wooloong
přečtené 1069
Muž, který viděl démona
2017,
Jiří Jilík
Knížka mě zaujala především proto, že jsme kolem Buchlova strávili loňské prázdniny, a ráda jsem si připomněla zdejší kraj. Příběh nivnického zvonu byl zajímavý právě osobou amatérského badatele Františka Hromčíka, který neváhal cestovat přes půl Evropy, aby se pokusil rozluštit záhadný nápis. Kapitola o Řípu a praotci Čechovi mě absolutně nic nového ani zajímavého nepřinesla a nechápala jsem, proč je vložena mezi buchlovské příběhy.... celý text
Inkoustová stopa
2017,
Mel Starr
Nebylo to špatné. Jenom mi trochu chyběl konec. Víme sice kdo a jak a že se Hugh bude ženit, ale jestli se knihy vrátily právoplatnému majiteli a jaká byla svatba (bylo by to zajímavé kvůli dobovým zvykům a atmosféře), o to nás autor připravil.... celý text
Pastýřská koruna
2017,
Terry Pratchett
Toničku jsem nikdy neměla moc ráda. Byla příliš dokonalá a do omrzení všemi chválená, s takovou postavou se neztotožníte. Vtipnou linku příběhu naštěstí zachraňoval Malej národ nebo ostatní čarodějky. Pratchett dokázal napsat bezuzdnou srandu, aby se vzápětí do hloubky soustředil na závažný problém a podchytil na něm to nejpodstatnější. Jak již bylo podobně řečeno níže, tady se spíš klouzalo po povrchu a nějaké ty motivační řečičky byly mělké a plytké. Nepratchettovské. Příběh opravdu nedržel moc pohromadě a absolutně jsem nepobrala proměnu paní Našeptávalové. Beru to jako tichou vzpomínku na autora, který mi přinášel radost, zábavu, napětí a poučení po mnoho let. Děkuji, pane Pratchette.... celý text
Dalajlamova kočka
2013,
David Michie
Autor určitě rozumí kočkám, o tom žádná. Celá naše Chiquita. Co se týče příběhů, nejsou špatné a pravděpodobně určené těm, pro které je buddhismus úplnou novinkou. Mou nejoblíbenější postavou byla paní Trinciová a nejneoblíbenějším příběhem ten s ulovenou myškou. Aha! Takže ulovené myšce budeme málem dávat umělé dýchání z úst do tlamičky (protože všechny bytosti mají být šťastné) a kočce vyčítat, že se neovládla a řídila se svými instinkty? Kočka JE predátor, její tělo je dokonale přizpůsobené k zabíjení malých živočichů počínaje ostrými drápy a zuby a konče posledním citlivým vouskem na čumáčku. Její zažívání umí trávit jenom maso a po salátu by prostě chcípla. A čím že ji dalajlámovi pobočníci živí? Kočičí konzervy a granule? Ty se vyrábí z čeho? A samotný dalajláma taky není vegetarián a občas si na nějaké té části kravičky nebo kuřete pochutná. To mi vyznělo dost pokrytecky.... celý text
Poslední anglická královna
2017,
Steve Robinson
Líbí se mi, že děj je založen na reálných historických skutečnostech, alespoň co se královny Anny Stuartovny a jejího potomstva týče. To dává románu další rozměr, jelikož následná promyšlená konspirační teorie zapadá do historického rámce, který si lze snadno ověřit. Děj byl napínavý a hodně jsem si užila Londýna, který miluju. Ale opravdu by mi jako čtenáři stačila zajímavá zápletka a ráda bych si ušetřila ta kvanta mrtvých. Musí skoro každý, kdo se přiblíží k hlavnímu hrdinovi, téměř vzápětí zemřít? Méně mrtvých a častější opakování zjištěných skutečností, prosím.... celý text
Akta X: Nikomu nevěř
2017,
Jonathan Maberry
