ZÓNA přečtené 627

Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká 2017, Laird Barron

Uvěřil jsem slovům, které opěvovaly autora povídek. Že se bude jednat o horory bylo jen plus. Zpočátku jsem při jeho příbězích dýchal. Ale postupně se musel rozdýchávat, až jsem knihu dočetl se sebezapřením. Pokud je toto talent současného hororu, mám o jeho budoucnost strach. Nenaplněná atmosféra, nevýrazné postavy, vysněné zápletky, a ani literárně mi Barronův styl příliš nesedl. Některé povídky byly příliš rozvláčné, kratší zase překotně hnané k pointě. Mistrovství dobrého hororu tkví v děsivé atmosféře, tajuplnosti děje a mistrně popsaných postavách. Ani jednoho se mi nedostalo. A možná právě kvůli tomu, že napsat něco takového je setsakramentsky těžké... A jedno postesknutí navíc. Marně jsem mezi názvy povídek hledal tu, kterou skýtá obálka. Možná právě ona měla jistý potenciál. Škoda, že autor pouze navnadil čtenáře...... celý text

Hořce 2003, Věra Kopecká

Věra Kopecká působí na poli básnickém velice plodně. Nicméně, některé sbírky působí nemelodicky a tím pro mě ztrácejí na půvabu. Přesto i v této knize nacházím několik líbivých a zajímavých básní, témata jsou mi blízká, ale pojetí působí cize. Schází mi více rýmů, více poetiky, intimity. Možná bych doporučoval i selekci básní, protože někdy méně znamená více. Každý básník je jiný.Nemohu a ani nechci srovnávat jména a sbírky. Je jen na nás samotných, nakolik podlehneme síle, kterou na nás básník naloží. U této sbírky jsem se snažil, ale plný počet bodů nemohu udělit.... celý text

Nejkrásnější bývá šílená 1996, Jaroslav Seifert

Seifertovo mistrovství v jeho plném rozsahu. Básně o lásce, o touze po ženách, opěvující jejich krásu, ale i tajemství, smutné básně, které mám nejraději. Je jich tu tolik, že vyzdvihnout některé by se rovnalo hříchu. Obdivuji lehkost, s jakou píše Jaroslav Seifert. Jemnocit v tématech lásky mu byl dán zřejmě od Pána Boha, zda-li to mohu takto přirovnat. Obdivuji jeho hravost, s jakou popisuje dívky a ženy, drží míru touhy na prahu slušnosti, ale zároveň balancuje nad její propastí... Několik básní je bezpochyby geniálních. Seifert je klenotem české poezie... A navíc... V těchto dnech plných deště a vláhy se jeho verše vnímají o to silněji. Kapky na oknech symbolizují lásku víc, než sluncem zalitý svět...... celý text

Převržená hnízda 1999, Věra Kopecká

Zprvu mnou projela hrůza, že své oblíbené básnířce nerozumím, že se mi vzdaluje... Ale provlékáním se mezi básněmi vzniklo jakési vzduchoprázdno, kde mi bylo dobře. Bylo mi dobře v básních tesklivých a zároveň milých mému srdci, které lásku staví nejvýše ze všech možných hodnot. Paní Kopecká mnohdy ve svých básních skrývá podstatu, ukrývá pointu pod stavbou slov. Některé básně jsou ovšem přímé. Některé jsou nádherné.... Za všechny musím jmenovat básně MÁMA, ŽEBRÁCKÉ MILOVÁNÍ a SAMÁ VODA. Především kvůli těmto básním dávám nejvyšší hodnocení...... celý text

Chci hrát šachy 1980, Ladislav Alster

Podzimní večery svádí k šachovnici a jedné notně ohmatané knize... :-) Provází mě po celý život a dojímá nejen šachovými partiemi, ale především textem o šachistech, kteří tvořili historii této hry. Vše je krásně podáno a věřte nevěřte, listuji si v této knize již bezmála 45 let. Kdo nepoznal šach skrze přehrávání partií od šachových velmistrů, byl o spoustu ochuzen. A pokud to chce napravit, nechť sáhne po tomto skvostu české šachové literatury...... celý text

