Kaduri
komentáře u knih
Ptáček na klíček
Catherine Fisher
Kúzelný príbeh odohrávajúci sa vo Walese počas viktoriánskej éry (i keď v knižke obdobie explicitne zmienené nie je).
Sirota Seren prichádza do majestátneho sídla, svojho nového domova. S tajomným balíkom od neznámeho spolucestujúceho.
Sídlo je tak trošku strašidelné, zakliate, a Seren sa rozhodne vypátrať jeho tajomstvo. Pomôže jej mechanický vtáčik z nechceného darčeka?
Moc pekný vianočný príbeh pre deti a zjavne aj pre dospelých:).
Užívala som si magickú atmosféru, ktorú autorka vykúzlila - viktoriánske pochmúrne sídlo, záhada strateného dieťaťa, hovoriaci vtáčik na kľúčik...
A nesmiem zabudnúť na krásnu obálku.
Kniha dveří
Gareth Brown
Ten príbeh by mohol byť skvelý. V úvode som bola nadšená.
Svet kúzelných kníh, ktoré umožňujú svojim majiteľom konať magické veci.
Celkové prevedenie však pokuľháva. Nepáčil sa mi vývoj príbehu. Postavy pôsobili plocho a konali hlúpo, nelogicky. Napr. viem protivníka odmrštiť čo-ja-viem do staroveku, ale ja ho vrátim len pár desiatok rokov späť, aby ma v budúcnosti mohol znovu ohrozovať?
Nebudem knižku zatracovať úplne, mala i svoje svetlé momenty.
Celkovo však pôsobí nedotiahnutým dojmom.
Škoda nevyužitého potenciálu.
3,5 hviezdičiek.
Vánoční říše
Joe Hill (p)
Potrebovala som knižku s vianočnou tematikou do výzvy mojej čitateľskej skupiny a vybrala som si toto tu.
Šialene úžasný príbeh o uličnici Vicky, bicykli a motorke Triumph, o Waynovi, Louovi a Charliem Manxovi.
O našich vnútorných svetoch, o mostoch, ktoré nás prenesú do neznáma a o strašidelnej Vianočnej ríši.
Akurát v tejto knihe nie je nikto normálny. Autor sa skutočne "vybúril" a nadelil svojim postavám alkoholizmus, schizofréniu, obezitu, rozvrátené rodinné prostredie...
Celkovo je však príbeh výborný, skvelo vystavaný a kľudne ho odporučím ďalej.
Vianočná ríša čaká...
"Pravá ruka si vzpomněla, co má dělat, přidala ještě víc plynu, motor zaburácel a vyletěl ze zatáčky jako korek, který někdo stáhl pod vodu a pustil. Guma našla silnici a triumph odskočil od kamer, od mikrofonů, Tabithy Hutterové, Loua, domu a Vickyiny příčetnosti."
"Vicky tvrdila, že může přivést svůj most do tohoto světa, ale zároveň existuje pouze v její mysli. Znělo to jako blud, dokud jste si neuvědomili, že lidé neustále uskutečňují nereálné věci: nahrávají hudbu, kterou slyšeli v hlavě, představí si dům a postaví ho. Fantazie je jen realita, která čeká na uskutečnění."
Zítra přijde Olah
Martin Sichinger
Audiokniha.
Príbeh kamarátov, siedmakov ZŠ vo Vimperku, odohrávajúci sa v 80-tych rokoch 20. storočia. V "zlatých časoch" socializmu.
A tak som si pripomenula, ako sa žilo.
Buzerácia žiakov v škole, kádrové posudky, lampasáci, branné cvičenia v plynových maskách... Len nevytŕčať z davu, "držať hubu a krok", ako vravieval môj dedko.
A aj keď som sa pri počúvaní bavila nad absurditou toho systému, myslím, že sa z námetu dalo vyťažiť viac.
Koniec divne useknutý... Druhá možnosť je, že som nemala celú audioknihu:).
O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha
Tereza Brdečková
Audiokniha.
