Kaduri
komentáře u knih
Kočovný biograf pana Saita
Annette Bjergfeldt
Kniha je skvelo napísaná, ale nedokázala ma vtiahnuť do deja. Čítala som ju neúmerne dlho. Neviem, či to bolo mojim vnútorným rozpoložením, nevhodným časovým nastavením...
Kľudne som ju na pár dní odložila, potom som si už samozrejme nepamätala kto-je-kto... celé zle (:.
A pritom autorka vykúzlila imaginárny svet posiaty jedinečnými postavičkami a originálnym prostredím ostrova Upper Puffin.
Konečne poslednú tretinu som prečítala na jeden záťah a bola krásna.
Pre to všetko však nemôžem udeliť knižke plný počet hviezdičiek, i keď v závere som s knižkou súznela.
"Páry tančily se zavřenýma očima tělo na tělo a ocitly se kdesi daleko, v jiném světě. Zavřené oči obyčejně znamenaly luxus, jaký si člověk běžně nemohl dovolit. Když se nedíval, vždycky byl poblíž někdo připravený ho o všechno obrat. Jenže tady si nervová soustava mohla dopřát oddech."
"Sestra Beatrice mi se svou svébytnou logikou vykládala, že před mnoha miliony let Bůh stvořil jednobuněčnou bytost. Ta snila o jediném, stát se člověkem. Bytost na sebe vzala podobu ryby, ploutve se změnily v končetiny a na mořském dně zkoušela lehkou chůzi. Obzvlášť netrpělivá Tiktaalik roseae si vyvinula plíce, využila příležitosti a vylezla na pevninu. Klopotná anabáze začala. Odysea byla dramatická a nesmírně krásná, ale také naprosto zbytečná. Původ a plodovou vodu nezapřeme. Za všech okolností zase skončíme v obrovském moři."
Listy Emilovi / Na fašírky mi nesiahaj
Milan Lasica
Audiokniha.
Dôchodca Miro píše zo starobinca listy svojmu kamarátovi Emilovi. Sprevádza nás nimi humornou formou rôznymi peripetiami 20. i začiatku 21. storočia.
A keďže túto knižku napísal Milan Lasica, nemohlo to dopadnúť inak, ako dobre:).
Jedná sa o vtipné čítanie s trpkým podtónom, veď hovorím, celý Lasica:).
Zaujímalo by ma, ako by zglosoval súčasnú politickú situáciu. Aspoň trošku veselšie by tu bolo...
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Audiokniha.
Musím sa priznať, že začiatkom knihy som sa prelúskavala ťažko: mýlili sa mi mená japonských postáv a strácala som sa v časových linkách.
Postupne ma však knižka okúzlila.
Ja mám celkovo tieto " divnoknihy" rada:).
Autorka spája viacero svetov - naprieč históriou, kontinentami, realitou vnímania.
Pátranie po polozabudnutom japonskom autorovi zo začiatku 20. storočia sa prepojí ("prerozdvojí") s osudom českej študentky japanológie.
Páčilo, odporúčam.
Akurát by sa ešte hodil epilóg...
Nestydaté plavky
C. D. Payne
Audiokniha.
Ach jo.
Kniha na mňa pôsobila plytko a plocho. Žiadna z postáv mi neprišla obzvlášť sympatická, hlavne Colm, ktorý to mal "rozohraté" aspoň na štyri strany. Vážne, malá som dojem, že čítam červenú knižnicu.
Keby autor stále neriešil kto, s kým, kedy a kde, vyťažil by z príbehu oveľa viac.
Aby som len nekritizovala - bavili ma bonmoty odkazujúce na reálie 50. rokov v USA a na pár vtipných komentároch som sa nahlas uchechtla.
Asi toľko k pozitívam...
Celkovo, je to taká blbosť. Keď si to neprečítate, o nič neprídete.
"Wendell uzavřel docela slušnou dohodu s jedním velkoobchodníkem, takže jsme vnitřní slipy nakoupili už hotové. Mají malou kapsičku s patkou, kam si můžete schovat klíč od šatny nebo mince do bufetu. (Či kondom v případě předčasně vyspělých starších hochů optimistického založení.)"
