wiedzminka
přečtené 76
Elantris
2006,
Brandon Sanderson
Musím se přiznat, že na čtení Elantris jsem se hodně těšila, ať kvůli jejímu zavratnemu hodnoceni, nebo vrelemu doporučení od člověka s vybraným literárním vkusem. Vinou me nedostatečné informovanosti jsem ale nebyla připravena na to, že dostanu 'jen' pohádku. Zkrátka jsem čekala dechberouci fantasy ve formě, v jaké jej mám nejraději, s uveritelnymi charaktery, necernobilym rozdělení dobra a zla, nepředvídatelnym dějem, a vypointovanymi dialogy. Nic z toho bohuzel v knize nenajdete. Opravdu jsem tomu dala šanci a čekala, že se to snad už někde zlomí, to se vsak nestalo. Věcí, která mě ale opravdu vytocila, byly dialogy. Všechny postavy mluvily k uzoufani stejně a nebýt uvozeny jmény, ani byste nepoznali, kdo právě hovoří. Humor byl detinsky směšný, rodinné scény od stryckova stolu pak vyloženě iritujici. Ani smotný svět mi nepřipadal nijak originální - známé věci byly jen označeny neznamymi jmeny, at už šlo o souboje náboženských dogmat nebo rozmanitost světové kuchyně. Kdyby kniha zůstala jen u pohádkoveho konceptu pro mládež, což z větší části je, bylo mi možné nad lecčims primhourit oči, jenže do toho je neumele naroubovana jakás takas politika, náboženství, dokonce krvavé lidské oběti, z čehož nakonec vzniká podivný hybrid. Jelikož má tak přehnané hodnocení nejen tady, cítila jsem potřebu se k tomu vyjádřit.... celý text