Prečítala som veľa kníh od Jana Wericha, o Janovi Werichovi, s Janom Werichom. Je ešte niečo nové, neprebádané, čo by stálo za prečítanie?
Áno, táto knižka. O ženách, ktoré s ním žili, ktoré ho utvárali, podporovali, ktoré ho milovali.
Knižka je poctou Zdenke, Jane a Fanči, ktorých osudy upadli do zabudnutia.
Z ich príbehu dýcha atmosféra slobody, humoru, pohody - tak potrebná v neľahkých časoch, ktoré žili.
Knižka je akoby skladačkou do mozaiky rodiny Werichových.
Tušila som smutný koniec, ale i tak ma to hlboko zasiahlo. Ach, Fanča...
Jedna z najzaujímavejších kníh tohto roku.
Pochoutka
Muriel Barbery
Najväčší gurmánsky kritik Francúzska zomiera. Jediné, čo ho ešte drží pri živote, je pokrm, chuť, na ktorú si nevie spomenúť...
V mysli mu ožívajú veľkolepé kulinárske zážitky jeho života. A on zúfalo hľadá, pátra...
Kniha je detailne premyslená, skvostný literárny jazyk. Priam cítite, ako Vám delikátny pokrm skĺzava po jazyku, vôňu leta a mora, opulentné hostiny...
Nechytila ma však za srdce, pri jej čítaní som neprežívala dej do hĺbky.
Príbeh je písaný z pohľadu celého zástupu postáv, zvierat, vecí. Je to neprehľadné.
A záver je absurdný vo svojej jednoduchosti.
"Taková ironie! Po desítkách let žranic, po přemíře vína a alkoholu všeho druhu, po životě plném másla, smetany, omáček, fritovacího oleje, po ustavičných vědomě inscenovaných a svědomitě opečovávaných excesech se ctihodná Játra s úslužným Žaludkem nacházejí stále ve výtečné formě, ale zrazuje mne srdce. Jak hořké poznání!"
"Nyní už nic nemá cenu. Kromě té chuti, kterou pronásleduji v předpeklí své paměti a která mi odolává a umíněně se vzpírá, jsouc rozzuřená zradou, na niž se navíc ani nemohu upamatovat."
"Lidi si myslí, že děti nic nevědí. Až se člověk někdy musí ptát, jestli vůbec byli dospělí taky někdy dětmi."
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Audiokniha.
Muž menom Ove sa hnevá. Hnevá sa na celý svet. Na svojich nepodarených susedov, na mužov "v bielych košeliach", na úrady, systém, celý vesmír...
Ale niekedy stačí málo, len auto zacúvané do záhonu, aby sa ľudský život zmenil.
Krásne smutné, vtipné, dojemné čítanie.
Občas ku koncu trochu sentimentálne, ale odpúšťam, pretože to bol príbeh o Ovem. A Ove si 5 hviezdičiek zaslúži:).
Pripomenul mi môjho dedka...
"Smrt je podivuhodná věc. Lidé se chovají tak, jako by snad ani neexistovala, přestože je to jeden z největších důvodů žití vůbec. Někteří si díky ní uvědomí, že žijí tvrdě, zatvrzele a nevraživě. Jiní potřebují vnímat její neustálou blízkost, aby si vůbec dokázali uvědomit, co je jejím opakem. A jsou i tací, kteří se myšlenkou na smrt zabývají natolik, že se usadí do čekárny dávno předtím, než se smrt ohlásí. Lidé se jí děsí, ale největší hrůzu mají převážně z toho, že si vezme někoho jiného než je samotné. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé."
Ztracený rok
Katherine Marsh
Ďalšia z kníh, ktoré by si mal prečítať každý.
Príbeh 3 sesterníc odohrávajúci sa počas ukrajinského hladomoru v roku 1933.
Knižka môže pôsobiť trošku detsky, zjednodušene, aj keď pre deti prioritne určená nie je.