Svitky z londýnského mostu
Jana Šouflová
Audiokniha.
Moc vydarená historická fantasy detektívka presne podľa môjho vkusu:).
Autorka vytvorila živý obraz stredovekého londýnskeho mosta, so všetkými jeho zákutiami, tajnými priechodmi, (hovoriacimi) sťatými hlavami… Pozerala som si obrázky na internete a londýnsky most bol v tom čase neskutočná stavba, úžasné miesto. Prejsť sa tak v jeho útrobách…
Čo sa deja týka, spolu s konstáblom Thomasom Collinghamom vyšetrujeme viacero detektívnych prípadov a každý je vskutku jedinečný.
Taktiež doslov autorky bol veľmi zaujímavý.
Jediné, čo mi brnkalo na nervy, bol svojrázny prejav interpreta, ktorý príbeh predčítal. Asi je v tomto prípade lepšie zvoliť čítaný text…
Knižku vrelo odporučím ďalej a verím, že sa dočkáme pokračovania.
Vražedná kombinace
Ashley Weaver
Aj keď sa knižka nevyhýba známym klišé a je v mnohých smeroch nepravdepodobná, až nereálna, mňa ohromne bavila.
Autorka pracuje so zromantizovaným motívom "zlodej - gentleman", ktorý umne zasadila do obdobia 2. svetovej vojny.
Anglický odboj, špióni, detektívne pátranie, jemná romantická linka ... ja som bola spokojná.
Jediné, čo pôsobilo rušivým dojmom, boli občasné chyby v texte.
Celkovo sa jedná o príjemnú oddychovku (skôr pre ženy) a ja si s chuťou prečítam pokračovanie. Ak sa ho teda dožijeme...
„Co jste si myslela? Že si s ním budete chvíli povídat, projevíte zájem o jeho básničky a on lísteček vytáhne a ukáže vám ho?“
Někdy byla jeho povýšenost opravdu nesnesitelná.
„Ne,“ odpověděla jsem a ukázala mu poskládaný papírek, který jsem měla po celou dobu schovaný v sevřené pěsti levé ruky. „Myslela jsem si, že bych mu mohla ten lísteček z kapsy štípnout.“
Major na mě chvíli zíral, jako by přemýšlel, jak má zareagovat na tu novou ukázku mých kriminálních tendencí.
„Takže vy jste i kapsářka?“ zeptal se nakonec. „Máte opravdu všestranný talent.“
Alias Grace
Margaret Atwood
Audiokniha.
Po predchádzajúcich výborných knihách "Terror" a "Ostrov" mám z tejto skôr rozpačitý dojem.
Kanada, 19. storočie. Autorka nám približuje skutočný príbeh Grace Marksovej, odsúdenej za spolupáchateľstvo na dvojnásobnej
vražde.
Zvláštna kniha.
Žiadna z postáv mi nebola sympatická (čo ani nebolo autorkiným zámerom).
Výpovede mätúce, nejednoznačné. A vlastne sme sa ani k ničomu nedopátrali. Je to len popis udalostí, ako to byť mohlo, ale aj nemuselo.
Z autorkiných kníh "Příběh služebnice" a "Svědectví" som bola nadšená, tejto však niečo podstatné chýba. Pointa? Rozuzlenie?
Nevzbudila vo mne žiadne emócie.
Po dopočúvaní prevažuje sklamanie.
Ostrov
Roy Jacobsen
Mne autorov strohý, odosobnený štýl prerozprávania proste sadol.
Jeho opisy ostrova Barroy majú v sebe čistú krásu. Akési splynutie s prírodou.
A v tom príbehu je všetko.
Drsný život na ostrove, plynutie ročných období, ťažká drina, rodinná súdržnosť, smrť...
Napriek zdanlivej autorovej úsečnosti je v knižke niečo poetického a tiež živočíšneho, atavistického, čo vnimavého čitateľa zasiahne až na kosť.
"Nikdo nedokáže ostrov opustit, ostrov je vesmír v kostce, kde hvězdy spí v trávě pod sněhem. Ale stane se, že se o to někdo pokusí. Bývá to v den, kdy vane pomalý východní vítr."
