A každé ráno je cesta domů delší a delší přehled
Fredrik Backman
I loučení bolí méně, když na něj nejste sami Děda se svým malým vnukem Noahem sedávají pravidelně na lavičce a povídají si. Mluví spolu o všem a o ničem: o vesmíru, o životě, o babičce, když ještě byla mladá a když se do ní děda zamiloval. Jenže vzpomenout si je čím dál těžší. Vzpomínky se prolínají, vynořují a zase mizí, omamně voní po hyacintech, jako voněla jeho žena. Co když si ji už nikdy nedokáže vybavit? Uvědomuje si, že jeho svět se pozvolna mění a on se pomalu bude muset rozloučit Od autora bestselleru Muž jménem Ove
„K příběhu o chlapci, jeho otci a dědečkovi se budete vracet a znovu si jej vychutnávat. Je to malá novela s velkým poselstvím.“ - San Francisco Chronicle
Fredrik Backman (* 1981)
Švédský spisovatel pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do novin a na svůj blog. Proslavil se hned svým literárním debutem Muž jménem Ove z roku 2012, který vyšel zároveň se zápisky Co by můj syn měl vědět o světě. Podle jeho prvního románu vznikla stejnojmenná švédská filmová adaptace (režie Hannes Holm, 2015), která získala nominaci na Oscara v kategorii cizojazyčný film, chystá se také remake v režii Toma Hankse. Česky vyšly i další autorovy prózy Babička pozdravuje a omlouvá se, Tady byla Britt-Marie, Medvědín nebo A každé ráno je cesta domů delší a delší. Všechny už mají také svou audiopodobu. Jeho zatím posledním dílem je pokračování Medvědína nazvané My proti vám. Backmanovy knihy vycházejí ve třiačtyřiceti zemích a prodalo se jich přes sedm a půl milionu výtisků, česky je vydává nakladatelství Host.
Pavel Nový (* 1948)
Hrál v Krajském divadle v Příbrami, byl členem souboru Divadla Vítězslava Nezvala v Karlových Varech a od roku 1989 má stálé angažmá v pražském Studiu Ypsilon. Před kamerou se objevil už ve 13 letech ve filmu Václava Vorlíčka Kuřata na cestách (1961). Větší příležitost pak dostal ve snímcích Balada pro banditu (1978) či Postav dom, zasaď strom (1979) a popularitu mu přinesla role Pepy v komedii S tebou mě baví svět (1982). Objevil se rovněž ve filmech Jana Švankmajera Spiklenci slasti (1996), Otesánek (2000) a Hmyz (2018) a za hlavní mužskou roli ve filmu Bába z ledu byl v roce 2018 oceněn Českým lvem. Pravidelně je obsazován do televizních seriálů, např. Přítelkyně z domu smutku, Život na zámku, Zdivočelá země, Ulice, Ordinace v růžové zahradě a v devadesátých letech se uplatnil také jako osobitý moderátor televizních pořadů.
Michal Zelenka (* 1975)
Po absolvování DAMU vedly jeho kroky nejprve do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a o dva roky později získal angažmá v Činoherním klubu v Praze. Zde hrál v několika úspěšných inscenacích (např. Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho či Jak se baví pan Sloan) a vedle toho hostoval v divadle Viola a v Městských divadlech pražských. Pracoval také jako konzultant ve školicí firmě a lektor prezentačních dovedností. Televizní diváci ho mohou znát ze seriálů Ulice, Vyprávěj, Doktor Martin, Život je ples nebo Rapl a objevil se například ve filmech Tmavomodrý svět, Lidice či Padesátka. Dále účinkoval v audioknize vydavatelství OneHotBook: TO (2017). Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Och varje morgon blir vägen hem längre och längre, 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A každé ráno je cesta domů delší a delší. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (409)
Dojemná knížka. Bála jsem se, že budu brečet. A to se taky stalo. Nemám takové smutné knížky ráda, ale za ten konec jsem musela přidat hvězdičku.
Související novinky (1)
Pláňata, Nespoutaná Aljaška a další knižní novinky (40. týden)
01.10.2023
Citáty z knihy (17)
„Jak ses do ní vlastně zamiloval? - Asi mi zabloudila do srdce. A nenašla cestu ven. Tvoje babička nikdy neměla orientační smysl.“
„„Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí,“ spustil Noah. – „A co jsi napsal?“ – „Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý.“ – „To je velmi dobrá odpověď.“ – „Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.“ – „To jsi taky napsal?“ – „Jo.“ – „A co učitelka?“ – „Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání.“ – „A co ty na to?“ – „Že to ona nepochopila odpověď.“ – „Já tě mám tak rád,“ vypraví ze sebe děda se zavřenýma očima.“
„Univerzum příliš velké na to, abychom se na ně zlobili, ale život je dost dlouhý, abychom si mohli vzájemně dělat společnost.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha A každé ráno je cesta domů delší a delší v seznamech
v Právě čtených | 11x |
v Přečtených | 1 872x |
ve Čtenářské výzvě | 420x |
v Doporučených | 139x |
v Knihotéce | 431x |
v Chystám se číst | 507x |
v Chci si koupit | 153x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
stáří švédská literatura vzpomínky demence (nemoc) Alzheimerova choroba babička dědeček novely
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tenká jednohubka, která je ale plna krasnych myslenek. Je to vtipne, trefne a smysluplne.
Nadhera.