyloženě sympatická). Jinak děj je velmi jednoduchý, nic moc se tam neděje a vlastně se pořád dokola opakuje to samé a vede to až k rozuzlení, které každý vnímavější čtenář čeká... Proč tedy dávám 4 hvězdy? Protože je příběh zajímavý, opravdu dobře se čte a líbí se mi vyprávění vždy z úhlu pohledu jednotlivých postav, kdy se na tu samou věc díváme úplně jinou optikou. Nic převratného, ale pěkné čtení, které mohu s klidným svědomím doporučit.... celý text
Panský dům
2017,
Anne Jacobs
Taková příjemná romanťárna. Kdo má rád tento styl, dobu a téma, bude určitě nadšený. Já nadšená nejsem, ale líbilo se mi to a další díly si někdy možná ráda přečtu, až zas budu mít chuť odpočinout si od těch depresivních severských krimi thrillerů, které čtu převážně :))... celý text