"Ingrid neslyší. Nikdo neslyší. Křičí na ni, aby se snažila cítit po těle, že ostrov se ani nehne, i když se otřásá, a nebe i oceán si vyměnily místo, ostrov se nikdy nepotopí, i když se chvěje, je nezničitelný a věčný, přirostlý k zeměkouli. Ano, je to téměř náboženské poznání, chce se o ně podělit v tomto okamžiku s dcerou, jelikož nemá syna a každým dalším dnem si je čím dál jistější, že ho ani nikdy mít nebude, že se musí spokojit s dcerou a naučit ji chápat základní životní princip, že ostrov se nikdy nepotopí, nikdy."
"Zmizí-li zrak, ostatní smysly se zbystří, pronikavé vůně kopřivy a vřesoviště, chaluh a mokré vlny, mlhy tak slané jako moře, z něhož povstala, jako studené pohlazení někoho cizího, a přestože kajky roztáhnou křídla a rozloží je na zem a hmyz a zvířata ztichnou jako lidé, mlhou se nese podivný zvuk, cosi jako šum moře v lastuře nebo svist mrtvé myši tažené po suchém sněhu."
Terror
Dan Simmons
Audiokniha.
Siahodlhý, veľkolepý román o zmiznutej expedícii sira Franklina. Jej cieľom bolo nájsť severný prejazd nad Amerikou - z Atlantiku do Pacifiku.
Nie je to horor v tom pravom slova zmysle. Je to príbeh o stupňujúcom sa zúfalstve, nešťastí, vyčerpaní námorníkov, snažiacich sa o záchranu zo zamrznutých lodí Erebus a Terror. Až na tú príšeru...
Priebežne som si dohľadávala, ktorá časť príbehu sa zakladá na reálnych skutočnostiach a ktorá je výplodom autorovej fikcie.
V poslednej tretine knihy som zažila krízu (jedná sa takmer o 36 hodín počúvania). Tá beznádej, prekliatie boli už nad moje sily. Zvlášť deprimujúco pôsobili stále menej a menej okázalé pohreby mŕtvych námorníkov.
Záver ma prekvapil. Knižka neskončila tak, ako som očakávala, a to je dobre.
Celkovo, je to ohromujúci príbeh s temnou, mrazivou atmosférou.
5 hviezdičiek si oprávnene zaslúži.
Návrat zmizelého
Philip Gray
Historická detektívka odohrávajúca sa na bojiskách po ukončení 1. svetovej vojny. To tu ešte nebolo.
Amy Vannecková prichádza v marci 1919 do severného Francúzska. Je odhodlaná vypátrať svojho zmiznutého snúbenca, živého či mŕtveho. Netuší, že zlo sa stále skrýva v zákopoch...
Zvláštny román. Časové obdobie a zvolená téma mi vyslovene sadli. Knižka je pútavá a bola som naozaj zvedavá na jej vyústenie.
Zápasila som však s nejednoznačnosťou hlavných hrdinov a občas zmätočným dejom. Akoby som nevedela knižku správne uchopiť.
Uspokojivý záver dojem z knižky značne vylepšil a kľudne ju odporučím ďalej.
"Rhodes říká, že válka je jenom začátek. Obyčejný voják nebojuje za to, co dosud měl – což bylo zatraceně málo –, ale za nový začátek, kdy moc nebude předávána z otce na syna jako rodinné dědictví. Musíme vytvořit nový začátek, jinak vítězství nemá smysl, jinak to nebude vítězství. Nevím, jak bude tenhle nový svět vypadat, jak ho dosáhneme nebo jak bude fungovat, ale věřím Rhodesovi, když říká, že brzy nastane.
Ať se stane, co se stane, nemůžeme se vrátit, odkud jsme přišli. Nemůžeme vymazat, co jsme viděli, co jsme učinili. My ne. Už nikdy nebudeme dětmi, bezmocnými, poddajnými a bez viny."
Sníh, sauna, Suomi
Michaela Ahonen
Knižku som nezohnala v originále, a tak som ako Slovenka čítala slovenskú autorku v češtine. Nevadí.
Miška žije vo Fínsku na rôznych miestach viac ako 10 rokov, má fínskeho manžela, vychováva tu deti ..., takže nám vie poskytnúť zasvätený pohľad do života v tomto kúte Európy.
