Amerikána přehled
Chimamanda Ngozi Adichie
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484263/bmid_amerikana-Bsg-484263.jpeg
4
668
668
Silný příběh o lásce, rasových otázkách a identitě. Ifemelu a Obinze jsou mladí a zamilovaní, ale nespokojení se životem v Nigérii ovládané vojenskou diktaturou. Rozhodnou se proto hledat štěstí v cizině a jejich cesty se rozdělí. Sebejistá Ifemelu se vydává studovat do Ameriky, kde zakouší porážky i vítězství, nachází a ztrácí další lásky, to vše pod tlakem něčeho, nad čím doma nikdy nepřemýšlela — rasové otázky. Tichý a přemýšlivý Obinze, kterého Amerika, ovlivněná útoky jedenáctého září, nepřijme, se pouští do nebezpečného života ilegálního imigranta v Londýně. O třináct let později je Obinze bohatý muž v čerstvě demokratické Nigérii a Ifemelu známá blogerka komentující americkou společnost a kulturu z pohledu africké černošky. Navzdory pracovnímu úspěchu a pohodlnému životu v Americe však Ifemelu pocítí touhu vrátit se do své vlasti. Najdou s Obinzem po tolika letech a změnách odvahu znovu se setkat tváří v tvář?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Amerikána. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (149)
Tahle knížka má několik vrstev, není jen prvoplánově o lásce, ani jen o rase, ani jen o emigraci, ani jen o přátelství, ani jen o rodině, ani jen o Nigérii. Je o všem, i o něčem navíc. Nejsilnější částí jsou Ifemeldiny začátky v Americe, nejslabší je naopak sladký závěr zpět v Nigérii. S odhlédnutím od rasové otázky jsem s Ifemelu souzněla o 100% víc než například s Quinnie (kniha Quinnie, také místy o rase). Blogové příspěvky pro mě nadbytečné.
Bylo to ryzí, uvěřitelné, pochopitelné. Moc hezké popisy emocí, ale málo popisů míst a prostředí. Číst mě to bavilo a něco to ve mně zanechalo, takže palec nahoru.
Bylo to náročné, dlouhé čtení. Příběh Ifemelu a Obinzeho. Přijde mi, jakoby autorka nevěděla co vlastně chce napsat? Má to být láska, černošství a nebo téma migrace a imigrace? Ale všechno v jednom? Jde to. Tato kniha je toho důkazem ale na mě to bylo moc. Byť plné zajímavých myšlenek, podnětů ale i událostí z blízké minulosti. Za mě zbytečně hodně náročné. A musím uznat, že ten můj aktuální příklon k českým autorům je znát.
EDIT asi nejlepší ty vsunuté blogy. Ukazují nám Ameriku takovou jaká je a jakou mi ji neznáme. Myslím, že náš pohled na ní je hodně podobný temv Nigérii. I my máme nějakou minulost a i my jsme k ní občas vzhlíželi. Zvláště v 90.letech.
Související novinky (1)
50 nejčtenějších knih letošních prázdnin (2022)
04.09.2022
Citáty z knihy (3)
„„…Obinze nastoupil do hlučné soupravy a posadil se na znečištěné sedadlo proti ženě čtoucí večerník. Mluvte doma anglicky, říká Blunkett přistěhovalcům. Obinze si představil, jak asi článek, který četla, vypadá. V novinách jich teď vycházelo tolik, a totéž zaznívalo i v rádiu a v televizi, a dokonce i mezi kolegy, když klábosili ve skladu. Britskými ostrovy dul vítr páchnoucí strachem z azylantů, který na každého přenášel paniku z hrozící zkázy, a tak se psaly a četly prosté a ostré články, jako by jejich autoři žili ve světě, v němž se současnost nepojí s minulostí, a nikdy je nenapadlo, že jde o normální tok dějin: do Británie proudí lidé černé a snědé pleti ze zemí, které sama vytvořila. Ale Obinze to chápal. Tohle popírání historie muselo člověka uklidňovat. …“ (str. 298)“
„„Alexa i ostatní hosté, možná dokonce i Georgina, všichni rozuměli, co znamená utíkat před válkou, před takovou chudobou, která drtí lidskou duši, už by ale nepochopili potřebu uniknout tíživé letargii života, v němž člověk nemá na výběr. Nepochopili by, proč jsou lidé jako on – kteří měli, když vyrůstali, co jíst i co pít, ale zabředli do bahna nespokojenosti, navyklí od narození toužebně upírat zrak někam jinam a navždy přesvědčení, že skutečný život se odehrává právě tam někde jinde – rozhodnuti podnikat něco nebezpečného, nezákonného, aby mohli odjet, přestože nikdo z nich nehladoví, nikoho z nich neznásilnili ani mu nespálili vesnici, jen prostě baží po tom, mít na výběr, mít jistotu.“ (str. 317)“
„„…Nejlepší na Americe je, že ti dává prostor. To se mi líbí. A líbí se mi, že ten jejich sen přijmeš za svůj. Je sice vylhaný, ale ty ho přijmeš za svůj a na ničem jiném nesejde.“ (str. 496)“
Kniha Amerikána v seznamech
| v Právě čtených | 25x |
| v Přečtených | 902x |
| ve Čtenářské výzvě | 347x |
| v Doporučených | 55x |
| v Mé knihovně | 284x |
| v Chystám se číst | 673x |
| v Chci si koupit | 123x |
| v dalších seznamech | 13x |
Štítky knihy
Amerika přistěhovalci, imigranti západní Afrika Nigérie zfilmováno – TV seriál nigerijská literatura LagosAutorovy další knížky
| 2017 |  Amerikána |
| 2008 | Půl žlutého slunce |
| 2020 | Purpurový ibišek |
| 2018 | Feminismus je pro každého |
| 2018 | Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních |
Dávno jsem si tuto knihu chtěla přečíst a odkládala jsem to. Teď na ni konečně došlo, vůbec jsem netušila, jak bude skvělá. Moc se mi líbila. Opravdu krásný, silný příběh. Moc se mi líbily blogové vsuvky, a část z období kandidatury Baracka Obamy a různé pohledy zda je Amerika připravená na černého prezidenta byla pro mě překvapivá. O módě, vlasech a kosmetice pro africké ženy jsem skoro nic nevěděla. Autorka má rozhodně velký talent, vyzkouším i další její knihy. Tato byla opravdu skvělá.