Bludná hvězda přehled
Jean-Marie Gustave Le Clézio
Jeden z autorových vrcholných románů, kde se Le Clézio vrací k tematice 2. světové války: na životních příbězích dvou dívek, francouzské židovské dívky Ester a mladé Arabce Nadžmě, zobrazuje nelidskost a tragiku války, která nutí lidi k zoufalému útěku z domova a bloudění.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bludná hvězda. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Kniha, která mi zlomila srdce. Narazila jsem na ni náhodou v antikvariátu a je to úplný poklad. Krásné popisy přírody, lámající se o těžké téma tj. válka. Vše co zůstává nevyřčené i to co je pevně vryté na stránkách v člověku zanechá absolutně nesmazatelný obtisk. Schopnost autora vyvolat ve vás emoce aniž by emočně vydíral je neuvěřitelně dechberoucí...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bludná hvězda v seznamech
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 10x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) útěk francouzská literatura Izrael uprchlíci ArabovéAutorovy další knížky
1996 | Poušť |
1996 | Bludná hvězda |
1967 | Horečka |
1965 | Zápis o katastrofě |
1996 | Lullaby |
Bludná hvězda francouzského spisovatele Jean Marie Gustave Le Clézia (*1940 Nice) je věnována "Dětem, které ztratily svobodu". Le Clézio se ve svém románu z roku 1992 zhostil se ctí a také čtivostí těžkého a křehkého tématu běženství z pohledu dětí či dospívajících. Nejprve na příběhu třináctileté židovské dívky Heleny, které její otec říká Ester, sledujeme ztrátu domova v jižní Francii po nacistickém honu na Židy v roce 1943. Italští okupanti opouští scénu a blíží se Němci, s nimiž přichází nové útoky a zatýkání s dosud jen mlhavě tušenými konci vyhlazovacích táborů. Úvodní scény idylického dětství s do vědomí se propalujícími scénami prožitků a vztahů, které zůstávají v paměti, ale nakonec už jen v paměti žijí... a pak vzrůstající neklid, úzkost, zmítání se v pocitech lpění na lidech, vůních, hlasech a místech - a nový útěk, série útěků před novými pronásledováními. Když nakonec utečenecká cesta Ester a dalších přeživších po útrapách skončí v idealizovaném Jeruzalémě, příběh pokračuje počínaje rokem 1948 novou linií a novým útěkem: kraj, který se pro jedny měl stát spásným domovem a znovunalezeným zaslíbeným rájem, se pro jiné stává zapovězeným peklem. Do palestinského uprchlického tábora Núr Šams se dostává arabská dívka Nadžma - útěk pokračuje, jde o sérii útěků, kdy stále někdo prchá před někým, kdo zabírá jeho minulý domov. Vše se pořád mění, nikde nelze ulpět, protože domov je jen slovo; jedné, co trvá, je cesta, bloudění, neklidný úzkostný pohyb z místa na místa. Do tábora přichází štědrá dárkyně smrt, není voda, umírají děti, toulaví psi, utečenecké ležení opouští už i krysy, které také umírají, protože nemají co jíst - těla tisíců hlodavců se v horku rozkládají a lidé nemají kam je odklidit, nemají ani benzín na jejich spálení. Smrt je tak blízko, že lidská masa se dává na další pochod, jak z biblických scén mátožného putování věčných ahasverů. :: Ester i Nadžma jsou jména odvozená od hvězdy, dvě bludné hvězdy - myriády bludných hvězd víří, aby našly klid jen vyprázdněním od vlastních zmrzačených citů, smířením se s naprostou ztrátou všeho blízkého a všech blízkých. :: Je to drásavá, věcná, intenzivní kniha a vzdor tématu a mé neumělé reflexi je i čtenářsky velmi vstřícná. Bludná hvězda by si zasloužila být čtena, právě v této době, v Česku.