Knižka je rozvrhnutá veľmi prehľadne - nájdeme tu kapitoly o fínskej flóre a faune, rodinnom živote, politike, práci... Mňa najviac zaujali môjmu srdcu blízke časti o fínskej kultúre a kvalitnom dizajne (a Miška pracuje ako grafická dizajnérka, takže vie o čom hovorí).
Zhrnuté a podčiarknuté, jedná sa o vydarený miestopis, ktorý sa číta sám. Autorka píše pútavo, s nadhľadom a vtipom.
Preto neváhajte a šup-šup do toho:).
"… pro mě jako maminku děvčátek je příjemné žít v zemi, o které vím, že tady žena může existovat relativně v klidu a jako samostatná, svébytná osoba. Je fajn vědět, že lidé se nebudou mých dcer vyptávat, kdy se už vdají a jestli by nechtěly s těmi faldíky na břichu něco dělat, nebo proč tak málo nosí šaty a podobně – takové ty všetečné otázky sousedek, strýce Fera a jiných, vždyť to všechny dobře známe. Můj pocit po letech strávených mezi Finy je, že slovenská (i česká) společnost je proti té finské vůči děvčatům a ženám velmi kritická a na všechno, co děláme nebo neděláme, má nějaký vyhraněný názor."
Café Groll
Jan Štifter
Striedanie časových rovín príbehu Štifterovi proste ide. Bavili ma obe časové linky: prostredie verejných domov v období 1. Československej republiky a tiež počiatky kolektivizácie po "Víťaznom februári" 1948.
Takéto knihy mám rada, ktoré ma nútia ponoriť sa do príbehu, uvažovať nad ním, akoby sa naozaj stal...
A záver je vskutku skvelo vypointovaný, stále sa ním umáram. Svojou nejednoznačnosťou mi pripomenul novelu od Sándora Máraia "Sviece zhoria do tla".
4,5 hviezdičiek a odporúčam.
"Maminka prohlásila, že mě nedala studovat proto, abych se staral o kurvy, a tatínek se smál a říkal, že budu nejšťastnější chlap na světě, protože uvidím tolik dámských přirození, kolik ani pan farář nemá ve štosu u vstupu do kostela svatých obrázků. A Římov je poutní místo, takže se tisknou ve velkém.
Já se těšil. A tak jsem tu práci vzal."
Totální rauš – Drogy ve třetí říši
Norman Ohler
Audiokniha.
Autor nám indikuje hneď dvojitú "dávku raušu".
Fascinujúci, sugestívny príbeh víťazných ťažení Tretej ríše až po prehratú vojnu. A prerod Hitlera z pozície charizmatického vodcu v zlomeného človeka živoriaceho v podzemnom kryte.
Špeciálne zaujímavé sú zápisky Hitlerovho osobného lekára Morella o liečbe "pacienta A".
Nemôžem sa však zbaviť dojmu, že autor nám podsúva verziu príbehu, ktorá sa mu hodila do konceptu. Často je to len zmeska dohadov, ako to byť mohlo, ale aj nemuselo...
Knižka je však nesmierne pútavá a číta sa (počúva) naozaj dobre.
Evvie Drakeová začíná znovu
Linda Holmes
Je to príbeh dvoch ľudí, ktorí neprežívajú práve šťastné životné obdobie.
Dean, profesionálny nadhadzovač prvoligového basebalového tímu, zrazu nevie nadhadzovať. A Eveleth, vdova po zbožňovanom lekárovi, ktorého ona sama tak úplne nezbožňovala.
Ich príbeh je vtipný a dojemný. Určite patrí k tomu lepšiemu, čo tento žáner ponúka.
S chuťou by som si prečítala i autorkine ďalšie knižky.
P.S.: A dozvedela som sa, čo je "yips".
"Ještě pořád míval dny, kdy prvních patnáct sekund po probuzení věřil, že má co dělat, než si vzpomněl, že vlastně nemá.
Šestnáctá sekunda to pokaždé zabila."
