Anička na horách přehled

01.08.2024

„Líbylo by se ti jet se mnou v neděli na hory?“ – Tak to je pozvánka spolužačky Dity k tomu, aby třeťačka Anička jela o jarních prázdninách na hory. Je tam sice chyba, ale Anička určitě pojede. A jely, do Jizerských hor (13. února – 19. února). Týden nabitý zábavou a dobrodružstvím – lyžování, noční projížďky na koních, maškarní ples, mazlení s kočkami, snowboarďák Filip… Nechybí drobná holčičí hašteření a zbytečné černé myšlenky, které se samozřejmě společně vyřeší. Deníčkové zápisky opět kouzelné.
Výtvarné zpracování parádní, na předsádce opět Aniččiny sny – kočky na saních a veverka na lyžích knihy jsou roztomilé.
Malá výchovná poznámka. Vlastně dvě. – První. Cestou na hory si děvčata s chutí hrály v autobuse s bublifukem. No nevím, zda nadšení z bublifuku by měl i řidič a spolucestující. A ta druhá. Lyžovaly bez helem, jen v čepicích.
A jedna zeměpisná chyba. - Ještěd není nejvyšší hora Jizerských hor.

„Teď už tomu Anička úplně rozuměla. Ale to nejhlavnější bylo, že měla obě kamarádky ráda. Jenže jak o tom přemýšlela, vzpomněla si opět na Katku. Už pozítří měla přijet! To byla děsivá představa.
Vsadím se, říkala si v duchu Anička, že až Kačena uvidí houpací křeslo, řekne, že se jí z houpání zvedá žaludek. A u krbu jí bude moc horko. Na ten ledový záchod ani nebude chodit, a radši sejde do přízemí. Kukání kukačky jí poleze na nervy a ve stáji jí to bude smrdět!
Hrůza!“

29.03.2023

Zimní díl překvapil svou tísnivější atmosférou. Pořád se ale jedná o pěknou knížku, která místy vede k zamyšlení, a doplňují ji krásné ilustrace :)
Co mě ovšem zarazilo - ve 2. díle bylo řečeno, že Julja je z Ukrajiny. A teď ve 4. díle je najednou z Ruska???