Jaro přehled
Hubertus Rufledt , Helge Vogt
Napínavý i romantický komiks o gotické lolitě pokračuje, přesně ve stylu Tima Burtona. Mrtví se snaží zabránit zničení svých hrobů. Ale mají šanci proti stavebním strojům? A má vůbec nějakou šanci vztah Rubena a Alisik, když jeden z nich je slepý a druhá mrtvá?
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2019 , CrewOriginální název:
Frühling, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jaro. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Příběh nabírá na obrátkách. I když je hlavní hrdinka i většina jejích přátel dávno mrtví, stejně se o ně strachuji. Atmosféra i kresba z minulých dílů nezůstává ve své poutavosti za příběhem nijak pozadu. Naopak.
Předposlední díl konečně dostává šťávu, protože situace se blíží nebezpečnému zlomu. Jak bourání hřbitova, tak situace nemrtvých, tak i vztah Alisik s Rubenem, všechno směřuje k nějakému důležitému okamžiku, což je super. Stále všude visí řada záhad, ale tentokrát je vidět, že se s nimi začíná pracovat a už se pomalu rozklíčovávají. Konečné rozhodnutí je takový cliffhanger, takže jsem vlastně rád, že čtu poslední díly jako maraton. :)
Související novinky (1)
Knižní novinky (18. týden)
28.04.2019
Citáty z knihy (4)
„Kdo chvíli plácal, už rozpláclí je opodál.“
„Špagety bez bazalky – v pohodě! Ale bazalka bez špaget vážně večeři nedělá.“
„Měsíc je lhář!“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Jaro v seznamech
v Přečtených | 76x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 6x |
v Mé knihovně | 30x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 2x |
„Tak dost!
Naše hroby
nedostanete,
vy proklaté
ocelové bestie!“
Tohle se fakt strašně rychle čte. Ani ne proto, že dialogy jsou vlastně jednoduché, ale i proto, že je to krátké. Každá knížečka je tenká a má jen 80 stran. Vlastně mě nejvíc zdržovalo prohlížení obrázků. Ta kresba je prostě oku lahodící a já si rád lahodím. A ty postavy – maj fakt grády. „Zapomeňte na všechno, co jste doteďka o zombících nebo všemožných jiných nemrtvých četli nebo viděli. Nic z toho neplatí. Chovají se spíš jako malé děti.“ Přinejmenším ty, které zde, na Starém hřbitově, žijí.
Citát: Kdo chvíli plácal, už rozpláclí je opodál.
Jisté dramatické vyvrcholení tu předvede Alisik. Začíná si pomalu vzpomínat na důvod své smrti. Jsou to sice jen útržky, ale uvědomění je na dosah. A k tomu všemu vzpomínání se také přidává Generál. Pár zpovědí už bylo v předcházejících dílech. V tomto je to Generálovo provinění. A do toho všeho tu řádí ty bagry a v neposlední řadě i láska. Alisik a Ruben jsou zvláštní dvojkou. A čtenář je strašně zvědav, jak to dopadne, až si oba řeknou pravdu. Žádný klam, ale tu opravdovou pravdu.
Citát: Copak všichni nesníme o věcech, které se nikdy nemůžou stát?