"... slzy dělají nepořádek, opuchne z nich obličej, zůstane po nich hromádka kapesníků, které člověka prozradí. Pláč ve sprše byl ovšem pláčem superšpionů, jak si Evvie vždycky v duchu říkala. Bylo to jenom mezi ní a kachličkami a všechna bolest se proměnila ve vodu a ta odtekla pryč."
"Ochraptěle zamumlal, že mu chyběla. Odpověděla, že on jí taky, a měla pocit, jako by její hlas nemohl slyšet nikdo jiný, ani z pár centimetrů, jako by to zašeptala uvnitř sebe a on to cítil vyjít z jejích prstů na jeho zádech. Dýchala a poslouchala jeho dech."
Kathy
Jan Štifter
Čriepky, útržky zo života. Ľudí, ktorí sa narodili v nesprávny čas na nesprávnom mieste.
Česko-nemecké vzťahy. Kolektívna vina.
Neubránim sa pocitu, akoby sa autor iba "rozpisoval" pre svoju ďalšiu tvorbu. Občas to bolo dosť zmätočné. A obšírnejšia forma by knižke svedčala viac.
Smutné, moc smutné čítanie.
"Všechno je pryč, teď si nemá na co sednout a vojáky v podřepu pozoruje jen proto, že má strach, aby některý z nich nepřišel a nechtěl v její posteli hledat pocit vítězství.
Jak dlouho může trvat strach, který nedovolí usnout… Jak dlouho vedle sebe můžou plout dva vesmíry, dokud člověka uprostřed nezadusí…"
Kórejské halušky
Dominika Sakmárová
Druhá kniha od Dominiky a rovnako super.
Tentokrát nám sprostredkovala veselé historky zo života v Južnej Kórey. Niektoré veci boli pre mňa nepredstaviteľné: chodiť naboso v gumených šľapkách v zime, bŕŕ, až ma striasalo:). Naopak v niektorých veciach by sme sa mohli kľudne inšpirovať, napr. rýchlosťou výstavby diaľnic.
No a bizarná poviedka na záver "O prdiacej neveste" bola proste top.
Vskutku úsmevné čítanie a už sa teším na Dominikinu ďalšiu knižku.
„Aké to je – presťahovať sa s rodinou, s malými deťmi, na druhý koniec sveta? Ako sa tam dorozumiete? Čo si počnete? Nebojíte sa?“
Namiesto odpovedí som len krčila plecami, nejako už hádam bude.
„Jasné, že sa nebojíš,“ utrúsil manžel, „to ste vy Rusnáci – len zobrať pod pazuchy deti, kury, kravu, a dva mesiace sa pokojne plaviť hoci aj do Ameriky.“
"Vianoce prišli naozaj vo veľkom štýle. V metre sa zjavil veľký bilbord s vysmiatym Ježišom a nápisom: Všetko najlepšie k narodeninám!"
Sběratel sněhu
Jan Štifter
Audiokniha.
Je to príbeh o dvoch kamarátoch. Ktorí boli vlastne traja.
O štvrti, ktorá bola, a potom už nebola. O ľuďoch, ktorí v nej žili, a potom už nežili.
Skutočne silný príbeh odohrávajúci sa v Českých Budejoviciach. O súžití českého a nemeckého obyvateľstva.
Príbeh odohrávajúci sa v troch časových líniách, ktoré sa postupne prepletú a my pochopíme, ako sa kedysi žilo. A potom už nežilo.
Páčilo sa mi to, odporúčam.
A v hlave mi stále znie ako verklík nápev: "Častokrát jsem se tázala, když jsem kytici vázala..."
"Nejdřív kamarádili jen spolu, ale Karlos dostával nařezáno, že mluví sám se sebou. Nedokázal nikomu vysvětlit, že není sám. Táta ho jednou zmlátil tak, že mu zlomil tři žebra, a tak Josef přibral do party ještě Adolfa.
Jsou teď dva. Vlastně tři. Ale všichni si myslí, že jsou dva. A Karlose už nikdo nebije proto, že mele, když je sám.
Protože jsou vždycky dva. Tedy vlastně tři."
Poslední kabriolet
Anton Myrer
Knižku som čítala "na preskačku" ako e-book a časť som si vypočula ako audioknihu.
A ... takto vyzerá Veľký román v tom najlepšom slova zmysle. Naozaj, kto váha, či si má túto knižku prečítať, nech ide do toho.
