Bytosti schopné zemřít: francouzští prokletí básníci 20. století přehled
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448032/bmid_bytosti-schopne-zemrit-francouzsti--kmW-448032.png
5
26
26
Básníci zahrnutí v této antologii se v mnoha ohledech pohybují na okraji. Zcela vědomě nebo i proti své vůli stojí stranou společnosti, někteří z nich i stranou vlastního života. Smrt je dostihuje záhy, zvaná i nezvaná. Poezie je pro některé z nich také jen okrajová, pro jiné natolik nezbytná, že jim začíná s jejich životem splývat. Vždy je to ale poezie mezní zkušenosti, protrpěná, málokdy hravá, v tom nejsyrovějším významu slova existenciální. Často se opírá o surrealistické postupy, ale nikdy nezůstává u pouhých automatických hříček. Šílenstvím, nemocí nebo tichou, vše rozežírající nudou stržené životy vždycky prosvítají ze dna veršů. Jacques Prevel, Gilberte H. Dallasová, Gérald Neveu, Stanislas Rodanski, Roger-Arnould Riviére, Jean-Pierre Duprey, Francis Giauque, Jean-Philippe Salabreuil.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bytosti schopné zemřít: francouzští prokletí básníci 20. století. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Prokletým básníkům vzdávám hold. Jak rozežraná duše do morku myšlenky a pocitu, tak vznášela bych se, kdybych měla chuť obrátit list a přestat ty niternosti rozdrásané číst.
Umět francouzsky pustila bych se do originálů, zejména Francis Giauque, ten byl mé bytosti schopné zemřít nejblíž. Svým vyjádřením: "Plivnutím Bohu do ksichtu" si mě získal na plné čáře.
Překlad má vždy svůj podíl "viny" na úspěchu knihy. Bohužel nemohu víc hodnotit, když neumím francouzsky víc jako úvodní frázi první lekce francouzštiny pro samouky "Bon Jour Messie Picard". :)
"'Avšak jako střípky skla z posledního okna, i zákaz popichuje. Tvá duše ať je dech pozdrženého pádu; vykřičník světa skřípnutý pomlčkou...'
A tak povstává KOČKOTAJ skrze křišťálovou chvíli. Jeho hlava je vykutálená zbraň vržená proti věži Zvířeného Prsu, krychlovému hrbu času, v jehož stěnách jsou uchyceny okovy větru..."
(Jean Pierre Duprey; s. 188)
Některé texty, některá za sebe na oko nedbale a přitom dokonale vršená slova ve mně vzbuzují podivnou touhou ne nepodobnou té, kterou cítil Kemal k Füsun a která ho nutila olizovat kliky, jichž se dotýkala a cucat vajgly jejích cigaret. Stává se to je výjimečně, jistě, jsem přeci seriózní dospělý člověk, ale ano, přiznávám, stává se to. Výbor z děl prokletých básníků dvacátého století je neskutečná záležitost - taková, u které bych nejradši, abych ji mohla nechat vpít kůží, protože na tohle oči nestačí a mozek se místy vzpírá a brání a nestíhá... chudák... vždycky byl o krok pozadu, nemějte mu to za zlé.
"Vydechuji abych vyvrátil strom života
Foukám zlověstný proud vzduchu na svůj popel
Hořím touhou zbožňovat noc šelem kdy podříznu modly šílenství
Objímám smečku vlků aby vyli mou lásku k noci která mi tě vrátí"
(Stanislas Rodanski; s. 135)
A nejde jen o básně samotné a o autory, o nichž často ani v domovské Francii příliš nevědí, jde o úžasný převod do úžasné češtiny, kdy ani za mák nelituju, že si umím francouzsky objednat už tak maximálně bagetu a jsem ráda, když v novinách pochytím z článků smysl.
Osm géniem a životem ztýraných umělců, bytostí, které byly schopné zemřít.
"...žil jsem, abych věděl, a nevěděl, jak žít."
(Roger-Arnould Riviere, s. 181)
Související novinky (1)
Knižní novinky (32. týden)
02.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bytosti schopné zemřít: francouzští prokletí básníci 20. století v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 32x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 2x |
| v Mé knihovně | 26x |
| v Chystám se číst | 19x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Výborny výbor 8 prokletých francouzských básníků 20 stoleti. Rád se k knížce rád budu vracet
Jacques Prevel
Podpalili jsme své vzpomínky
A nás příběh nám připadal mozny
Žili jsme jako stíny
Žili jsme jako mrtvi
Gilberte H Dallasova
Adéla z námoři
Mrska Adélka se vrací z mlékárny
Vypada jako zlaté kane.
Gerald Neveu
Ulice
Má ulice napodobuje tvůj usmev
Má ulice má nespočet sester
Vidím tam nějaké muže, bratry
chránit ji až do smrti
jít mezi nimi být jako oni
Stanislav Rodanski
Šílené přátelství
Neúplné vzpomynky
Na obrovském hřbitově
nestoudnych ptaku.
Vymodenych do citu a smutku
Bez domova smutek se zbavuje záhad. Jako had kůže.
Roger Arnould Riviere
Smrt
Minusove znaménko stvoření
Smrt ten bolak akné na tváři bolesti.
Smrt překvapiva jako sex
roztekana jako rozkos.
Smrt je koneckonců jen panencka propast do níž nás pyj zivota
Smrt náhle proniknout
Smrt je na konci
Jean Pierre Duprey
Potom
Nejdřív stopa, pak vzdalenost
O čem sní druhy o čem jeden
Jeden ve druhém pochopi
Nemůže být světlo
Bez ohně na konci
Zapocat v dymu
Tak se rodí tvar
Bez toho co bude
Francis Giauque
Fontány
Prozradte mi jméno
tě kterou jsem ztratil v sevelu
svlecenych plotu
v dešti krvi a blátě.
Jean Phillippe Salabreuil
Vánoce 1963
Duse bloudí kolem modrých ulev nebe.
Její zahrady nikdy nevykvetli v jeden čas.
O krehkosti dne mráz ničive zebe
Sněhu na hrobech se podoba tvůj hlas.
Svět za zpěvu stoupá do cipu noci
Cas lina nahore přežívá stín reka
Mastných ohnu sira do jezera a ovoci.
Světla pristoupeny strom se nelekla.
Lásko hvězda zmekcuje ostrou horu.
Sedlo na zbeznenou nehu čeká v kleku.
Jasne rameno vinice na obzoru
Hle sestupuji mrtvi z jiných veku
Konečné to jméno zivich pozname
Jez jsme nesli snem nic netusice
Nahle půlnoc na zemi vítr zavane
Pln podmacenych křiku a nejsme vice.
Vůně lilii na konci temných cest
Dítě proniká na louku cirych kras
Spasa všeho zeď nebem začne kvest
Kratka pomlka a duše se rodí zas.