Barakuda přehled
Christos Tsiolkas
Mladý talentovaný plavec Daniel Kelly dostane jedinečnou příležitost uniknout z prostředí dělnické třídy. Jeho vynikající schopnosti v bazénu, stejně jako touha pomstít se bohatým chlapcům ze soukromé školy, na niž dostal sportovní stipendium, by mu měly pomoci získat slávu a bohatství. Všechno, co Danny kdy udělal, každá oběť, kterou přinesla jeho rodina — vše se podřizovalo honbě za tímto snem. Ale po selhání na prvním mezinárodním mistrovství začne ničit vše, za co doposud bojoval, a ke všem okolo sebe se otočí zády. Barakuda je román o snech a ztrátě iluzí, o přátelství a rodině. Teprve když Daniel Kelly ztratí úplně všechno, zjistí, co to znamená být dobrým člověkem a co je zapotřebí k tomu, aby se jím stal.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Barakuda. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Tak nějak nevím, co si o knize myslet. Nemohl jsem se do ní vůbec začíst, vadilo mi to přeskakování v čase a celkově postava samotného Dannyho.
Kniha asi má ambice na hlubší myšlenku někde pod čarou, ale osobně jsem ji nenašel.
Byl malým chlapcem, který vztahoval ruce ke slunci a bál se mořských vln...
Stal se z něho kluk s tělem dokonalejším než stroj... Kluk, jehož život mimo bazén byl jen nutným mezidobím... Plaval. Pořád jenom plaval.
Byl nejsilnější, nejrychlejší, nejlepší...
Byl Barakuda.
A pak se začal topit...
První kapitoly Tsiolkasova románu mě nadchly. Malý odhodlaný Danny byl velmi neotřelým hrdinou s jasným cílem - vyhrát olympiádu. Jeho drzost byla osvěžující. Jeho sebevědomí nic nenabouralo. Přála jsem si být s Dannym pod vodou věčně...
Bavil mě. Zajímal mě. Fandila jsem mu.
Věděla jsem, že to skončí, že nebude Barakudou věčně... A bolelo mě to za něho.
Náš hrdina se na stránkách této knihy změní k nepoznání. Sledujeme, jak svou bolest a stud obaluje hněvem. Prudkou agresivitou, lhostejností, ubližováním všem okolo. Z ambiciózního Dannyho je parchant, ke kterému už není tak snadné nalézt cestu. Nedokážete ho litovat. Zároveň byste mu však podali záchranný kruh, kdybyste mohli. Chtěla jsem, aby se již přestal plácat v minulosti, aby se nám neutopil před očima. Neztratil. Abychom ještě jednou zahlédli v Danielově dospělé verzi malého Dannyho.
Jeho cesta a jeho vnitřní svět je komplikovaný a neprožívá se snadno. Nahání strach. Nahání hrůzu. Sama jsem toho už někdy měla plné zuby a chtěla kapitolami jeho bezútěšného dospělého života proplout co nejrychleji. Polykala jsem slova s neustále stejnou pachutí.
Mezidobí končilo, když nás autor znovu zasadil do jeho minulosti, kde jsme s ním zase skočili do bazénu a plavali a plavali a plavali... Protože jestli mě něco absolutně odrovnalo, byly to právě tyto scény, kdy jsem spolu s hlavním hrdinou brázdila vodu.
Prolínání časových rovin mi nevadilo, naopak to děj silně obohatilo.
Ke konci jsem však už toužila Danielův svět opustit. Bylo to moc dlouhé a měla jsem pocit, že většina byla řečena již v první části. Kdyby měla kniha o sto stran méně, o nic by snad čtenář nepřišel. Kromě rozplizlé nudy posledních pár desítek stran.
Ryze chlapecký svět to byl... A mně se moc líbil.
Není možné nebýt smutný...
Danny, silně ses mi vryl pod kůži. Když na tebe budu vzpomínat, uvidím tě mladého a krásného v bazénu u oceánu... Chtěl bys být ve vlnách, ale jsi tam. A v té chvíli víš, že jsi nejsilnější, nejrychlejší, nejlepší. Že jsi Barakuda. Jsi chlapec, jehož ještě nezlomili. Nádherný chlapec, co sní svůj sen. Tak si tě budu pamatovat.
BARAKUDA je silná. Kéž by tu nebyla tak osamělá a měla více čtenářů... Rozhodně by si to zasloužila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (33)
„Skutečná voda umí trestat. Abyste si skutečnou vodu ochočili, zkrotili ji, musíte tvrdě makat. Skutečná voda vás může zabít.“
„Věděl, že tím, co bude využívat, co si bude pamatovat a co z něj udělá lepšího plavce, bude nenávist.“
„Stesk po domově, jak zjišťuju, není záležitostí klimatu ani krajiny; nepadne na vás z cizí architektury. Stesk po domově vás zasáhne nejsilněji uprostřed davu ve velkém, neznámém městě.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Barakuda v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 64x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 44x |
| v Chystám se číst | 49x |
| v Chci si koupit | 15x |
| v dalších seznamech | 1x |
Kniha o nesmírné vášni a o bolesti, která přichází ve chvíli, kdy se o to, co vás naplňovalo, sami připravíte. Je to kniha o touze vyvěrající ze vzteku, o vzteku vyvěrajícím z hanby, o následcích, které mívají nerozvážné činy, které se však rodily, formovaly a klíčily už dávno předtím.
Je to příběh rodin přistěhovalců, kteří přišli do Austrálie s prázdnýma rukama a s nadějí a jejichž děti vyrostly se stejně prázdnýma rukama, ale už bez naděje.
Tyhle věci se nečtou nikdy snadno, protože nenabízí úlevu ani útěchu.
No tak, Christosi, dej mu aspoň něco, žádala jsem.
A on mi, abych mu nekřivdila, pár drobků hodil. Když já ze země prostě nejím ráda.
Barakuda je příběh o tom, co se s člověkem stane, když celou své bytí napře jedním směrem a jako černá díra s sebou vtáhne i své nejbližší, aby jediným okamžikem všechno zahodil, popřel a vymazal. A odsoudil tak ve své sebestřednosti nevědomky k trvalé bolesti nejen sebe, ale i ty, co v něj celou svou duší věřili.
(Brutální sexuální scény byly na mě trochu moc, je mi fuk, kdo s kým a co, ale o tomhle číst nemusím, pěkně šukran - místy to skoro olizovalo paty Nahému chlebu nebo Než se setmí. A vlastně moc nechápu jejich smysl v rámci textu - další důkaz zoufalé Dannyho hrubosti a snahy si tu strašnou bolest nějak odžít? Fyzicky? Nevím. Pro mě celá tahle linie text zbytečně tříštila.)