Je to rozsiahly, mnohovrstevný román o priateľstve, vzťahoch, láske... A o poslednom kabriolete - "Císařovně".
Silná výpoveď generácie, ktorej život poznačila 2. svetová vojna.
Moc sa mi páčila a odporúčam:).
“Musím se ti ještě k něčemu přiznat, Rado. Když jsem tam dneska ráno šel, byl jsem v ráži, chystal jsem se sprovodit Japončíky ze světa jednou ranou. A teď - teď už mám jen strach.“ Chabě se usmál. “Jinak se to myslím říct nedá. Mám hroznej strach… Už se ti to někdy stalo?“
“Ano. Dost často.“
“Takhle končí vzdělaný intelektuál, který zná na všechno odpověď! Najednou nevím vůbec nic. Ani o sobě, ani o ničem jiným. Koho tím hrome chci napálit?“
“Tak co, Rado, jak si vedeš?“
“Statečně, jak jinak,“ odpověděl jsem. “To teda byl podnik.“ “Perfektní.“ Ale výraz jeho očí se nezměnil.
Začal jsem nazdařbůh kecat o škole, o přednáškách, o zkouškách, ale ten jeho klid mě mátl. Za chvíli jsem toho nechal.
“Je to všechno divný, viď?“ ozval se po dlouhé pauze.
“Je.“ Věděl jsem, kam míří.
“Polovina mozku si říká: Je to, jako kdyby se nikdy nic takovýho nestalo… a ta druhá ví, že to je to jediný, co doopravdy bylo.“
Mačací kožuch a ťava pri Čínskom múre
Dominika Sakmárová
Dominikin blog som objavila ešte kedysi dávno na SME-čku. Takže jej knižky som si nemohla nechať ujsť.
Pri čítaní som zistila, že niektoré poviedky si pamätám ešte z blogu, ale to vôbec nevadilo.
Dominikin miestopis z "Ďalekeho vichodu" je vtipné, šarmantné dielko. Dozvedela som sa kopu zaujímavých informácií zo života na Taiwane či v Číne.
Už mám nachystané "Kórejské halušky".
Len tak ďalej, Domi:)
"Neviem, či mal Puppin skúter poznávaciu značku s dvoma osmičkami, ale viem, že si naň (ako mnoho iných ľudí) zavesila symbol svastiky pre šťastie, lebo mi ho ukazovala. Nuž, aspoň jedna krajina, kde sa človek s kombináciou dvoch osmičiek a hákového kríža cíti bezpečne."
„Domi, všimli sme si, že občas stoja pri ceste nejakí ľudia tmavšej pleti.“
Čakala som, čo bude nasledovať.
„To… to sú tí migranti, čo sa o nich všade píše?“
Rozosmiala som sa. „Nie, to sú naši,“ pokúsila som sa zjednodušene vysvetliť situáciu.
„Počkaj, takže ty chceš povedať, že oni nechodia do práce, ale namiesto toho idú do lesa nazbierať huby? A potom ich predávajú popri ceste? To je všetko?“
„No…“ nechápala som celkom, kam sa tento rozhovor uberá.
Japonskí kamaráti si vymenili užasnuté pohľady. „Ale to je FANTASTICKÝ život! Keby sa to dalo tiež v Japonsku!“
Všemi dary obdarovaná
M.R. Carey (p)
Audiokniha.
Ďalšia verzia budúcnosti, ktorú nechceme zažiť.
Patogén, ktorý napáda mozog človeka a mení ho na kanibala. Ponechá mu iba jeden primárny inštinkt - zabiť a nasýtiť sa.
20 rokov po vypuknutí epidémie je svet v troskách. Prežívajú len izolované ostrovčeky ľudskosti.
Jedným z nich je vojenská základňa, na ktorej prebieha utajovaný armádny výskum. Testovacím subjektom č. 1 je záhadné dievčatko Melánia...
Príbeh sa mi dostal pod kožu, je to veľmi dobre napísané. Asi najsilnejšia časť bola pre mňa tá úvodná - v "triede".
No a záver skvelo vypointovaný, nemôžem naň prestať myslieť.
4,5 hviezdičiek.