Ako sa vám páči přehled
William Shakespeare
Jednou z najčarovnejších Shakespearových hier, aj keď sa v nej vôbec nečaruje, hrou, nad ktorou vládne tajomná atmosféra Ardenského lesa a v ktorej ľúbostné šťastie víťazí nad nešťastím, je určite hra Ako sa vám páči. Už jej názov je upozornením, že to bude čosi pre oči. Divadlo je od dívať sa - a Shakespeare v tejto hre ustavične nabáda nielen Orlanda, ale aj všetky ostatné postavy, aby sa pokúšali nájsť alternatívnu reč pre nevysloviteľnej lásky.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2006 , Ikar (SK)Originální název:
As You Like It, 1623
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ako sa vám páči. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (44)
Tak rychle jako jsem si ji přečetla, tak rychle zapomenu obsah, který nebyl ničím zajímavý. Děj byl předvídatelný. Ani komedie, ani tragédie.
Nevím, jak je to možné, ale i když mě komedie nebaví, tohle bylo dokonalé. Shakespeare to prostě umí podat.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ako sa vám páči v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 576x |
ve Čtenářské výzvě | 41x |
v Doporučených | 21x |
v Knihotéce | 190x |
v Chystám se číst | 75x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Já se zamiloval. Byl-li posud mou nejoblíbenější komedií Večer tříkrálový, má nyní konkurenta. Vedle Violy se postavila Rosalinda. Prvou mám stále raději, obracím se však i za druhou. (Apropos, do komedií neřadím Kupce Benátského, Něco za něco ani Dobrý konec všechno spraví, ty jsou komediemi jen podle názvu.)
Nečekal jsem nic, dostal jsem mnoho. Úžasnou, vtipnou a krásnou (neobvykle krásnou!) hru plnou slovního i situačního humoru nejjemnější kvality. Opravdu mi to udělalo radost. Je to čistá komedie. Snad nejčistší, co Shakespeare napsal. Ne, že by neobsahovala nic temného, hned úvodem je nám připomenuta scéna Snu noci svatojánské "Buď si vezme tady toho pána, a to okamžitě, nebo zemře, jak přísný zákon Athén stanoví." Jedna k jedné to vidíme i tady, že nejedná se ovšem o otce, není to snad tak mrazivé. Hra má přitom, mimochodem, lecjaké podobnosti se Snem a Večerem. Bez této scény je však hra, myslím, ryze veselá a optimistická – což člověku občas prostě radost udělá.
Nepopírám, jak výše naznačeno, že největším tahákem je mi Rosalinda a její vztah s Orlandem. Ten vztah je svým způsobem literárně netypický. Rosalinda je dominantní a Orlando je submisivní (aniž to ví), Rosalidna si Orlanda vodí a vychovává si ho. Ten pohled je kouzelný, o to krásnější, že Orlando je šťastný. Je šťastný, protože neví, ale cítí a cítí jasně. Opravdu, veškerá přitažlivost, napjatá mezi těmito dvěma postavami, dostávala mne do kolen.
Jistě, zápletka i podání je souborem nepravděpodobností, podivností až nesmyslností, obsahuje až příliš mnoho bohů, snášejících se z nebes na stroji. No a co? Žak nám to říká jasně, je to divadlo, bože můj, svět, život je divadlo, co se tedy rozčilovat nad hloupostmi? Divadlo je divadlo a to je divadelní. Tečka. Žak nemluví, podle mne, apriori o našem světě, ale o svém světě. Co si z toho odneseme my, to je už náš problém.