Jean-Marie Gustave Le Clézio

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Jean-Marie Gustave Le Clézio

Bludná hvězda

„Bludná hvězda francouzského spisovatele Jean Marie Gustave Le Clézia (*1940 Nice) je věnována "Dětem, které ztratily svobodu". Le Clézio se ve svém románu z roku 1992 zhostil se ctí a také čtivostí těžkého a křehkého tématu běženství z pohledu dětí či dospívajících. Nejprve na příběhu třináctileté židovské dívky Heleny, které její otec říká Ester, sledujeme ztrátu domova v jižní Francii po nacistickém honu na Židy v roce 1943. Italští okupanti opouští scénu a blíží se Němci, s nimiž přichází nové útoky a zatýkání s dosud jen mlhavě tušenými konci vyhlazovacích táborů. Úvodní scény idylického dětství s do vědomí se propalujícími scénami prožitků a vztahů, které zůstávají v paměti, ale nakonec už jen v paměti žijí... a pak vzrůstající neklid, úzkost, zmítání se v pocitech lpění na lidech, vůních, hlasech a místech - a nový útěk, série útěků před novými pronásledováními. Když nakonec utečenecká cesta Ester a dalších přeživších po útrapách skončí v idealizovaném Jeruzalémě, příběh pokračuje počínaje rokem 1948 novou linií a novým útěkem: kraj, který se pro jedny měl stát spásným domovem a znovunalezeným zaslíbeným rájem, se pro jiné stává zapovězeným peklem. Do palestinského uprchlického tábora Núr Šams se dostává arabská dívka Nadžma - útěk pokračuje, jde o sérii útěků, kdy stále někdo prchá před někým, kdo zabírá jeho minulý domov. Vše se pořád mění, nikde nelze ulpět, protože domov je jen slovo; jedné, co trvá, je cesta, bloudění, neklidný úzkostný pohyb z místa na místa. Do tábora přichází štědrá dárkyně smrt, není voda, umírají děti, toulaví psi, utečenecké ležení opouští už i krysy, které také umírají, protože nemají co jíst - těla tisíců hlodavců se v horku rozkládají a lidé nemají kam je odklidit, nemají ani benzín na jejich spálení. Smrt je tak blízko, že lidská masa se dává na další pochod, jak z biblických scén mátožného putování věčných ahasverů. :: Ester i Nadžma jsou jména odvozená od hvězdy, dvě bludné hvězdy - myriády bludných hvězd víří, aby našly klid jen vyprázdněním od vlastních zmrzačených citů, smířením se s naprostou ztrátou všeho blízkého a všech blízkých. :: Je to drásavá, věcná, intenzivní kniha a vzdor tématu a mé neumělé reflexi je i čtenářsky velmi vstřícná. Bludná hvězda by si zasloužila být čtena, právě v této době, v Česku.“... celý text
— tomasblazek

Zápis o katastrofě

„Tehdy mladý autor se uvedl existenciálním románem obírá se svou čirou existencí a čerpá ze svého nitra až obsesivně. Jeho hrdina Adam se hlavně zaobírá sám sebou. Žije sám v opuštěné vile a dotáhne to až do blázince. Vlastně se autor snaží o nový román, do kterého začleňuje výtvarné prvky včetně škrtů v textu. V 60. letech byla existenciální literatura na vzestupu a bylo senzací, že byla tato kniha tak brzy přeložena a vydána u nás. Autor rozpoznán jako literární talent (bylo mu 23), postupem času se vypsal a roku 2008 získal Nobelovku za literaturu. Nový román je terminus technicus a studuje se na univerzitách... Pro mladé co se hledají a tápou.“... celý text
— Pablo70

Bludná hvězda

„Kniha, která mi zlomila srdce. Narazila jsem na ni náhodou v antikvariátu a je to úplný poklad. Krásné popisy přírody, lámající se o těžké téma tj. válka. Vše co zůstává nevyřčené i to co je pevně vryté na stránkách v člověku zanechá absolutně nesmazatelný obtisk. Schopnost autora vyvolat ve vás emoce aniž by emočně vydíral je neuvěřitelně dechberoucí...“... celý text
— Atuin

Horečka

„nemám slov pro to, co a jak dokáže Le Clézio slovy popsat, jako by byla katalyzátorem fragmentarizace... Le Cléziova ekfráze je pro mě úplně novým čtenářským zážitkem, jako bych se propadal do mikrosvěta nebo splynul s velekvanty vesmíru, jako bych svět vnímal jinými smysly (doporučuju především povídky Martin a Svět je živý)“... celý text
— los

Poušť

„Poušť. Písek. Slunce. Nelítostné světlo. Nelítostný vítr. Marseille. Tolik opěvovaná, tak nechutná. Clézio je popisovatel, vyvolává ve čtenáři živé představy, tolik živé, tolik krásné, tolik drsné. Zdlouhavé popisy zdlouhavého pouštního života, ale tak to je, a my můžeme jet pozorovat, putovat, svědčit.“... celý text
— bookemma

Přejít na knížky autora