Weelass
přečtené 25
Jáma
2019,
C. J. Tudor
Určitě o něco lepší a hororovější než Kříďák, ale svoje mouchy to také má. Potěšilo mě, že název má jistou symboliku. V případě podobných, až moc konkrétně znějících, názvů mám vždy obavu, že půjde o jakousi metaforu, což naštěstí není případ Jámy. Hlavní postava Joe byl naprosto úžasný, líbilo se mi jeho drzé vystupování bez jakýchkoli servítek, často jsem s ním i názorově souhlasil a od protagonisty Kříďáka by nemohl být odlišnější. Vyprávění tohoto příběhu bylo mnohem čtivější a pochopitelnější a líbilo se mi, že autorka odkrývá určité věci velice pomalu. Chvílemi jsem měl pocit, jestli jsem něco nepřeskočil, ale na konci do sebe všechny díly skládačky perfektně zapadly a já jsem byl velmi spokojen. Po Jámě se rozhodně těším, co C.J. Tudor vyplodí dalšího!... celý text
Kříďák
2018,
C. J. Tudor
Knihu jsem dostal pod stromeček jako dárek pro milovníka hororů. Anotace mi sice přišla spíše detektivní, což nakonec byla částečně i pravda, ale kniha byla velmi zajímavě a čtivě napsána, takže za mě průměrný zážitek. V knize byly dvě pasáže, které mnou celkem zahýbaly, ne proto, že bych byl z cukru, ale nečekal jsem je (ten, kdo četl, pochopí). Na knize se mi ale nezamlouvaly dvě věci. Postavy a kapitoly. Každá postava má přezdívku a autorka v knize často střídá jejich pravá jména a přezdívku, takže to může být zpočátku trochu matoucí. Matoucí, ač zajímavé, je i střídání minulosti a přítomnosti, takže každá kapitola skončí napínavě a pokračování je až ob kapitolu dál. Závěr mě zklamal, příběh by se mi zamlouval otevřenější pro čtenářovu fantazii.... celý text
Velká samota
2019,
Kristin Hannah
Tohle byla první kniha, kterou jsem přečetl po dlouhých letech, a také jedna z mála v celém životě. Nebudu se ale tajit tím, že ve mě probudila něco, o čem jsem doposud nevěděl, že se ve mně skrývá. Láska ke čtení. Knihu jsem objevil v knihkupectví při nakupování vánočních dárků a obálka mě oslovila natolik, že jsem neodolal a koupil si ji. Nečekal jsem ale, že příběh mě takhle dostane. Hlavní postava Leni byla také sympatická. Posledních asi sto stránek atmosféra trochu zhoustne a přihodí se celkem dost nešťastných věcí, takže to celé jsem obrečel. Nádherně vykreslená aljašská krajina mě okouzlila natolik, že hned po dočtení jsem se šel podívat na obrázky toho jejich městečka. Už se těším, až si od autorky přečtu další knihu!... celý text
