Yabac
přečtené 217
Ruce Venušiny
1998,
Jaroslav Seifert
Seifert opět využívá krásná slovní spojení: "proud vody hraje na mušli jak vítr na růži" "a útesy jak varhany tmu poděsí svou hrou" "jak zrnko hrášku v mělké misce rým o rým něžně zazvoní" Prostě nádhera... celý text
Taková láska
1967,
Pavel Kohout
Divadelní hra o dvou dílech je zajímavá tím, že je soudním procesem, ve kterém jsou všichni obžalováni ze zločinu, tím zločinem je láska. jde o lásku v mnoha formách a odstínech: lásku muže k ženě, matky k synovi, lásku bývalých milenců, dusivou lásku v manželství, vášnivou zamilovanost. Jde o propletenec vztahů několika lidí. Konec je velmi překvapivý. Rozhodně stojí za to si přečíst. Kromě velmi dobrého jazykového stylu, filosofických otázek, vtipu i psychologických monologů vidím přínos v této hře ten, že jde o nadčasové téma.... celý text
Zelené obzory
1963,
Jan Procházka
Kniha je čtivá, je zde retrospekce, psychologický vhled do hlavní postavy. Bohužel nese silné známky budovatelské prózy - schematismu: 1. naprosto kladný hrdina, který se nemůže ztotožnit s novými sousedy a světem, má pocit, že je sám, ale zjišťuje, že je součástí osudného kolektivu 2. typický konec: hrdinovi se něco stane a on pochopí život a začne mít rád i své největší nepřátele, kteří mu hrozně ublížili 3. propagace dělnické třídy a komunismu, někdy až zcestná: "ale Marta náhodou uměla vzít práci do ruky a když si uvázala šátek na babku a natáhla kalhoty modračky, nikdo by nehádal, že je to učitelka."... celý text
Pompejanka
1991,
Eda Kriseová
Velmi čtivý příběh s překvapivým koncem je zajímavou psychologickou analýzou hlavních postav.
Atest - Marast
1990,
Pavel Kohout
Atest: Hra s prvky absurdního dramatu dobře vystihuje svou dobu: strach, protekci, zahálení v práci. Vtipné je to, že se vlastně vše točí okolo naprosto banální zápletky: atestu na psa. Sám Kohout se do děje umístí coby jedu z postav, o níž se "mluví". Mísí se zde několik jazykových rovin, což vtahuje čtenáře do děje. Marast: 100% absurdní drama, v němž je hlavní hrdina zatčen. Následně se u něj střídají vyšetřovatelé, kteří se chovají různými způsoby, ale vždy jde o naprosto absurdní chování. Přesně dokumentuje období Charty 77. Rozhodně stojí za přečtení.... celý text
Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
1951,
Václav Šašek z Bířkova
Legenda o svaté Kateřině
1988,
neznámý - neuveden
Celkem čtivá legenda, velmi emocionální, zajímavá po své poetické stránce - výběru jazykových básnických prostředků, lomeného rýmu i hojných přesahů.
Smuténka
1990,
Jan Skácel
Sbírka básní, které jsou složité na pochopení, ale zato obsahují spoustu jemného citu a zejména schopnost básníka pro tvorbu neobvyklých slovních spojení, zejména personifikací: sníh = "jakoby chuligáni ubili lahvemi od piva labuť a smutné peří dolů padalo" "Dovedli ve stráni ukřižovat les a vodu ukamenovali" "ťukala na sudy, jestli je víno doma" "v kamnech šplíchá tma" "vzpomeň si, jak jsme sbírali u hájovny křik divokých husí" Dokonalost sama, nelze dát než plný počet a zase se knize vrátit.... celý text
Tři legendy o krucifixu
1970,
Julius Zeyer
Obsahově zajímavé, ale zejména jazykově vytříbené. Typicky Zeyerovský styl poetiky: "co jich tu jezdilo těch druhých, těch zrádných, prokletých, pocházejících z české krve, kterou byli zapřeli a zaprodali za jidášský groš!" "společná jejich matka byla nevýslovná bída"... celý text
Ocúny noci
1984,
Jiří Karásek ze Lvovic
Autor se vyžíval v pochmurné náladě, pocitech marnosti, zbytečnosti...Bylo to natolik dekadentní, symbolistické a smutné, že se mi to prostě a jednoduše nelíbilo. Jistě je obdivuhodné, jak autor dokáže zaznamenat všemožné pocity, nálady, barvy. Na mě je ale sbírka příliš depresivní a básně příliš stejné. Mám ráda hry se slovy a zajímavá slovní spojení. Mám pocit, že účelem sbírky je dostat člověka do stejné deprese, jakou zjevně Karásek trpěl.... celý text