Sama autorka to zdôvodňuje:
"Bylo pro mě důležité psát z pohledu dítěte jako Mila, abych ukázala, jakou má takový systém moc redukovat lidi na nálepky, překrucovat pravdu a ničit základní lidskost. Tato etapa v dějinách je odstrašujícím příkladem: Stalinova schopnost rozdělovat lidi a poštvávat je proti sobě navzájem připravila půdu pro hrůzy, které následovaly."
Čo Vám to pripomína? Ten príbeh je stále aktuálny, zvlášť v súčasnosti.
Z fotiek ukrajinského hladomoru, bežne dostupných na internete, mrazí.
A v mysli mi stále znie "Baba Jaga" od Čajkovského. Baba Jaga ako Stalin, ktorý umoril Ukrajinu hladom.
"Pořád jsem cítila to místečko, kam mi skočila veš, šimrání její váhy. Kulacké děti, které mi ji poslaly, byly moji nepřátelé, ale pořád jsem se cítila dotčená jejich nenávistí, jako kdyby šlo o pouhé nedorozumění. Představovala jsem si, jak jim vyprávím o ledoborci A. Sibirjakov, o naší skvělé budoucnosti. Nikdy by mě nenapadlo, že tím, kdo nic nepochopil, jsem byla já."
"Tatínek měl v očích zasněný pohled, jako kdyby se už vznášel vysoko nad zemí na palubě Maxima Gorkého. Zkusila jsem letět s ním, ale pak jsem si vzpomněla na Sběrač a ta paže mrtvého dítěte mě vrátila zpátky na zem. Zničehonic jsem zatoužila, aby se Naďa nikdy u našich dveří neobjevila. Stýskalo se mi po pocitu, že jsme s tatínkem spojenci ve velkém boji. Pochybnosti byly mnohem osamělejší místo."
"Cestou z jídelny jsem minula plakát se Stalinem v roli námořního kapitána, jak navádí národ k vítězství. Pořád se díval pryč ode mě, pryč od všech lidí, kterým zničil život. Nezasloužil si rozloučení. Spíš než na pasažérech té lodi mu záleželo na jejím řízení. Byla jsem ráda, že si můžu do mapy zanést jinou trasu, že můžu odplout z jeho dosahu. Kéž by cena za to nebyla tak vysoká."
Prokletí rodu
Ilona Dobrovolná
Audiokniha.
Vydarená detektívka odohrávajúca sa vo fiktívnom českom mestečku Juratov (áno, mesto som sa snažila vyhľadať na internete, kým som zistila, že neexistuje:)).
Novinárka Alice je žena s tak trochu komplikovanou osobnosťou. Na truc dá výpoveď v prestížnych novinách v Prahe a presťahuje sa do zapadákova (teda do Juratova:)).
Zo začiatku z práce v lokálnom periodiku nie je práve nadšená, postupne však jej pobyt v mestečku naberá na obrátkach.
Stane sa zločin. A Alice sa rozhodne vypátrať vraha.
Knižka ma naozaj bavila, hlavne prepojenie s históriou. Prekliatie Juratova, rod Damperkov, celá plejáda podozrivých...
Vraha sa mi nepodarilo odhaliť vopred, takže som bola v napätí až do konca.
Od autorky určite vyskúšam i jej ďalšiu knižku.
Nevěsta
Ali Hazelwood
Ali Hazelwood má skrátka talent.
Vie vdýchnuť postavám svojich knižiek dušu. Vie vzbudiť emócie, nie je to len bezduché čítanie romantického príbehu. A funguje jej to nielen vo vedeckom prostredí, ale aj vo fantasy.
Takto má vyzerať knižka pre ženy. Citlivá, humorná, trošku detektívka, trošku nadprirodzena...
Záver máličko prekombinovaný na môj vkus, ale príbeh ako celok sa mi páčil moc.
Kto má chuť si prečítať knižku v tomto žánri, "Nevěsta" je dobrá voľba.
"Za jeho stále pobavenějšího pohledu strávím několik minut hledáním štěnic a skrytých kamer a kontrolou silných wifi sítí. Když nic takového nenajdu, zachytím jeho lítostivý pohled, který říká „musí být těžké žít s tak silným stupněm paranoie“, a jsem v pokušení vyškrábnout z kapsy žmolek tkaniny a říct mu, že je to nejmodernější špionážní software, jen abych měla pro jednou pravdu.
