Cesta do neslobody: Rusko, Európa, Amerika přehled
Timothy Snyder
Popredný americký historik prichádza s kronikou nástupu autoritárstva od Ruska cez Európu po Ameriku. Po skončení studenej vojny sa zdalo, že víťazstvo liberálnej demokracie je definitívne. Pozorovatelia ohlásili koniec dejín, uverili v mierovú, globalizovanú budúcnosť. Ich viera bola hlbokým omylom. Autoritárstvo sa najprv vrátilo do Ruska – Putin zistil, že fašistické myšlienky možno využiť na ospravedlnenie vlády oligarchov. V druhom desaťročí 21. storočia sa rozšírilo z východu na západ, pričom mu v tom pomáhala reálna vojna rozpútaná Ruskom proti Ukrajine a kybernetická vojna rozpútaná Ruskom proti Európe a Spojeným štátom. Rusko si všade, kde potrebovalo, medzi nacionalistami, oligarchami a radikálmi našlo spojencov a jeho tlak na zničenie západných inštitúcií, štátov a hodnôt sa stretol s podporou aj na samotnom Západe. Nárast populizmu, britské hlasovanie proti Európskej únii, zvolenie Donalda Trumpa – to všetko predstavovalo ruské ciele; ich dosiahnutie však odhalilo aj zraniteľnosť západných spoločností. Snyder v tomto impozantnom a nikoho nešetriacom diele odhaľuje skutočnú povahu hrozieb pre demokraciu a vládu zákona.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2018 , PremediaOriginální název:
The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta do neslobody: Rusko, Európa, Amerika. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (96)
Nutná četba pro pochopení krize dnešní západní společnosti.
Snyder výborně popisuje zvrácené poměry v Rusku, ukrajinskou situaci a vzestup Donalda Trumpa.
Zásadní kniha. Jako obecně asi naivnímu člověku by mi ještě před pár lety přišla nejspíš neuvěřitelná. Dnes mi naopak přijde neuvěřitelné, jak přesně Snyder už tehdy popsal nástup autoritářského režimu v Rusku, jeho destruktivní zahraniční politiku ve stylu "není třeba se mít lépe, stačí když se ostatní budou mít hůř" a odhadl jeho pokračování mj. v dnešní válce na Ukrajině.
Autor velmi podrobně popisuje postupný rozklad společenské smlouvy o nástupnictví v Rusku i její ohrožování v USA a dalších zemích. A mně se zároveň trochu ulevovalo, že takto šílené to tu zatím stále nemáme, a zároveň jsem teď myslím dost zpozorněl, kdyby se to tu náhodou podobným směrem posouvalo výrazněji, jako se to aktuálně bohužel děje např. u našich východních sousedů.
Celkově je to depresivní a varovné čtení, musel jsem si dávat pauzy, abych to vstřebal. Ale taky katarzní, protože pomáhá v orientaci v současném světě plném protichůdných informací a tlaků.
Pro historika musí být extrémně těžké analyzovat současnost, protože od událostí ještě nemá dostatečný odstup. O to působivější je pro mě intelektuální poctivost, snaha nazývat věci pravými jmény a píle, se kterými je kniha napsaná (a doplněná bezmála tisícem poznámek a odkazů na původní zdroje), což všechno čiší doslova z každého odstavce. Někteří autora obviňují z předpojatosti nebo aktivismu, pro mě je ale jeho neutuchající snaha o rozkrývání faktů a "tvrdých dat" na poli, kde se významná část vlivných lidí včetně intelektuálů s faktickými informacemi neobtěžuje, hodna nejvyššího respektu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta do neslobody: Rusko, Európa, Amerika v seznamech
v Právě čtených | 33x |
v Přečtených | 439x |
ve Čtenářské výzvě | 38x |
v Doporučených | 47x |
v Knihotéce | 195x |
v Chystám se číst | 388x |
v Chci si koupit | 148x |
v dalších seznamech | 6x |
(SPOILER) Jen chvíli po druhém vítězství Trumpa ve volbách je dočítání této knihy obzvlášť bolestné.
Těžko to vyjádřit slovy. Při čtení se ve mně mísil strach, znechucení, překvapení, šok. Ruská ideologie stojí na fašistických myšlenkách, přesto neustále mluví o tom, že bojují s fašismem. Rusko od začátku popíralo, že válčí, přesto válčilo. Rusko mluví o ohrožení ze strany Západu, ale je to Rusko, kdo útočí na nás, na Ukrajinu, na USA. Orwell by byl překvapen tím, že nakonec došlo na jeho slova. A také tím, že tady v Evropě a USA jsme tak slepí a naivní, když nevidíme, co všechno Rusko už dlouhodobě dělá proto, aby podrylo naše demokracie, naši důvěru v právní systém, naši důvěru v to, že můžeme budovat společnosti, které se posouvají pozitivní směrem a kde se lidé mají lépe. A co víc, my Rusům pomáháme. Stále větší důraz na peníze, volný trh a osobní odpovědnost jednotlivce vytváří stále větší sociální rozdíly…. Tedy něco, v čem je Rusko mistrem. Rusko je oligarchií, kde naprostá většina bohatství je v rukou několika málo vyvolených. A aby se společnost nesnažila po vůdci této země něco chtít, nesmí se dívat do budoucnosti, nýbrž do minulosti. Stále jen do minulosti. Na velkou vlasteneckou válku, na nebezpečí z Evropy, na nebezpečí ze strany homosexuálů a Židů. Rusko jako panenská bytost je ohrožována dekadentním Západem.
