Martin Sichinger

česká, 1967

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Panna Marie od Sedmi zlodějů - Martin Sichinger

Samoty U Sedmi zlodějů, Čkyně, červenec 1984. Marie utíká z psychiatrické léčebny v Dobřanech, aby se alespoň na chvíli vrátila domů na šumavské samoty. Současn... detail knihy

Nové komentáře u knih Martin Sichinger

Zítra přijde Olah

„Další šumavský Sichinger, pro mě už pátý. Než Bylo nás pět mi spíš připomnělo, i tou tragičtější notou, Obecnou školu. Vesele neveselý pohled na základní školu v normalizační době koncem 70. let kousek od železné opony. „Pusť vsjegda budět solnce…“ bohužel pamatuju taky, i v té o fous přijatelnější české verzi… Pro pamětníky čtení mrazivě nostalgické, pro mladší neuvěřitelné a poučné. * „Druhá mapa ukazuje nesmírné bohatství Sovětského svazu tak názorně, aby i naprostí blbečci viděli ropné věže u Baku, lány obilí na rovinách Ukrajiny, uhelná pole Donbasu, nad která se ještě uměleckým kartografům podařilo umístit čadící chladicí věže Černobylu, jehož bílý dým pokojně stoupá už skoro rok až k malebnému Kremlu v samotném středu širé Rusi. Na Kamčatce pak ohromná hejna ryb sama skáčou do nepotrhaných sítí a stáda divokých medvědů čekají na kolektivizované střelce a pracovníky ministerstva zemědělství, lovu a rybolovu, nikoli na domorodé pytláky jako u nás na Šumavě, kde je všechno sto let pozadu a nahoře na Horské Kvildě si ještě pár starých Němců s upilovanou brokovnicí myslí, že po nich pořád jdou schwarzenberští hajní.“ ------------------ Volným pokračováním je podle poznámky v závěru „Kocovina šumavského léta“, vydaná o 5 let dříve, což dělá z téhle knížky prequel; Kocovina byla moje vůbec první Sichingerova kniha a chytla mě ze všech autorových knih asi úplně nejvíc.“... celý text
— Rade

---

Smrt krále Šumavy

„Sichingerovy šumavské knížky se mi vždy líbily, mají zvláštní atmosféru, líbila se mi i jejich grafická úprava s malým formátem a povedenou obálkou Ivana Brůhy. Pravda, čtu je tak nějak odzadu (přes Kocovinu šumavského léta, ta se mi zdála nejlepší, přes Meyrovo sklo až k Divokým sekáčům, Šumava 1947), ale hodně mě překvapilo, že tahle knížka, ve stejné grafické úpravě, je vlastně pro děti, nebo aspoň napsaná stylem pro děti. Takže spíš zklamání, zvlášť v tom opačném čtecím gardu, než autor psal. (Vím, vlastně můj problém…) Čekala jsem, namlsaná pozdějšími autorovými knihami i příslibem krále Šumavy, prostě něco jiného… Velké plus za celou tu problematiku šumavských pašeráků a pozdějších převaděčů, i za opravdu výstižnou atmosféru nehostinné mlžnaté podzimní Šumavy plné nástrah slatí i neprůchodných hvozdů. Samozřejmě nutno k tomu vyhledávat další prameny, knížka vše jen lehce naťukne. Mě například překvapilo, jak byla převaděčská stezka Kiliána Nowotného dlouhá, naivně jsem si představovala nějaké spíš krátké přeběhnutí „čáry“ - a ona to byla opravdu nekonečná cesta přes slatě a těžko průchodné lesy. Začínala u Vimperka na úpatí Kamenné hory, pak vedla údolím potoka Volyňka, přes Medvědí potok, okolo Michlovy huti mezi kopci Kamenná a Bukovec, přes Chalupskou slať k Janské hoře a Františkovu. Pak bylo nutno překročit Teplou Vltavu, a dále okolo Stanové a Stolové hory, přes vrch Stráž, k pramenům Vltavy a odtud přes hranici do bavorského Finsterau… Prošla jsem si celou trasu na mapě, představila ponuré lesy a nevlídné slatě, a taky promrzlé lidi s kufry a dětmi na rukou… A teprve pak možná trochu pochopila, jak nebezpečná ta cesta byla. I s tím, že vás kdekoliv mohli chytnout nebo zastřelit… Škoda, že i dnes se stále čerpají informace o převaděčských stezkách z ideologicky překrouceného Krále Šumavy, skvělý režisér, ale špatná doba k filmování; i tohle je v knížce celkem dobře naznačeno… Takže nakonec slušné tři plus, i když jsem si představovala úplně jiný příběh.“... celý text
— Rade

---

Duchové Šumavy

„Čtivá kniha, se kterou pokračuji ve své snaze přečíst si pár knih z prostředí naší dovolené, tedy z oblasti Šumavy. Od Krále Šumavy, Návratu Krále Šumavy a Šumavské bílé noci se tato kniha liší obdobím - krátce po válce, období odsunu Němců, i hlavními hrdiny, pašerákovou dcerou, kterou okolnosti donutí pašovat, a policista, který se snaží zabránit pašování cenných předmětů a historických dokumentů i rabování. I když oba hlavní hrdinové stojí na opačných pólech, tak jim oběma fandíte. Přestože jsem se místy v ději/ postavách ztrácela, tak mne četba moc bavila a těšila jsem se, až budu moci zase v četbě pokračovat. Bavily mne historické souvislosti a reálie.“... celý text
— V.Lenka

---

---

Zítra přijde Olah

„Není to zrovna skvost, ale dalo se poslouchat. Naštěstí mne tato doba minula a vyrůstala jsem v následujících letech.“
— Abikk

---

Zítra přijde Olah

„Moc dobré! Humor, nostalgie, ale i zděšení, že tohle jsme opravdu žili.“
— Žirka

Žánry autora

Dobrodružné Romány Literatura česká Sci-fi Poezie

Štítky z knih

Šumava poklady rok 1968 pašeráctví sklářství sklo Sovětská armáda sudetští Němci Sudety poválečná doba

Sichinger je 17x v oblíbených.