Adaptace, rezistence, rezignace: Církev, společnost a změna v novověkých dějinách přehled
Tomáš Petráček
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339796/bmid_adaptace-rezistence-rezignace-DUE-339796.jpeg
4
3
3
Krátký esej o strategiích, které zvolila římskokatolická církev tváří v tvář reformaci.
Náboženství Literatura naučná Historie
Vydáno: 2013 , MoravapressOriginální název:
Církev společnost a změna v novověkých dějinách
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Adaptace, rezistence, rezignace: Církev, společnost a změna v novověkých dějinách. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Adaptace = Tovaryšstvo Ježíšovo, resistence = postoj kurie k Vestfálskému míru, resignace = katechismy (protože přijaly rukavici hozenou protestanty a redukovaly víru na doktrinální formulky).
Doc. Petráček má sklon opakovat svoji filosofii církevních dějin v každé publikaci, kterou vytvoří. Nemyslím, že by to bylo nutné vzhledem k tomu, že se dá shrnout následovně: „Středověk = otevřenost. Reformace = zlo. Druhý vatikánský koncil = dobro.“ Kromě toho se stále opakují tytéž these, například že reformace znamenala v protestantském i katolickém prostředí nové pojetí křesťanství jako memorovaného souboru konfesijních pravd.
Přesto je tahle brožurka zajímavé čtení. Nejen proto, že autor je odborník (mimo jiné) na sociální dějiny středověku, což je na naší universitě nevídaný jev. Nutno jí přiznat, že obsahuje opravdu zajímavé informace. Zejména ty o katechismech pro mě byly nové. Zaujalo mě také jeho pojetí otevřenosti a rozmanitosti ve středověku (bohoslužebná specifika, lokální poutní místa), zmínka o dvojí kanonicitě (texty povznášející x biblické) nebo fakt, že mučení zavedla inkvizice až ve 13. století.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Adaptace, rezistence, rezignace: Církev, společnost a změna v novověkých dějinách v seznamech
| v Přečtených | 3x |
| v Chystám se číst | 2x |
Je to sice především o mezikonfesní církevní nenávisti v bouřlivém 16. a 17. století, ale při čtení jsem uvědomoval, jak mnozí lidé obecně nedokážou reagovat na přirozený vývoj společnosti, která zákonitě těžko může kdy stagnovat. Když instituce a lidé kolem sebe kopou a pronášejí výroky o tom, jak je dneska všechno špatné a kdysi bylo líp, tak to vždycky bude znít směšně a vždycky to přinese jenom bolest. Oběti takové antimodernistické krize na počátku minulého století by mohly bohatě vyprávět... Děkuji za tuto poučnou knížku, mluvila mi z duše.