Cukrový klaun přehled
Martin Sichinger
Vojenský újezd Boletice, jižní Čechy, polovina devadesátých let. Po rozchodu rodičů zůstává dvacetiletý Aleš s matkou a ve volném čase fotí pozůstatky zaniklých vesnic u bývalých grafitových šachet. Ale nejvíc ho přitahuje kolický zámeček, místo spojené s tajnými dětskými výpravami a otázkami, na které nikdo z těch, co přišli po válce, neumí odpovědět: Co je pravdy na legendách o mužích, kteří si kopali díry v zemi a čekali v nich na konec světa? Proč se na zámku nechal za války zaměstnat nejbohatší kolický sedlák? K čemu sloužily tajemné bedny, které se sem vozily až z Rakouska? A najde se někdo, kdo dokáže zámeček i jeho rozlehlou zahradu ještě zachránit? Když se nečekaně objeví nový majitel, život v okolních vesnicích se změní. Místní dostávají práci, do Kolic přijde prapodivný dopis z Německa a Aleš se po tragické smrti své kamarádky rozhodne postavit zlu, které se rozlézá v opuštěných grafitových šachtách Fascinující příběh inspirovaný skutečnou událostí o lidech, kterým vzali domovy, ale nevykořenili jejich lásku k místu, kde se narodili.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cukrový klaun. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Dlouho jsem váhala co o knize napsat, ale pořád nevím. Na jednu stranu se mně líbila, na druhou štvala. Kraj, který znám i když ne zase nějak důkladně. Lidi všude žijí různí, ale že by tady v devadesátých letech žili jenom tací, kteří neví co si počít se svým životem? Nějak jsem si k žádné postavě nedokázala vytvořit vztah. Možná, že právě to autor zamýšlel. Nepřilnout k žádné postavě? Jestli ano, tak to se mu povedlo. Přesto se mi kniha asi líbila, když na ni musím dost často myslet. Takže dávám tři* a jsem ráda, že dnes zde žijí úplně jiní lidé než v knize.
Mám z knihy rozporuplne pocity... Četla se celke dobře, ubihalo to. Ale... prislo mi tam vlasnte dost temat, každé zajimave (zámeček, zivot Aleše, zivot Klary, Renatina rodina...) ale žádné z nich nevytezene. Jasně ve finale je to taková kronika sudetske vesnice, propletencu vztahu a vazeb. Ale jako by nic zknihy nebylo dotažené tak, aby to čtenáři něco dalo. Chvilema super mlhava Sumava, hop život v komune ve Spanelsku...pak zas hledani sama sebe Aleše, sup Jindřich v Nemecku...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2008 -
Literární cena Knižního klubu
Kniha Cukrový klaun v seznamech
| v Přečtených | 69x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 59x |
| v Chystám se číst | 19x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2012 |  Duchové Šumavy |
| 2011 | Smrt krále Šumavy |
| 2018 |  Kocovina šumavského léta |
| 2008 |  Cukrový klaun |
| 2023 | Zítra přijde Olah |
Souhlasím s většinou níže uvedenými komentáři. Nestalo si mi poprvé, že anotace knihy tohoto autora neladila se samotným dějem. Líbil se mi příběh vesničky z války a samotného Jindřicha. Chtěla jsem prve přečíst jen toto, ale pak jsem si řekla, abych o něco nepřišla. Člověk asi musí číst hodně mezi řádky, aby mu děj dal smysl. Ale vygooglila jsem si článek, který autora inspiroval, a jestli to byl teda on, tak to bylo o otci, který se vydal hledat syna sám na vlastní pěst. Ale celý text mně nešel otevřít - to bych musela zaplatit.
Pak jsem našla i článek ke knize a ten mne taky neladi, když se v něm píše - v souv. s těmi nacistickými pokusy odkrývá autor tajemství, proč i po letech zde lidé záhadně umírali. Kladu si otázku "Kolik lidí tady záhadně umrelo?" Jsem nepozorny čtenář či co? A že by minulost děje ovlivnila jeho přítomnost, to jsem nijak nepocitila.
Ta kniha je nějaká zakleta.