Cymbelín přehled
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444042/bmid_cymbelin-BFI-444042.jpeg
3
38
38
Tragedie v pěti dějstvích vypráví o Cymbelínovi a jeho dceři Imogeně, jež si měla vzít syna macechy Klotena, kterémuž dala košem a vzala si Posthuma, syna bývalého krále, který padl v boji a Cymbelín si jej vzal do výchovy. Posthuma následně Cymbelín pošle do vyhnanství. Kniha vyšla v rámci edice Souborné dílo Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského, ve společném ochranném obalu se svazky Zimní pohádka, Bouře a Perikles.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2001 , Knižní klub , ELK - Evropský literární klubOriginální název:
Cymbeline, 1623
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cymbelín. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Čekala jsem více mrtvých. Přeci jen to je údajně tragédie a Will v tragédii vraždí ve velkém (mám Cybelína ve výběru Tragédii). Ale to se zde nestalo. A já jsem ráda. Protože je tam spousta sympatických a milých postav a já se opravdu strašně bála, že se jim něco stane. Sice to bylo místy hodně zamotané ale nakonec vše dopadlo, jak mělo.
Cymbelin asi nikdy nebude patriť medzi moje najobľúbenejšie hry, avšak zároveň má spomedzi všetkých romancí azda najkošatejší a najakčnejší dej. V prvom rade tu je ústredný pastorálny, až rozprávkový motív úteku do prírody. V druhom rade sú tu tiež prvky histórie, konkrétne odboja proti Rimanom a dvorských machinácií. A v treťom rade tu vidíme vzťahovú drámu, v ktorej sa rozohrávajú viaceré rodinné či vzťahové linky. Zdá sa akoby Shakespeare túto hru zlepil zo Snehulienky (to som si nevymyslel ja, upozorňuje na to Norman Marshall a po rozprávkovej interpretácii často siahali aj anglickí režiséri), Dekameronu, Bukoliky a z niektorej svojej historickej hry. Aj preto je aj táto hra dosť šialeným žánrovým mixom, ktorý drží pokope len vďaka Shakespearovej genialite a schopnosti vytvárať významové siete a paralely, kde sa akoby navzájom v sebe odrážajú viaceré motivické línie.
Zároveň je kľúčom k súdržnosti aj významu tejto hry les, okolo ktorého sa zbiehajú všetky podstatné deje - Belarius a princovia, Imogena, bitka. Je ako magnet, ktorý drží celú hru pokope. Súčasne ukazuje význam prírody, ktorá sa u Shakespeara už tradične (pozri napr. Ako sa Vám páči) stáva priestorom bezpečia, slobody, pravdy, objavovania samého seba. Príroda je tu zrkadlom a tým pádom možnosťou zahliadnuť svoju podstatu, prirodzenosť a pravú podobu, a to v priamom kontraste k civilizácii, v ktorej je podstata zakrytá maskami a manipuláciami - tu napríklad kráľovninými či posteľovými. Stáva sa tak síce profánnym, ale pritom stále tým istým magickým miestom akým bola aj v Sne noci svätojánskej. Len bez víl a škriatkov. Ukazuje tu teda akýsi utopický svet, stratený raj, ktorý sme opustili, ale ktorého kontúry tu ešte stále sú, stále nás priťahujú a stále nám ponúkajú zakúšať život inak, plnšie, pravdivejšie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cymbelín v seznamech
| v Přečtených | 53x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 13x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
tajemství tragédie historická dramata historické romance anglická dramata tragikomedie
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Nejedná se o špatnou hru a rozhodně oceňuji pozadí a historické komentáře v předmluvě od Martina Hilského a porovnání posledního dějství ve verzi od Shakespeare a G.B. Shawa. Ale, co se příběhu samotného týče, nese řadu znaků, které jsou zajímavěji zpracovány v Shakespearových minulých hrách. Nezaregistroval jsem ani změnu v trajektorii postavy v porovnání se staršími hrami (jako tomu je u příběhu pomsty v Hamletovi a Bouři, která je ze stejného období jako Cymbelín). Jako alternativu složitějším hrám lze doporučit případně pro čtenáře, kteří chtějí šťastný konec, ale ve vztahu ke Králi Learovi, Othellovi (které nejvíce připomíná) se jedná o hru nižší kvality.