Solipsista přehled
Henry Rollins
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36993/solipsista-36993.jpg
4
44
44
Jedna z nejnovějších knih rockera, básníka a brutálního moralisty Henryho Rollinse, známého i z několika koncertů v České republice. Sbírka esejistických textů naplněných velmi vyhraněnými Rollinsovými názory na postavení jedince v dnešní společnosti a na možnost uchování si vlastní hrdosti. ... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2002 , MaťaOriginální název:
Solipsist, 1998
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Solipsista. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Naprosto skvělá knížka, pokud vás serou lidi a celý svět a potřebujete svůj vztek odlehčit sarkasmem a vědět, že v tý depresi nejste sami.
Obě Blues černýho kafe se mi líbily i přes ten dekadentní nádech. Tady však Rollins dle mě uklouznul. Myslím si, že název vystihuje zcela samotný obsah knížky. Není v tom nic kromě sebestředných, duševních pochodů a stavů autorovy mysli. Prakticky se není čeho chytit a když to srovnám s předchozími knihami, kde byl občas nějaký rozhovor, popis denní rutiny, názor na hudbu či společnost, vychází mi z toho Solipsista jako mentální průjem beze smyslu hozený na papír.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Solipsista v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 61x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 3x |
| v Mé knihovně | 28x |
| v Chystám se číst | 20x |
| v Chci si koupit | 8x |
Lidi mě taky serou, ale až tak? No, skoro k tomu nemám ani co dodat. Knížka se mi četla špatně, už dlouho se mi nestalo, abych se takhle nutila k četbě. Myšlenky solipsismu asi pro mě nebudou to pravé ořechové. Skoro v každém odstavci se vyskytuje štědrá dávka egocentrismu nebo nenávisti k lidem. K mému překvapení je tam ale dost pasáží o zoufalství a frustrace z osamělosti, čímž si autor pak ve výsledku protiřečí, když se snaží skoro celou knihu ukázat, jak moc je nad věcí a jak moc by byl ve skutečnosti rád, kdyby všichni chcípli, protože nic jiného si nezasloužíme. Ztotožnila jsem se s pár větama, nad něčím jsem se místy i zasmála, jinak to pro mě ale byl špatný čtenářský zážitek, protože jsem nejspíš neunesla takový ranec negativity. Nebo si možná jen potřebuju víc prostudovat osobnost Henryho Rollinse, abych to snáz pochopila, nevím.