Básně přehled

v r. 75 jsem ve škole oznámil, že chci maturovat z latiny - na humanitní větvi gymnázia. Komouši to nepodporovali, takže bylo předem nutno předložit seminární práci. A tak jsem se seznámil s pánem jménem Catullus. Od r. 75 už nějaký čas uplynul, viďte, ale to není
nic proti víc než dvěma tisícovkám let, které uplynuly od časů Catullova trápení s Lesbií, kterou navždy proslavil. Ten čas - kolik generací se vystřídá za dva tisíce let?
A druhá věc - to trápení s láskou, zmatení, kolísání mezi něhou a nenávistí - vždyť to tak máme pořád, říkal jsem si v r.75 a jak to máme dneska? Jinak?
Tenkrát jsem si asi čtyři básně přeložil, ovšem volným veršem a podle starých přebásnění do češtiny. No, to staré vydání i básně odnesl"divoký času vztek" takže už si vzpomínám jen na
- Lesbie, ty mrcho, zbiju tě, že se nehneš! Seřežu ti...
Ne, neodcházej, miláčku, nic nechci, než tě líbat, hladit,
já nevím co to je, a co se mi to děje...

Takhle to slavné Odi et amo dopadlo. Jedna z básní byla ještě šťavnatější! K maturitě jsem byl připuštěn a myslím, že mou práci ani nikdo nečetl. U Catulla jsem nějaké poetické výšiny nehledal. Ty hlavní důvody, proč se s ním seznámit, jsem popsal výše a bohatě, vrchovatě stačí! Komu ne, ať si na kus papíru napíše seznam všeho co v letech před naším letopočtem nebylo. Catullus a Lesbie - nesmrtelní a dnešní, hi,hi!
Lesbie, ty potvoro milovaná...