Nejspíš by stejně nepoznal, že kecám."
Pláč zavržených předků
Angela Slatter
Čo vnímam ako veľké pozitívum – román je nepredvídateľný, žije si „svojím vlastným životom“. Autorka sa nedrží osvedčenej šablóny YA fantasy, dej je prekvapivý, máličko strašidelný.
Morskí ľudia, troška nadprirodzena, putovanie hlavnej hrdinky, staré príbehy opradené tajomstvom...
Knižka je pútavá, prečítala som ju za krátky čas.
Trošku nerealistické mi prišlo, ako hlavná hrdinka Miren zvládla všetky „súboje“. Mala viac šťastia ako rozumu, ale budiž:).
Celkovo za 4 poctivé hviezdičky.
"Rybář na mě vyjeveně hledí a já na něj také. Otevře naprázdno ústa a ukazuje mi přes rameno. Otočím se. Dva metry od nás se ve vlnách houpají tři hlavy. Tmavé vlasy, tmavé oči, měsíčně bledá pleť, v ústech rozevřených do širokého úsměvu ostré zuby. Takhle zblízka jsou tyto bytosti k vidění vzácně. Chvíli mě s krutým výrazem v očích pozorují a pak se hlavou napřed znovu vrhnou do vln a jsou pryč."
"A tomu místu se začalo říkat Skřetno, protože ti, kdo v takové věci věřili, si byli jistí, že jednala s bytostmi temnoty, že své úmluvy posvětila odváděním obětin v podobě mladých životů. A ti kdo uvěřili, věděli, že posvátnost není ani černá, ani bílá, nýbrž rudá jako krev."
Zimní včely
Norbert Scheuer
Audiokniha.
Spočiatku ma knižka bližšie nezaujala, prišla mi mdlá a monotónna. Pritom knihy písané formou denníkových záznamov vyhľadávam. Myslím, že tomu nepomohlo ani prerozprávanie prostredníctvom audioknihy. Najväčší zážitok mi poskytol vhľad do života včelstiev.
Postupne sa však dej krásne rozvinul. Odohráva sa v nemeckom mestečku v blízkosti belgických hraníc na konci 2. svetovej vojny.
Osobné peklo včelára Egidiusa Arimonda, postihnutého epilepsiou, sa prelína s obludným systémom nacistického Nemecka, zmietajúceho sa v predsmrtnom kŕči.
Záver knižky silný. Stále nad ním rozmýšľam a je mi z toho smutno.
Odporúčam.
"Zimní včely brzy uhynou, vypadají uboze. V dlouhých mrazivých měsících se vydaly ze všech svých sil; plahočily se ve prospěch společenství a jejich drobná tělíčka už jsou celá olysalá, křidélka opotřebovaná a zpřelámaná. Sestry je vyhodí z úlu, sezobnou je kosi a sojky. Letní včely, které přijdou po nich, jsou o něco silnější a mají lesklé hnědé chloupky, na rozdíl od svých sester žijí však jen čtyři týdny."
"Jsou dny, kdy není nic, prostě nic; včely, uléhají jedna ke druhé, hřejí se a spí v mé hlavě, a já jsem celou dobu přímo mezi nimi."
Neviditeľný život Addie LaRueovej
Victoria Schwab
Audiokniha.
Prvá kniha, ktorú som počúvala v slovenčine. Veľmi pekne načítaná Zuzkou Kaprálikovou.
Príbeh Addie LaRue, ktorá uzavrie zmluvu s temným bohom a stane sa slobodnou... ale aj neviditeľnou.
Aké je to žiť stáročia a byť zabudnutá?
Addie to vie, bojuje, trápi sa, snaží sa zanechať stopu.
Až konečne po troch storočiach natrafí na človeka, ktorý si ju pamätá. Je to zázrak alebo len trik temného boha?
Krásne - smutné čítanie s nečakaným záverom. Za ten pridávam jednu hviezdičku.