Katatonie -*** na začátku dobře rozehraná povídka, která nakonec vyzněla do prázdna, nedočkali jsme se ani žádných konspiračních teorií k tomu, co se v městečku děje, ani vysvětlení role Kryceka, neočekávám vždy polopatické závěry, to u Akt X ani nebývá, ale aspoň NĚCO bych uvitala Šelma z Little Hillu - **** škoda, oběma bytostem jsem přála hezčí závěr, jinak povedená povídka Opomenutí - **** zajímavá povídka, logické rozuzlení Soumrak - *** upírská povídka s nečekaným padouchem Milovat vetřelce - **** nemám ráda vyprávění v přítomném čase, ale nečekaný závěr a dobrá charakteristika Scullyové mě dostatečně uspokojila Non gratum anus rodentum - *** dvě dějové linie, z vietnamské války a ze současnosti, dost průhledné, málo originální Zpátky v El Pasu nebude mít můj život cenu - *** něco podobného jsem už, myslím, četla, a proč ten krém? Hledání nevysvětlitelného - ** začalo to jako docela pěkná záhada, skončilo to tím nejtuctovějším a nejohranějším způsobem Král vodní hlubiny - ** z téhle povídky si pamatuji hlavně to, že Scullyová musela nosit v Saúdské Arábii na sobě ten černý pytel, to je pro mě větší horor než nějaká vodní příšera, co žere lidi Stoky - *** hlavně kvůli závěru beru na milost Clair de Lune -* už název napovídá, nicméně zápletka je vystavěna právě na tom, že nemáme tušit, a to prostě nefunguje Všechno je to v očích -*** velice slibně rozjetá hororová povídka, která na konci podivně vyšumí zbytečně překombinovaným závěrem Dům na Hikorovém vrchu - *** duchařská a detektivní povídka v jednom, nebylo to špatné, jenom to téma je už příliš ohrané Čas a příliv - **** jedna z povedených povídek na téma paralelních světů Sochy - **** hezká povídka, zajímavý nápad... celý text
Hluboký hrob
2016,
Steve Robinson
Zoufale tragický příběh, jehož hlavní zápletka je založena na tom, že se několik lidí zachová naprosto pitomě. Především hlavní hrdinka v tomto směru nebývale vyniká. Oproti prvnímu dílu méně chaotické, i když závěr by si zasloužil přeci jen více rozvést a dotáhnout. Také je méně kladen důraz na thriller, protože hrdina méně utíká, je méně často vystaven nebezpečí, utrží méně zranění a většina vražd proběhne až v samém závěru knihy. To beru jako velké plus pro čtenáře, který se tak může více zaměřit na samotný příběh a jeho rozplétání. Vůbec bych se příště nezlobila, kdyby se ta thrillerová složka příběhu úplně vynechala. Opět spousta wordovských překlepů a chyb, tedy takových, které word neodhalí a nepodtrhne - chybné větné vazby, chybné pády a podobně. Nakladatelství bych doporučila, aby si najali korektora nebo se toho stávajícího zbavili. Chyby v textu kazí celkový dojem.... celý text
Stopy v krvi
2016,
Steve Robinson
Budu asi trochu opakovat postřehy, které zde již byly řečeny (Gibis, Danago, ...). Ano, genealogický strom mi taky vážně chyběl, jenže kdyby ho autor uvedl v reálné podobě, přišel by o zápletku. Přesto by stálo za to, uvést alespoň výčet osob. Elektricky modrá mazda mě taky dost iritovala, stejně jako námořnicky modré kdeco a pelyňkově zelená. Nějaký ten překlep se dal přehlédnout, ale dobré bidlo mě dokonale dostalo. Děj byl poutavý, napínavý a čtivý, především jeho historická linka, závěrečný zvrat nečekaný (a možná trochu překombinovaný, ale což, není to realita, je to příběh). Přesto bych uvítala, kdyby byl děj vyprávěn systematičtěji, občas se shrnula doposud známá fakta, a hlavně aby je autor pečlivě zopakoval na konci. Takhle jsme přišli o několik dostatečně uzavřených a dovysvětlených linií příběhu. Nemůžu uvádět, spoilovala bych. Strhující a originální mix Dana Browna, Stiega Larssona a Arthura C. Doylea - tak to teda někdo fakt přehnal! Ani na jednoho ze zmíněných pánů spisovatelů autor nemá, ale koneckonců je to jeho prvotina, tak snad se nám postupně vypíše.... celý text
Paní temnot
2005,
Peter Tremayne (p)
Tentokrát bylo v českém překladu pravopisných chyb a překlepů víc než obvykle, což nepříjemně rušilo jinak slušně napsanou detektivku. Petrarca mi unikl (viz Vojslava), ale přirovnání, že někdo vypadal jako vyfouknutý míč, mi taky nepřišlo nejvhodnější.... celý text
Symbol smrti
2014,
Peter Tremayne (p)
Už asi třetí nebo čtvrtá Fidelma a zase nepříjemná abatyše a zase spiknutí. Chtělo by to trochu změnu.
