Časný podzim přehled
Louis Bromfield
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322748/bmid_casny-podzim-XTr-322748.jpg
4
11
11
Román, odehrávající se krátce po 1. světové válce, je zároveň studií o potomcích starých puritánů v bostonském okolí a jejich marném odporu proti přísunu římských katolíků s novými náboženskými a společenskými tradicemi.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Časný podzim. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Kniha se je na začátku trochu rozvláčnější, než nám autor vykreslí venkov, postavy zde žijící.
Pak děj mírně zrychlí a na konci bych čekala velký spád. Ve skutečnosti je to opět mírné a poklidné.
Jsem od autora zvyklá na konce rychlé a zcela nečekané, přišlo mi, že to snad psal někdo jiný.
Poněkud pomaleji se rozjíždějící, i když ani pak to není žádný sešup, psycholgická studie života vyšších kruhů v Nové Anglii na počátku 20. století. Viděno pohledem stárnoucí ženy (39 let). I z toho je vidět, že velké plus téhle knihy je v tom, že člověku ukáže, jak se svět za těch 100 let změnil. I když možná v těchto vrstvách je stále dojem a zdání, které člověk vytvoří, důležitější, než jeho osobní štěstí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1927 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
Kniha Časný podzim v seznamech
| v Přečtených | 19x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 19x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Když nastaly deště |
| 1992 |  Paní Parkingtonová |
| 1946 | Noc v Bombaji |
| 1940 | Časný podzim |
| 1970 |  Farma |
Není mnoho autorů a ty, které znám, jsou většinou už nějakou tu dobu mrtví, kteří by dokázali zachytit ženu - a nejen ženu, člověka - jako bytost živoucí a dýchají, plnou vzruchů a rozbrojů. Bytost celistvou ve svém cítění.
Na to člověk potřebuje až odzbrojující sílu odhalit své nitro, něco zažít a to prozkoumat. Vložit to do slov a ta slova složit do postavy, která není jím, ale jako by byla.
Jen v málo postavách lze nalézt sebe ve chvílích svého nejniternějšího prožívání. A to je to, co Bromfield umí a umí to bez patosu. Bez omluv a zbytečné hysterie, které tak často provází moderní postavy.
Vždyť není potřeba velkých gest k tomu být člověkem, protože člověk je vždy velký přesně tak, jak rozlehlý a bohatý je ve svém nitru.
A to důvod, proč je pro mě Bromfield nikoliv autor píšící knihy pro ženy, ale člověk píšící o člověku.