Bílá pevnost přehled
Orhan Pamuk
Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí kultury, vztahem mezi Evropou a Tureckem a stabilitou lidské identity. Pamukův román se stal v Turecku senzací a zahájil vlnu tzv. nového historického románu.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
Beyaz Kale, 1985
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bílá pevnost. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Román, koncipovaný jako vyprávění benátského zajatce v Turecku je zvláštní. Už samo pojetí s minimem dialogů je zvláštní. Pro každého z nás, kteří jsme prošli klasickým školstvím, kde jsme byli učeni o krutosti tureckých vojsk vůči "nevěřícím" připadá soužití zajatce a jeho pána zcela neuvěřitelně, harmonicky, snad až idylicky. Stejně tak vztah mocných k zajatci, který nepřijal víru (a ani to netají) zní nepravdivě. Na straně druhé právě to, spolu s dalšími detaily v knize, může být motivací pokusit se proniknout více do hloubky do historie tohoto jistě zajímavého národa, stejně jako do jeho kultury, umění a vědy. I to může být jeden z výsledků tohoto románu, který přes zdánlivou poklidnost s odstupem času odkrývá rovinu neklidu, dramatičnosti a záhadna.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bílá pevnost v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 93x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Knihotéce | 50x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2007 | Jmenuji se Červená |
2009 | Sníh |
2011 | Černá kniha |
2020 | Cosi divného v mé hlavě |
2012 | Muzeum nevinnosti |
Příběh zajatého muže z Benátek, jenž se dostane do otroctví, může představovat putování vlastním nitrem, hledání sebe sama, rozštěpení do dvou osobností. Role pána a otroka jsou sice na počátku pevně dané, postupem času se ale záměna identit vymyká přesnému ohraničení. Dochází ke splynutí jednoho s druhým, absolutní otevřenosti, lustraci vzpomínek, ke katarzi dovedené až do krajností.
Ani prohození životů(ale kterého s kterým?) nakonec nedává jasnou odpověd' na to kdo je kdo a zda k výměně vůbec došlo. Což krásně uzavírá kruh hledání a bloudění v sobě sama, které lidé s filozofickým duchem provází po celý život.
Podobně mě fascinoval experimentální vztah s hraniční osobností..(nedoporučuji!) :-)