Dcera ztracených bohů přehled
Alžběta Komrsková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501253/bmid_dcera-ztracenych-bohu-lB2-501253.jpeg
4
170
170
Vítěz ocenění Humbook Start za nejlepší text roku 2020 Arisbé nikdy nepoznala jiné místo než maličký ostrůvek uprostřed Archájského moře, kde se narodila. Její touha vidět svět je tak silná, že se rozhodne porušit rodinné tabu a vstoupit do Labyrintu. Jen ti, kteří jím projdou a uniknou děsivé nestvůře v něm, mají možnost nastoupit na císařskou loď a ostrov opustit. Čeká na Arisbé úžasná budoucnost v císařském městě Solu, nebo smrt ve zdech Labyrintu, kde zemřela i její vlastní matka?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dcera ztracených bohů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (53)
Oddechové čtení. Je pravda, že mě to nijak nenadchlo, protože mě zaujal více příběh jejich rodičů. To bych si raději přečetla.
Kniha mě prekvapila,není to tak úplně můj žánr.Ale i tak jsem byla zvědavá jak to dopadne.
Související novinky (1)
Knižní novinky (39. týden)
20.09.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dcera ztracených bohů v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 200x |
| ve Čtenářské výzvě | 17x |
| v Doporučených | 15x |
| v Mé knihovně | 161x |
| v Chystám se číst | 180x |
| v Chci si koupit | 42x |
| v dalších seznamech | 8x |
Příběh začíná pozvolna, což by vůbec nevadilo, ale chybělo mi tam něco, co by mě hned vtáhlo do děje. Nemluvě o tom, že už ze začátku nastává série naprosto nepochopitelných věcí a rozhodnutí, které mi přišly na hlavu (o tom si ale v knížce přečtěte sami). Kéž by to u těch pár skončilo, ale nepochopitelná jednání a unáhlená rozhodnutí hlavní hrdinky Arisbé pokračují celou knihu. Možná jsem hodně kritická, jelikož už nejsem cílovka, ale kolikrát jsem měla chuť Arisbé praštit. Knížka je čtivá a od opuštění labyrintu (tak v 1/3 knihy) je to jedna zápletka za druhou, takže se nudit určitě nebudete, ALE. Příběh je občas uspěchaný na nesprávných místech. Určitě by bylo potřeba na některých místech zpomalit a víc je propracovat. Za mě by nebylo špatné i svět trochu více vykreslit a rozebrat.
Arisbé je za mě taková neutrální hrdinka, ke které si nijaký extra vztah člověk za knihu nevypěstuje a svým chováním na mě působí často (skoro pořád) jako malé dítě. Napak Drusus se mi opravdu líbil a rozhodně by si zasloužil i více prostoru, protože v tomhle podání si k němu čtenář nevytvoří nijak silné pouto, i přes to, že by k tomu stačilo už jen málo.
Abych to shrnula, tak u knížky se nudit nebudete, začtete se. Je tam spousta krásně vymyšlených detailů. Visí tu nad tím však jedno velké ALE. Arisbé je často na ránu, je tam celá řada věcí na hlavu, skvěle vymyšleno, že magie něco stojí (víc k tomu prozradit nechci, ať máte překvapení), romantická linka má gradaci, chybí jí však to závěrečné bum vyvrcholení. No a závěr knihy? Tak na ten bude lepší, když si uděláte názor sami.