Páčilo a odporúčam.
(úryvok je z ebooku v češtine)
"Addie už zažila mnoho seznámení, ale tohle bylo poprvé a naposledy, kdy jí bylo dopřáno se rozloučit. Jeden polibek, dlouho očekávané ukončení. Ne pomlčka přerušené věty nebo výpustka tichého útěku, ale tečka, uzavřená závorka, konec.
Konec.
Tak to zkrátka je, když žijete jen a pouze v přítomnosti: celý váš život je nikdy nekončící souvětí."
Hra na přání
Meg Shaffer
Zbožňujem knihy o knihách. A keď som videla obálku a prečítala anotáciu "Hry na přání"... tá knižka na mňa volala.
Chvalabohu - nesklamala. Vytrha ma z mojej čitateľskej stagnácie, prečítala som ju za dva dni.
Je to trochu rozprávka, trochu detektívka, trochu romantika, trochu hádanka, trochu magický realizmus... a je to hlavne skvelý príbeh.
Knižka v druhej polovici už občas skĺzavala do klišé, ale vlastne mi to nevadilo. Bolo to kúzelné čítanie a bodka:).
Nikdy neprestávajme byť deťmi:
"Když musíte ječet, tak prostě ječíte."
Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou
Elena Ferrante
Stále sa jedná o kvalitné čítanie, knižka ma však - bohužiaľ - nepohltila tak ako prvé dva diely. Akoby postrádala iskru, spirit, živelnosť predchádzajúcich kníh.
Až druhá polovica príbehu ma vtiahla do deja, bola som tam s nimi, s Lenú a s Lilou.
V úskaliach manželského súžitia, výchovy detí, túžby presadiť sa, nájsť si svoje miesto v živote.
Už sú tridsiatničky a ich životy delí priepasť - citová, priestorová i intelektuálna. Jedna v Neapole, druhá vo Florencii.
Ach, a ten záver... Núti čitateľa okamžite siahnuť po pokračovaní.
"A přesto, i když jsem žila v jiných městech a skoro jsme se nevídaly a ona mi o sobě nic neříkala a já se snažila na nic se neptat, její stín mě popoháněl, její stín mě brzdil, naplňoval mě pýchou a srážel mi hřebínek, nikdy mi nedopřál klidu.
Když teď tohle píšu, potřebuju to popohánění ještě víc. Chci, aby tu byla, píšu kvůli tomu. Chci, aby mazala, aby přidávala, aby se podílela na našem příběhu a vlila do něj, se svou kreativitou, to, co ví, co řekla nebo co si myslela."
"Stát se. Tím slovesem jsem byla odjakživa posedlá, ale uvědomila jsem si to teprve tehdy. Já se chtěla stát, i když jsem nikdy nevěděla čím. A stala jsem se, o tom není pochyb, jenže mi chyběl predikativ, chyběla mi skutečná vášeň, odhodlání, ambice. Chtěla jsem se něčím stát – o tohle tu šlo – jen proto, že jsem se bála, že Lila se stane kdovíčím a já zůstanu pozadu. Moje stát se bylo stát se v její stopě. Musela jsem se stát znovu, ale kvůli sobě, už jako dospělá, nezávisle na ní."
"Společnost, které připadá normální potlačovat péčí o děti a o domácnost intelektuální sílu žen, je nepřátelská sama vůči sobě a neuvědomuje si to.“
Než natáhnu brka
Antti Tuomainen
Audiokniha.
Streštená kniha z pera fínskeho autora.
Jaakkovi sa život rozpadá priamo pod rukami. V ten samý deň zistí, že ho smrteľne otrávili, jeho manželka ho podvádza a - akoby to nestačilo - v jeho biznise s hubami mu šliape na päty nebezpečná konkurencia.
Ako sa s tým dokáže vysporiadať?
O tom je táto knižka.
Počúvalo sa to vlastne dobre, aj keď mi v mysli stále znie jedno výstižné slovo - priemerné.
