Agaguk, syn eskymáckého náčelníka přehled

24.11.2019

Velmi syrový příběh z drsného prostředí, kde podstatnou část roku vládne krutá zima. Rozhodně nečekejte nějaké rozjímavé popisy přírody nebo pocitů postav, či nějakou oduševnělou a košatou konverzaci. Děj je spíš psán úspornou, až by se dalo říci úsečnou, formou, což mi zpočátku dělalo trochu problém, ale záhy jsem si na to zvykl a zjistil, že se tento styl k onomu prostředí velice hodí. Jak je drsné prostředí, tak je drsné i chování postav, které má ke Špačkově Etiketě převelice daleko, především ve smyslu vztahu muž - žena. Není ovšem divu. Obyvatelstvo těchto nehostinných končin, je po mnoho generací formováno tímto prostředím, kde každý má a musí přijmout svou roli a odpovědnost, pokud chce přežít. Některé praktiky jsou pro nás velice šokující a drastické, ale pro Inuity v té době naprosto jednoznačné, pokud mělo dojít k přežití. Na druhou stranu je tu i střet oněch dvou rozdílných světů. Bílý člověk do těch míst přichází a všem oznámí, že je to tu jeho, nastavuje pro Inuity zcela nepochopitelné zákony a jiné podivnosti, včetně okrádání při směnném obchodu a tajném prodeji alkoholu.
Pět hvězd.

23.12.2017

Pamatuji si, že mě v dětství mamka - velká čtenářka - před touto knížkou varovala slovy: "Je to trochu naturalistické." Po přečtení jsem pochopila, že tím myslela realisticky vyvedené krvavé a drsné scény. Byla to pro mě úplně jiná četba - do té doby jsem dobrodružné knížky četla ostošest, ale brala jsem je jako fikci (což také byly). Tohle mě dostalo a věřila jsem tomu zcela.