Nejlepší české básně 2009 2009, Karel Šiktanc

Nezlobte se na mě, ale takhle ne. Básně ve mně mají vzbudit emoce a ne nic neříkající pocity. Jest-li mi má tato sbírka sdělit, že poezii nerozumím, tak se jí to povedlo. Básně byly ploché, bez výrazu, lásky a třeba i prostořekosti. Jen jediná -ZÁMKY- od Jiřího Brože obstála v mém subjektivním hodnocení. Prý si naše poezie stojí dobře.... To je napsáno uvnitř sbírky. Kdyby taková měla být poezie, přestal bych ji číst. Poezie je pro mě hra se slovy, krásno na řádcích a něha mezi nimi. Možná jsem úzce zaměřený, ale podstata básníků je v jejich jemné duši, kterou bez rozmyslu vkládají na papír...... celý text

Květy z nahořklého dřeva 2000, Jan Skácel

Tolik vzácných básní... Tolik opravdového života v nich. Bolest, strach, ale i obyčejné radosti, z kterých na vás dýchá složitost bytí, nicméně podaná formou, která osvěží a zraje ve vašich srdcích. Jan Skácel již není mezi námi, nezanechal po sobě potomky, ale vynahradil vše básněmi, které se mohou směle řadit po bok Seifertových a dalších géniů české poezie. Člověka chvílemi jímá hrůza, kterou nahradí prostá radost a někdy i dojmutí; to když pan Skácel uspává děti, nebo skládá básně o smrti. Dodatkem sbírky je básníkův životopis poskládaný z fotografií. Je smutné, že se Jan Skácel nedočkal svobody, zemřel pár dnů před listopadem 1989. Jeho básně si budu číst ještě dlouho po dočtení knihy. Věřte, že donutí člověka přemítat nad každodenním životem a hledat v něm okamžiky, které nikdy nechce zapomenout...... celý text

Pro lásku 2016, Blanka Dvořáčková

Několik postřehů k poezii, kterou milují všichni, kteří milovali, nebo právě milují. Nechci hodnotit kvalitu básní, protože všechny se dotýkají pocitů a vnímaní lásky s nimi spojených. Pokud někdo takto píše, čerpá především ze svého nitra a je jen na čtenáři, jak se s jeho myšlenkami, touhami a něžnostmi ztotožní... U mě se to autorce podařilo, i když básní je možná zbytečně moc, jistá selekce by proběhnout mohla, ale za SPÍŠ si zaslouží nejvyšší hodnocení. Samozřejmě si říkám, že v konkurenci VRCHLICKÉHO, SEIFERTA, nebo MÁCHY, se pět hvězdiček vyjímá špatně. Ale i pátý stupeň hodnocení může mít rozsáhlejší stupnici... Zajímavostí jsou básně psané i v mužském rodě a to dodává sbírce na zajímavosti. V dodatku ještě musím uvést, že spojení s paní Šárkou Křapovou, povýšilo sbírku o pár dílku výše. Její malby jsou důstojným partnerem vytištěných veršů...... celý text

Sto dní v Baguiu 1979, Miroslav Filip

Slabounká knížka o necelých sto stránkách se může číst několik týdnů a stále bude co objevovat. Píši o výhodách šachové literatury, která svým pojetím převyšuje své tematické kolegyně. Miroslav Filip dokonale popsal atmosféru světového kolbiště a jeho zápisy partií spolu s fundovanými komentáři jsou famózním počinem. Kniha je mým šachovým bohatstvím, protože kdykoliv otevřu stránky, ocitám se na Filipínách, vidím krásný sál s šachovnicí uprostřed a našeho Miroslava Filipa, jak dohlíží na zdárný průběh šampionátu. Jen výsledek si vždy přeji jiný... Ale potom si přiznám, že Anatolij Karpov si vítězství zasloužil... Přesto se do četby vrhám znovu a přehrávám již dávno přehrané partie... Pokolikáté už?... celý text

Hodina duchů 1990, Jan Burian

Nikdy jsem Jana Buriana jako písničkáře nevyhledával a musel bych se rozpomenout, zda jsem ho vůbec slyšel zpívat a hrát. Vtipné je, že jako energický básník mi jednoduše učaroval. Jeho humorné básně ze života se snoubí s notnou dávkou poetiky, která vás vezme za srdce. Legračním pointám se nelze nesmát a mnohdy by člověk zamáčkl i slzu v oku. Jan Burian má dar krásného, rychlého a humorem sršícího rýmu, který neomrzí. Pokaždé vás dostane něčím novým, a že těch básní je na stránkách něco přes padesát... Když chci vyzdvihnout báseň, jednoznačně označím BÁSNICKÉ OBRATY. Je skvělá a takových podobných je tam na tucet... Básnická sbírka proti depresím... :-)... celý text