Tuhle knihu si dejte, opravdu stojí za to. Já jsem ji odkládal s tím, že v ní bude shrnuto víceméně to, co vím. Ale nemohl jsem být naivnější. Tolik jsem toho nevěděl, tolik věcí jsem si nikdy nespojil, tolik věcí mi uniklo nebo jsem je pochopil špatně.
V dnešní době, kdy se hodnota pravdy rozmělňuje, je čas na četbu podobných knih tou nejlepší investicí jak pro čtenáře, tak také pro naši společnost a naši budoucnost.
Válka na Ukrajině je možná pro někoho únavná a zdlouhavá - ale je důležité si uvědomit, že Putin a jeho režim jsou velmi trpěliví. Roky bojují za oslabení a zničení EU a USA. Bombardování Sýrie pro vzedmutí vlny uprchlíků, rozpoutání války na Ukrajině, vměšování se do voleb v USA, vměšování se do referenda o Brexitu, financování extremistických stran v Evropě, masivní hybridní útoky a informační válka, která má naši společnost paralyzovat a učinit ji neakceschopnou.
Uf… Těžké čtení a jednoho opravdu nakopne, aby začal dělat něco víc pro zachování světa, kde je budoucnost optimistická, lepší, spravedlivější, demokratická.
V knihovně mám další knížky od Snydera, takže teď se posunuly o dost výš.
"Příčinou autoritářství není stav, kdy se k němu lidé začnou nepokrytě hlásit, nýbrž ztráta schopnosti rozlišovat mezi fakty a tužbami."
"Obyvatelstvu nemohu nabídnout společenský vzestup, musí najít nějakou jinou formu politického pohybu. Namísto diskuzi o reformách se provozovatelé politiky věčnosti oddávají vyjmenovávání hrozeb. Namísto nabídky budoucnosti, jež skýtá možnosti a naděje, nabízejí věčnou přítomnost s jasně určenými nepřáteli a uměle vyvolanými krizemi. Aby ovšem toto aranžmá bylo funkční, musí občané vyjít politikům věčnosti vstříc. Demoralizováni neschopností změnit svou životní situaci musí přijmout zásadu, že smysl politiky nespočívá v institucionálních reformách, nýbrž v každodenní vlně emocí. Musí přestat uvažovat o lepší budoucnosti pro sebe samé, svou rodinu a své přátele a namísto toho se oddat vytrvalému vzývaní hrdé minulosti. Z materiální nerovnosti se u elit i u širší společnosti rodí prožitky a emoce, které lze transformovat v politiku věčnosti."
"Po roce 2010 se tak Spojené státy začaly přibližovat ruskému modelu majetkové nerovnosti. Žádný oligarchický klan si sice zatím nepodrobil stát, avšak nástup podobných dynastií - Kochů, Mercerů, Trumpů, Murdochů - byl nepřehlédnutelný. Stejně jako Rusové využili amerického kapitalismu k utužení vlastní moci, spolupracovali Američané za tímtéž účelem s ruskou oligarchií - například při Trumpově prezidentské kampani v roce 2016. Je svrchovaně pravděpodobné, že Trumpova slabost pro Putina v porovnání se vztahem k Obamovi nebyla jen důsledkem rasistických předsudků či politické rivality. Současně se jednalo o snahu přiblížit se Putinovi, získat si jeho přízeň a dostat se k většímu bohatství. Oligarchie funguje jako systém patronace a navozuje rozpad demokracie, práva i lásky k vlasti. Američtí a ruští oligarchové mají spolu navzájem mnohem více společného než s obyvatelstvem vlastních zemí. Na horních příčkách majetkového žebříčku budou svody vyzařované politikou věčnosti stejně silné v Americe i v Rusku. Není důvod očekávat, že by se Američané, pokud se ocitnou v podobných situacích, zachovali lépe než Rusové."
"Jakmile dojde k tomu, že hospodářská nerovnost zdusí možnosti společenského postupu, je těžké představit si lepší budoucnost - anebo jakoukoli budoucnost."
"Američan, který dosáhne úplného vzdělání a přijme pracovní místo se svrchovaným významem pro veřejnost, neobdrží odměnu dostatečnou k tomu, aby zahájil normální existenci tak, jak se dříve chápala. Pocit bezvýchodnosti dopadal především na mládež."
"Mnoho Američanů nebylo s to vnímat rozdíl mezi člověkem, který neustále lže a nikdy se neomluví, a člověkem, který nelže skoro nikdy a své omyly následně napraví. Přijímali obraz světa, jaký nabízí Surkov a RT: nikdo nikdy neříká pravdu, možná žádná pravda vůbec neexistuje, a tak prostě opakujme, co se nám samotným zamlouvá, a poslouchejme lidi, kteří nám říkají to, co chceme slyšet. Tímto směrem vede cesta k autoritářství."
"Definitivní pravda je na tomto světě nedosažitelná, avšak když o ni jedinec usiluje, vzdaluje se tak nesvobodě. Pokušení věřit tomu, co nám připadá správné, na nás neustále útočí ze všech stran. Autoritářství začíná tehdy, když už mezi pravdou a tím, co je lákavé, nedokážeme rozlišit. Avšak cynik, který usoudí, že pravda vůbec neexistuje, je občanem, který vítá tyrana. Kdo absolutně pochybuje o veškeré moci, dopouští se naivity vůči oné konkrétní moci, která dokáže číst lidské emoce a podněcuje k cynismu."