Červený a čierny přehled
Stendhal (p)
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Ikar (SK)Originální název:
Le Rouge et le Noir, 1830
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Červený a čierny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (124)
Už dlouho jsem nenarazil na hlavní postavu, která by mi byla tak nesympatická a nepochopitelná, jako byl Julian. Já dovedu pochopit jeho cílevědomost i jeho ochotu jít za vlastním úspěchem přes mrtvoly, ale on všechno dělá neskutečně neefektivně, zmaktovitě a nesmyslně. Kniha je dobrým obrazem francouzské společnosti raného 19. století, ovšem postava, která nás touto společností provází, je neskutečně frustrujícím společníkem. Stejně tak obě hlavní ženské postavy. Zamilovaný jsem ve svém životě párkrát byl, takhle nesmyslně jsem se ale tedy nikdy nechoval...
Julián mě ze začátku tak strašně vytáčel až mi na dobrou půlku knihy naprosto zprotivil její čtení.
Kdybych knihu nemusela číst do školy, odložila bych ji hned po pár kapitolách, začátek byl hrozný. Pak jsem si na to ale buď zvykla, nebo se postavy začaly chovat alespoň o něco lépe, protože druhá polovina se mi četla mnohém lépe.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Červený a čierny v seznamech
v Právě čtených | 29x |
v Přečtených | 1 592x |
ve Čtenářské výzvě | 73x |
v Doporučených | 33x |
v Knihotéce | 834x |
v Chystám se číst | 390x |
v Chci si koupit | 38x |
v dalších seznamech | 13x |
Štítky knihy
19. století zfilmováno milostné romány Velká francouzská revoluce (1789-1799) rozhlasové zpracování sociální romány
Autorovy další knížky
1961 | Červený a černý |
1969 | Kartouza parmská |
1988 | Lucien Leuwen |
1964 | Římské procházky |
1961 | Armance / Lamiela |
Kniha ma nijak neurazila, ani vyslovene nenadchla. Samotný dej a zápletka ma bavili, prišlo mi však že niektoré kapitoly by sa dali kľudne preskočiť a nič by sa nestalo. Julián mi bol zo začiatku veľmi sympatický, v priebehu knihy však moje sympatie strácal, ba som ním dokonca začal aj pohŕdať. Koniec koncov to bol jeden z najsebeckejších hlavných hrdinov, s akými som sa kedy v literatúre stretol. Síce je dielo nadčasové, predsa však ma od bližšieho vzťahu s hlavnými postavami držala priepasť sposobená dobou, kedy bolo dielo napísané.