Dívka na břehu moře 2011, Věra Kopecká

Poloha Věry Kopecké jakou neznám. Básně o čase a životě, o barvách a malování, moři, ale nakonec i o lásce, o té nejkrásnější možnosti žít na tomto světě smysluplně a šťastně. Věra Kopecká mě přesto nezklamala. Nemohu přeci pořád toužit po intimní lyrice a láskyplných verších. :-) Plný počet hvězdiček uděluji především za báseň VEŠEL JSI a také za titulní DÍVKA NA BŘEHU MOŘE. Toto nejsou básně, je to vnímání světa básníkem a jako takové je nadčasové a nekonečné ve svém opojení...... celý text

Jezero 2016, Bianca Bellová

Líný příběh z ospalého místa plného krutosti a smutku. Zaujme od první stránky. Jeho předností je srozumitelné vyprávění a nádherná ústřední postava románu chlapec Nami. Jeho poznávání světa od úplně prvních krůčků po dospělost, v kterou ani nedoufal. Prostředí je opravdu nehostinné, ale dává dobře vyniknout lidským emocím, hrubosti, násilí, ale i citu a lásce. Čtenář obdivuje Namiho a prožívá s ním jeho putování, naděje i zklamání. Čtenáři jsou různí a z románu si odnese každý něco jiného. Já si odnesl poznání, že ani ponížení nemůže člověku vzít touhu po životě a lásce...... celý text

Enon 2014, Paul Harding

Kdo by očekával příběh,bude zklamaný. V knize se najdou lidé, kteří ztratili někoho moc blízkého, někoho kdo jim na tomto světě byl středobodem. Ve vyprávění je tolik neštěstí, až se vám bude zdát neúměrné. Pocity, které Vás obejmou a nepustí, ale vy si nebudete jisti tím, zda chcete být ještě objímáni. Děj je hodně vzpomínkový, ale nejsem si jistý, zda všechen duševní balast je přínosem ke kvalitě knihy. Ve chvílích duševního deliria tremens se hlavní postava zdá být neuchopitelná. Vzdaluje se a vy ji vždy vidíte, až s příchodem reality, skutečna a současné bolesti. Popisy jsou natolik autentické, až se vzdalují realitě. Kniha je napsaná hezky, ale postrádá čtivost a energii. Na konci nevíte, zda se radovat, či plakat...... celý text

Maminka 1990, Jaroslav Seifert

Básně od Jaroslava Seiferta jsou vhledem do lidství. Tato básnická sbírka obsahuje tolik nostalgie, tolik lásky, tolik soucitu, smutku a vzpomínek. Básně jsou přenádherné a sbírka skvěle vystavěná a vygradovaná. Pohledem malého chlapce i dospělého muže nahlížíme na cit, který má v srdci každý... Seifert ho dokázal pojmenovat a vylíčit v něžných slovech, smutečních vyznáních, přizval i lásku otcovu a vše zakončil v krásné alegorii. Nejsem odborník na básně, ale MAMINKA je napsána pro všechny generace. Báseň si v ní najde dítě, pubescent i dospělý. Krásu dovedeme přeci vnímat všichni stejně...... celý text

Vějíř Boženy Němcové 1976, Jaroslav Seifert

Překrásná báseň... Plyne jako voda v řece, je čistá až křišťálově a slova jsou jejími kamínky při cestě do moře. Báseň napsaná v roce 1940 má zřejmě symbolizovat hrdost k českému národu a jméno Boženy Němcové se k tomuto postoji velice hodí... Báseň je romantická plná vzletných veršů a myšlenka s vějířem je naprosto fantastická, krásná, překypující genialitou autora. Jaroslav Seifert mi nikdy nebude znít cize v těchto polohách. Je nepřekonatelný v rýmu, jeho melodii a výrazu... Jsem hrdý na to, že jsem občan této země, v které se narodil tak skvělý básník...... celý text

