werinka10 werinka10 přečtené 372

Aby život nebolel

Aby život nebolel 2014, Lucie Suchá Groverová
5 z 5

Tuto knihu jsem původně koupila pro svou kamarádku, s tím, že si ji přečtu, napíšu věnování a předám. Ale mou první myšlenkou během čtení bylo, že si ji nechám, neboť vím, že bych se k ní v budoucnu ještě ráda vrátila. Hned druhá myšlenka ale profackovala tu první: s tak krásným poselstvím se přeci musíš podělit! :) A tak taky učiním! :D Kniha Aby život nebolel je plná opravdu milých příběhů ze života a myšlenkově se mnou zcela rezonuje. Jak se dá načerpat energie z dětské spontánnosti. Že je nutné se občas vyplakat, když Smutek převažuje nad Radostí. Umění podívat se na situaci z jiného úhlu pohledu tak, že ani střepy nejsou neužitečným odpadem. Nebát se pozvat do života nadpřirozené bytosti; něco, co je nad naše racionální chápání. Podpořit radost ze vzájemného učení... Třebaže ještě nemám vlastní děti, s knihou budu souznít nejen při své práci au-pair... :)... celý text


Inheritance

Inheritance 2012, Christopher Paolini
5 z 5

Teprve po přečtení posledního dílu bych ráda zhodnotila celou tetralogii. Nejsem velkým znalcem fantasy literatury (uchvátil mě pouze klasik Tolkien, k jehož dílu - i nevydanému - se stále ráda vracím :); a samozřejmě brilantní parodie Terryho Pratchetta :D) a tak nemám moc s čím srovnávat, ale řekla bych, že si autor s odkazem dračích jezdců celkem pohrál a vytvořil originální, myšlenkami mně velmi blízké, dílo. Rozhodně jsem po celou dobu čtyř dílů Eragonovi záviděla (kromě vztahu se svou dračicí :D) komplexnost a smysluplnost jeho výuky s Bromem a ještě více s Oromisem. Čtení, psaní, cvičení, šermování i kouzlení, ale hlavně pochopení důvodů i důsledků svých činů. Škoda, že podobně nevypadá naše české školství... :( Napříč celým dílem mě také velmi potěšily myšlenky aplikovatelné i do skutečného života; například rozebírání smrti (důvod elfů k vegetariánství, odpor Rorana a Eragona k zabíjení lidí, ...), nezodpovězená otázka náboženství, fyzikální omezenost kouzlení (jen na úkor něčí energie), snaha o politickou nestrannost a nutnost usměrňovat kouzelníky a v neposlední řadě také rasové konflikty, například snaha o spřátelení se s bojechtivými urgaly. Na druhou stranu bych ale ani v Ra´zacích neviděla pouhé zlo, které je třeba vyhubit (naštěstí se tak nestalo). Dokud lidé loví zvířata, proč by někdo nemohl lovit lidi (ostatně, stejně jako před smlouvou lovili draci elfy)? A ještě, existuje nějaký elf, který se dostal na scestí (nebo, že by dokonalá rasa)? Osobně ale schvaluji rozpolcenost Murtaghovy osobnosti, způsobenou pouze narozením do špatné doby a špatného místa. Poněkud nepřirozeně působí pouze Roran a jeho štěstí při bitvách, třebaže je způsobeno jeho neobvyklými nápady a důmyslností (tipuji, že je znamením střelec :)), a vlastně i štěstí v lásce (jako jediná z postav!). A teď k závěrečnému souboji. Dokonce i já jsem byla chvílemi při Galbatorixově řeči (s Oromisem, Nasuadou či v trůnním sále) zviklána a musela jsem přemýšlet, kde je pravda! A myslím si, že autor krásně odhadl Galbatorixovu slabinu. Toť asi ode mne vše, sé onr sverdar sitja hvass...... celý text