Pred časom som čítala podobnú knižku "Stará dáma vaří jed", a tá bola o triedu kvalitnejšia.
Kto si však rád prečíta humornú knižku s detektívnou zápletkou nech skúsi... a snáď mu "ulahodí" viac ako mne.
Moře klidu
Emily St. John Mandel
Audiokniha.
Autorka na obmedzenom priestore rozohráva tematiku cestovania v čase. Prišlo mi to dosť neprehľadné, bez spätného dohľadávania v e-knihe by som sa v príbehu strácala.
Nemôžem povedať, že by sa to čítalo zle, ale od knižky som očakávala hlbší zážitok.
Rozuzlenie prekvapivé, celkovo 4 hviezdičky.
"Po těch ulicích chodili všichni mnohem rychleji než já, už však nevěděli, že já jsem dřív cestoval až příliš rychle a příliš daleko a neměl jsem už v plánu kamkoliv jezdit. V poslední době hodně přemýšlím o čase a pohybu, o tom, že jsem nehybným bodem ve všem tom neustálém shonu."
Roky
Annie Ernaux
Audiokniha.
Nie je to úplne najjednoduchšie čítanie (resp. počúvanie), ale ten výsledný zážitok stojí zato.
S autorkou prežijeme celý ľudský život.
Život, ktorý vníma ako rieku. Roky plynú, kľukatia sa, stoja v plytčine, tečú prúdom.
A my to len tíško sledujeme - od jedinečného k všeobecnému, od individuálneho ku generačnej výpovedi.
Kniha vyvoláva spriaznenosť, pocit, že toto je náš príbeh. I keď sa odohráva inde - v inom čase, v inom priestore, v iných súvislostiach.
Neviem, ako sa to čítalo, ale počúvalo sa to naozaj dobre.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Audiokniha.
Veľmi príjemné prekvapenie.
Je to "feel good" román ako vyšitý.
Vskutku láskavé, vtipné čítanie o nových začiatkoch, priateľstve a samozrejme káve:).
Pozitívny dojem ešte umocnila interpretka audioknihy Klára Suchá.
Akurát poviedka na záver už tam bola akosi navyše.
Celkovo, na počúvanie knižky som sa vyslovene tešila a vrelo ju odporúčam ďalej.
Za mňa 4,5 hviezdičiek.
Kočovný biograf pana Saita
Annette Bjergfeldt
Kniha je skvelo napísaná, ale nedokázala ma vtiahnuť do deja. Čítala som ju neúmerne dlho. Neviem, či to bolo mojim vnútorným rozpoložením, nevhodným časovým nastavením...
Kľudne som ju na pár dní odložila, potom som si už samozrejme nepamätala kto-je-kto... celé zle (:.
A pritom autorka vykúzlila imaginárny svet posiaty jedinečnými postavičkami a originálnym prostredím ostrova Upper Puffin.
Konečne poslednú tretinu som prečítala na jeden záťah a bola krásna.
Pre to všetko však nemôžem udeliť knižke plný počet hviezdičiek, i keď v závere som s knižkou súznela.
"Páry tančily se zavřenýma očima tělo na tělo a ocitly se kdesi daleko, v jiném světě. Zavřené oči obyčejně znamenaly luxus, jaký si člověk běžně nemohl dovolit. Když se nedíval, vždycky byl poblíž někdo připravený ho o všechno obrat. Jenže tady si nervová soustava mohla dopřát oddech."
"Sestra Beatrice mi se svou svébytnou logikou vykládala, že před mnoha miliony let Bůh stvořil jednobuněčnou bytost. Ta snila o jediném, stát se člověkem. Bytost na sebe vzala podobu ryby, ploutve se změnily v končetiny a na mořském dně zkoušela lehkou chůzi. Obzvlášť netrpělivá Tiktaalik roseae si vyvinula plíce, využila příležitosti a vylezla na pevninu. Klopotná anabáze začala. Odysea byla dramatická a nesmírně krásná, ale také naprosto zbytečná. Původ a plodovou vodu nezapřeme. Za všech okolností zase skončíme v obrovském moři."