Noční lov
2017,
Robert Bryndza
Četla se rychle nejen kvůli širokým řádkům. Erika Fosterová se trochu zklidnila, ale stejně bylo dost obtěžující a zbytečné, že neustále porušovala předpisy a ignorovala rozkazy a že se pořád řešilo, kdo bude případ řešit, kdo ho převezme a podobně. Buď ať je linie s nyní již superintendantem Sparksem vykreslena pořádně nebo ať se na to autor vybodne, protože takhle to jenom zdržuje a zbytečně komplikuje hlavní příběh vyšetřování zločinů. Motiv konfrontace hlavní vyšetřovatelky a hlavního padoucha už tady byl podruhé a začíná se z něj stávat klišé. Závěr byl tentokrát rozveden dostatečně, ale přeci jen by bylo třeba důkladně dotáhnout druhou vyšetřovací linii s Garym. Pokud je spáchán zločin, pak si chce každý poctivý čtenář detektivek na konec počíst o tom, že byl ten ohavný zločin také náležitě objasněn a potrestán.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Dobrá čtivá detektivka, příliš rychlý uspěchaný konec. Erika mi přišla splašená, nevyzpytatelná a chaotická. Mít ji za podřízenou, asi bych si okusovala nehty hrůzou, co zase afektovaného a neuváženého provede.... celý text
Nechte maličkých
2004,
Peter Tremayne (p)
Jak ubývá okatého poučování a přibývá popisu, děje i promyšlené zápletky, jsou Fidelminy příběhy čím dál lepší. Ovšem největší záhada knížky nebyla vysvětlena - jak se kukuřičná loutka (strana 181) ocitla v Irsku sedmého století? Chyba pana autora nebo špatný překlad?... celý text
Pavoučí síť
2016,
Peter Tremayne (p)
Teda ta Fidelma je ale superwoman! Oproti prvním dvěma dílům je tady ovšem vidět docela značný posun od historického poučování k detektivnímu příběhu, a to oceňuji.... celý text
Dým ve větru
2007,
Peter Tremayne (p)
Konečně jsem si po Rozhřešení vraždou a Rubáši pro arcibiskupa užila trochu té detektivky. Obě výše jmenované knihy jsem dočetla jen tak tak díky nudně podané záplavě historických faktů a poučování a také díky podobným jménům všech vedlejších postav, které se krutě pletly. Tady jsem si sice taky užila celou kupu jmen začínajících na I a na začátku nějaké to historické poučení, ale pak se rozjela docela slušná napínavá historická detektivka se solidně vystavěnou zápletkou a zajímavými postavami. Když se jeden podezřelý asi v půlce knihy dost okatě podřekl, bylo to sice docela jasné, ale bylo třeba ještě dořešit vedlejší zápletky a motivy. Zdá se, že autor se už docela vypsal, a proto ode mě dostává druhou šanci.... celý text
Tichá modlitba
2017,
Angela Marsons
Asi to bude samý SPOILER. Ne, nebylo to špatné, těch čtyři sta stránek se čte opravdu snadno a přispívá k tomu nejen napínavý děj, ale i široké krátké řádky a krátké kapitoly. Vyšetřovací tým působí jako parta diletantů. Často se mi chtělo během četby zařvat, proč jste neudělali tohle nebo proč jste se nezeptali ještě na tohle? Třeba Emily. Celý tým vydá spoustu času a energie, aby nalezli rodinu z předchozího únosu, a když tam Kim přijede, tak se prakticky nic nedozví, protože matka si nepřeje, aby Emily, která byla obětí předchozího únosu, vůbec s policisty mluvila. Když Emily uteče a setká se tváří v tvář se svým únoscem (to v předchozím spise nebyl žádný identikit, který by ho ztotožnil?), Kim se zdráhá ukázat jí identikit ze současného únosu, protože by šlo o vyšetřování, a u toho musí být přítomni její rodiče. Přitom jiné dvě holčičky jsou unesené už několik dní a zbývá jim možná pár hodin života. A pak ten závěr ve sklepě, kdy Symes Kim zneškodní několika kopy (kterými jiné oběti způsobil četné zlomeniny - v teniskách!) a Kim dělá vážné problémy posunout se po zemi byť o pár centimetrů. Jen co se tam objeví kolegové, najednou je jako rybička, vyskočí na nohy, odvádí Charlie ze sklepa a ještě má dost páry, aby odnesla v náručí další oběť. Vůbec mě překvapuje, jak autoři detektivek své hlavní postavy, které stvořili, rádi a často týrají. Není to jen případ Kim, také Harry Hole nebo David Raker a mnoho dalších už dostali pěkných pár nakládaček. Buď si s nimi vyřizují nějaké osobní účty nebo se nám snaží ukázat, jací jsou to hrdinové nebo spíš nadlidi. Pokud porovnám s předchozími dvěma knihami autorky. Nejlepší byl jednoznačně Němý křik (propracovaná zápletka se dvěma liniemi, současnou a druhou z minulosti, dobře ukrytý vrah, vlastně pořád na očích a přitom šikovně schovaný), Tichá modlitba by byla druhá a Ďábelské hry jsou pro mě pořád na chvostu. Mám dojem, že se autorka za každou cenu snaží neopakovat, ale nejlépe jí jdou klasické detektivní příběhy bez únosů a sociopatů.... celý text
Trable anglického šlechtice v Čechách
2004,
Václav Erben
Taková česká detektivka. Žádné potoky krve a sérioví vrazi. Prostě jeden mrtvý důchodce, jedno uvěřitelné a vcelku i pochopitelné morální selhání, trochu zdlouhavé vyšetřování, které nakonec vede ke kýženému dopadení pachatele.... celý text
Epepe
1981,
Ferenc Karinthy
Dostala jsem ji k Vánocům, když mi bylo asi patnáct. Dodnes si ji pamatuji, takže dobré hodnocení si zaslouží.