Betonová zahrada 2002, Ian McEwan

Tragičnost celého příběhu tkví v jeho jednoduchosti a naivitě hlavních postav. Po celou dobu čekáte, čím autor knihy překvapí. Vyústění se nabízí. Přesto omráčí dokonale a přesně. McEwan píše rytmicky a jeho slova nabírají na tempu. Nezabývá se popisy, vše má dokonale poskládané. A navíc... Hlavní hrdinové jsou dokonalí, přiblíženi s jistotou a vmanévrováni do vaší mysli s pocitem sebejistoty. Setkal jsem se s názorem, že kniha balancuje na hranicích mezi nechutností, až opovržením. Já vidím na tomto malém vzorku lidské populace neuvěřitelnou soudržnost, i přes nelehké dětství a rozporuplný vztahový potenciál. V tomto případě i všechna ta obscénnost vyznívá lidsky, přirozeně a hlavně láskyplně. Povznesme se nad morálku a hledejme pochopení, vstřícnost a hlavně lásku...... celý text

Pro moje srdce vězněné 2003, Charles D´Orléans

Dávná poezie francouzského básníka. Verše vzpomínkové, smutné, melancholické. Nepřekvapím, když uvedu radost z básní zamilovaných. Bylo jich nemnoho, ale nechyběly. Básně jsou famózním způsobem přebásněné do češtiny, laskavý přístup překladatele je zde velice silně zastoupen. Co nejvíce oceňuji je skvělý rým, i když je v mnoha básních předem určující. Ale tato charakteristika nebolí. Bolí básníkův smutek, z básní nečiší ani radost, ani bolest. Naopak je tu zastoupen plíživý osten zklamání, nedokonalosti, nářek nad pomíjivostí, snad v některých básních oslava Francie. I přes určitou nedůvěru k tak staré poezii musím uznat, že je to počin originální a plný tvůrčí invence... Na tak hlubokou propast času, kdyby byl stvořen...... celý text

Díváme se na paty větru... 2001, Jaroslav Seifert

Jaké odhodlání musím mít, když nositeli Nobelovy ceny neudělím plný počet bodů? Upřímně, stále mi to přijde drzé. Básně jsou to prozaické, o životě, o smrti, ale i o ženách a lásce. Seifert je napsal v rozmezí let 1965-77, což je široké rozpětí času. Ale tématicky do sebe zapadají a tvoří kompaktní celek. Mám raději Seiferta melodického, veršujícího. Básně jsou to ovšem chytré, působivé a inteligentní. Většinou první sloky navnadí, ale pokračování mnohdy nevyzní dokonale. Přesto bych chtěl ocenit báseň VENUŠIN PAHOREK. Je velice pravdivá a jemná. Budu si ji číst ještě několikrát. Vypráví totiž o možnostech a dopadech lidského konání, lidského rozdělení na muže a ženu. A já v básni viděl smutný úděl světa. Pan Seifert psal básně, které jsou krásné. I tohle bylo krásné. I když ne tolik pro moji duši...... celý text

Pohádky a obrázky 1970, Vladimír Sutějev

Nostalgické zastavení u knihovny a připomenutí si dětských let. Kolik času jsem trávíval nad krásnými obrázky a četl si stále dokola omamné příběhy zvířátek. Co příběh to klenot, co ilustrace to pohlazení po dětské duši. Osobně nikdy nemohu zapomenout na pohádku POD HŘÍBKEM, KOHOUT A BARVIČKY a JABLKO. Bylo mi u prohlížení této knihy smutno a uvědomoval jsem i fakt, že zřejmě schází i současným dětem, které více času tráví u počítačů a s prominutím u amerických "disneyovek". Krása by měla být nepolitická, a když jde o literaturu, měla by tato slova platit dvojnásob. Rád bych se pletl a byl rád za každého Sutějeva v dětství našich dětí. Mě kniha okouzlila tehdy a okouzluje dodnes...... celý text

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)

Tolik skloňovaný Orwell a jeho Farma zvířat... Tolik jsem si ji toužil přečíst... Nečekal jsem utopii, nečekal jsem bajku ve spojitosti s totalitním režimem. Román je psán velice jednoduchým způsobem, děj plyne velice nudně a ve výsledku předvídatelně. Čtenář musí bezpochyby začít nenávidět jistá zvířata a milovat ta ubohá, strádající stvoření, která jsou navíc natolik hloupá, že nezmění nic, i když je ještě čas. Rozumím myšlence románu, která určitě nezapadne a je svým způsobem nadčasová. Přesto považuji za skvělých pouze tak posledních 20 až 30 stran a to je na zdvižení očí v němý úžas setsakramentsky málo. Odsuzuji jakoukoli nesvobodu, totalitu, zvůli. Ale zde je řeč o literatuře a ta je buď dobrá, nebo špatná. A já, bohužel, z této knihy moc nadšený nejsem...... celý text