Nejsem tu moc často? přehled
Henry Rollins
Další sada Rollinsových poznámek, postřehů a deníkových zápisů, které navazují na úspěšnou knihu Blues černýho kafe. Kromě již pro Rollinse typických sžíravých komentářů na téma vztahů (muž x žena, kapela x fanoušci, života x smrt) kniha obsahuje i velmi trefné charakteristiky mnoha osobností ze světa popu a šoubyznysu vůbec – např. Isaaca Hayese, Davida Lee Rotha či Johna Lee Hookera.... celý text
Literatura světová Povídky Umění
Vydáno: 2005 , MaťaOriginální název:
Do I Come Here Often? Black Coffee Blues Pt. 2, 1997
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nejsem tu moc často?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
![Disease Disease](https://www.databazeknih.cz/img/users/19_/19509/disease-gvn.jpg?v=1540891501)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Bavily mě spíš články pro časopisy, rozhovor s JLL je parádní. Zato deníkové a "niterné" zápisky vyvolávají otázku, jestli je Rollins jen "divnej pavouk" nebo spíš "tak trochu kokot".
![Jackjelly Jackjelly](https://www.databazeknih.cz/img/users/11_/11342/jackjelly-65t.jpg?v=1571907107)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Další, pro mě osobně zajímavá, kniha jedné z legend hardcorové scény. Rollins se běžnému prototypu zběsilého punkera poněkud vymyká, ale o to zajímavější osobnost to je. Tato kniha není až tak agresivně depresivní jako obě předchozí, vydané u nás, přesto je to pořád typický nekompromisní Rollins.
Zajímavé jsou postřehy z turné Lollapalooza 1991, pro milovníka tehdejší alternativní rockové scény a kapel, jako třeba Butthole Surfers, NIN a nebo Jane's Addiction, představují zajímavý vhled do subjektivního vnímání zákulisí "nekomerčního hudebního byznysu" té doby ( a takový Trent Reznor asi nebyl úplně nadšen).
Líbily se mi také rozhovory s legendami Jerry Lee Lewisem a Johny Lee Hookerem, zmínky o důsledcích setrvalého rasismu v US a celkově mě pojetí této knihy bavilo.
Jistě to není kniha pro každého, alespoň zběžný přehled v alternativní hudební scéně, jakož i jejich kořenů (pro mne třeba zajímavá informace o skladbě "Going up the Country" kapely Canned Heat coby nepřiznanému plagiátu skladby ¨"Bull-Doze Blues" od Henry Thomase, texaského bluesmana počátku 20 století) je základním předpokladem k tomu, aby si člověk tuto knihu opravdu užil.
A citace na závěr? Adekvátní scéně :
"...jediná správná věc je mít kuráž jít si za tím, co chcete dělat s časem, který máte. A to není zrovna bezvýznamné. Jít si vlastní cestou vyžaduje hodně síly a vůle. Hodně lidí si myslí, že dělají právě to, ale není to pravda. Kráčejí ve stopách tradice, která v první řadě není zrovna nejúžasnější."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nejsem tu moc často? v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 44x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 24x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 3x |
Henry Rollins je jinde, člověk který vás spíš štve a je mu to jedno. Z mnoha důvodů chápu, ale sympatický mi to není. Každopádně kniha zajímavá je, protože do takové duše nakouknout stojí za to. K tomu všemu dobrá muzika a žádné výstřelky ani drogy ani dámy, v něčem opravdu fascinující, číst si vnitřní pochody týpka který nesnáší volné dny a relaxovat chodí do posilovny ( a to je to řekněme rockový zpěvák).