Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života přehled
Pavel Kosatík
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46658/bmid_cesti-demokrate-3dC-46658.jpg
4
14
14
Český esejista a autor literatury faktu Pavel Kosatík se ve svém novém a rozsáhlém projektu věnuje nejvýznamnějším Čechům. První díl nese podtitul Čeští demokraté a autor v něm představuje 50 nejdůležitějších politických osobností od Josefa Palackého po Václava Klause. Co spojuje Josefa Palackého nebo Josefa Hlávku s Janem Patočkou či Alexandrem Dubčekem? Zájem o veřejnost, která se sice projevuje v různých podobách, ale v zásadě se opírá o základní premisu: jde o službu demokracii. Kniha je bohatě ilustrovaná a doplněná rejstříkem i přehlednými grafy a informačními bloky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Toto je kniha, kterou by člověk měl mít v knihovně a v případě potřeby se podívat na určitou osobnost. Pan Kosatík jako obvykle ke všem přistoupil poctivě a pravdivě. Má můj neskonalý obdiv.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 13x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 21x |
| v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Věra Čáslavská – Život na Olympu |
| 2018 | Jiný T.G.M |
| 2009 | Jan Masaryk – pravdivý příběh |
| 2010 | České snění |
| 2009 | Manželky prezidentů: deset žen z Hradu |
Není sporu o tom, že Pavel Kosatík je "vypsaný" novinář, dokáže každou osobnost nějak uchopit. Není to přehlídka učebnicových "narodil se-umřel". Našel ke každé osobnosti nějaké dominantní téma. To si myslím, že je dobře, jakkoliv je to vždy jen jedna rovina. Plocha novinového článku v Týdnu (byť rozšířená a revidovaná) svádí ke zkratkovitosti a tím i povrchnosti, takže postavy nejsou tak plastické, jak by si zasloužily.
Na druhé straně velmi oceňuji, že Kosatík vybral i poměrně málo známé (pro mě třeba některé úplně neznámé) postavy jako Alfonse Šťastného, Josefa Boleslava Pecku, Josefa Hybeše, Albína Bráfa, Huberta Gordona Schauera nebo Františka Modráčka, které reprezentují skutečně široké spektrum přístupů, představ a ideálů, jak by mohla společnost (ještě i za Rakouska) fungovat. Fascinující je vedle sebe řada Kramář-Rašín-Šmeral-Klofáč-Šrámek-Rádl-Švelha-Hodža-Stříbrný-Engliš-Bechyně-Zenkl-Beran-Feierabend-Ripka-Drtina-Horáková-Kriegel-Tigrid-Dubček, jsou to skutečně nesmírně originální "biotopy" a dohromady tvoří páteř české demokratické praxe, resp. jejich podob a možností. Myslím, že se nemáme jako česká státnost za co stydět. A i na těch veleznámých ikonách Kosatík dokázal, že je možné o nich psát i jinak, dokonce objevně. To se týká Palackého, Borovského, Masaryka, Beneše, Čapka, Peroutky, Patočky, Smrkovského, Vaculíka nebo Havla. Třeba u Čapka si myslím, že zkratkovost profilu ubližuje, nezaslouženě. Také by se jistě našly další osobnosti, které by zde mohly být - např. Bohumil Laušman. Za zvláštní považuji zařazení Klause, ale po přečtení jeho charakteristiky s autorem souhlasím: "Tento prezident nám o nás bude vždycky říkat pěkné věci, protože je o sobě chce slyšet i on sám." Tady je potřeba tedy zmínit ještě jeden rys - to nejsou oslavné medailonky, je v nich dost kritického, Kosatík se nebrání i negativním stránkám osobnosti, zvlášť, když právě to někdy bývá pro charakteristiku přístupu ke státnosti velmi inspirující - co všechno se nepovedlo, co bylo hnáno do extrému apod. Kdybych měl tipovat, koho má Kosatík nejradši, tipoval bych podle textu Tigrida.
Ale je to skutečně "odrazový" můstek pro další čtení (jak píše "odejana"). Skoro bych to viděl jako črty ke knižní edici - dovedu si představit, že takových 50 knih by si naše demokracie zasloužila.