Dějepis 8: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia [Modernizace společnosti] přehled

O tom je moderní pedagogika, aby žáci uměli pracovat v externích zdrojích, a nehledali vše jenom v učebnici. Je to obecný trend.

Jestliže se něčemu říká učebnice, měl by se z ní člověk něco naučit. Bohužel, jak již někdo napsal, v knize se neustále žáků na něco ptají, co v textu nenajdou, takže budou muset hledat v jiných knihách či na internetu, ne v učebnici samotné. Zkrátka poskytneme Vám pár informací, zbytek si dohledejte jinde, protože je to přece moderní umět si vyhledat informace. To nikdo nepopírá, ale takto to nefunguje. Jedna věc je výchova k vyhledávání si informací, druhá věc je učebnice dějepisu. Když každá učebnice nás bude chtít vychovávat, tak si budeme jen hrát s informacemi na schovávanou. Běžná kniha by si to nemohla dovolit ani z obchodních zájmů vydavatele - co by na to řekl zákazník? Příště si už žák nemusí učebnici kupovat vůbec a jít rovnou jen na internet. Nechť učebnice nabídne, co může, úměrně věku, a pouze povzbudí žáky, aby v případě zájmu studovali ještě jinde, z jiných zdrojů. Kdyby byly otázky na konci každé kapitoly a odpovědi na ně by prokázaly, že žák porozuměl textu v učebnici, tak ať tam ty otázky jsou. Ani to není málo. Takto jsou žáci jen neustále rozplylování odchodem k obrazovce počítačů a dohledáváním základních věcí jinde, pozornost rozpytlována, místo aby si sedli na zadek a na učení se soustředili. Ale proč to dělat jednoduše, když to můžeme udělat složitě?