Dějiny anglické. Díl třetí přehled
Thomas Babington Macaulay
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486054/bmid_dejiny-anglicke-dil-treti-hsb-486054.jpg
3
1
1
Nejproslulejší práce Thomase Babingtona Macaulaye vyšla v roce 1848. Přístup Lorda Macaulaye k psaní Dějin byl ve své době velmi novátorský. Vědomě spojoval malebný, vyprávěčský styl klasických starověkých historiků s věcným pohledem svých předchůdců z 18. století. Aplikoval tak vlastní postup, který vytyčil ve své "Eseji o dějinách", kterou publikoval v roce 1828. Dějiny anglické se proslavily svou prózou a sebevědomým, někdy dogmatickým důrazem na progresivní model anglických dějin. Model, který Macaulay přijal, se někdy nazývá whigovským výkladem dějin. Autorův výklad byl pozdějšími historiky mnohokrát kritizován za svou jednostrannost a samolibost. Macaulay zacházel i tak daleko, že historické postavy, s nimiž nesouhlasil, prezentoval jako padouchy. A naopak své oblíbence heroizoval. Natolik, že například Viléma III. zbavil jakékoliv zodpovědnosti za masakr v Glencoe roku 1692. V českém vydání vyšla kniha v sedmi dílech pod redakcí a překladem Vácslava Zeleného. Třetí díl je věnován Vilému III. Oranžskému.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 1862 , I. L. KoberOriginální název:
The History of England from the Accession of James the Second, 1848
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny anglické. Díl třetí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny anglické. Díl třetí v seznamech
| v Přečtených | 1x |
| v Knihotéce | 1x |
Autorovy další knížky
| 1925 |  Lord Clive |
| 1899 |  Úvahy historické a literární |
| 1910 | John Hampden |
| 1862 |  Dějiny anglické. Díl první |
| 1862 | Dějiny anglické. Díl druhý |
Nutno přiznat, že třetí díl Macaulayových Dějin byl vyčerpávající četbou. V negativním i pozitivním smyslu. V tom negativním pro náročnost staré češtiny, která svou formou dává s kanonádou Macaulayových výkladů opravdu zabrat. Náročné je i filtrovat autorovu (už) naprosto neskrývanou zaujatost a stranickost. To se nejvíce projevuje v zaslepeném obdivu k Vilémovi III., což je navrch zvýrazněno slepou záští vůči Jakubovi II. Stuartovce haní zcela nepokrytě. Zajímavý je pak kontrast, kdy naopak velmi kladně, jak se zdá, vnímá Jakubovy dcery Annu a Marii. Kladení toryů a whigů na opačné strany spektra ani nemá cenu u Macaulaye blíž zmiňovat.
Nicméně pokud čtenář s úsměškem či zamračenou tváří odpustí autorovi jeho stranickost, dovolím si říct, že před ním vyvstane skvělá kniha pojednávající o závěrečném finále Stuartovských králů na anglickém trůně. Stejně tak, že detailněji zpracovanou poslední anglickou revoluci těžko pohledat. Třetí díl začíná představením osobnosti Viléma III. (jak řečeno, ne úplně objektivně), přechází v politicko-společenskou situaci na celém kontinentě a opravdu detailně se zabývá anglickým královstvím pod "tyranstvím" Jakuba II., který - podle Macaulayových slov - svou povýšeností a tupostí mohl dělat jedině chyby. Víc jak 350 stran se zaobírá prakticky pouhými třemi roky v dějinách anglického království; téměř den po dni, zajisté však týden po týdnu. A je-li Macaulay v něčem cenný, pak v oněch detailech občas prozářených beletristickým zaujetím (viz Vilémova výprava z Hollandu k anglickým břehům). Do detailu a na základě mnoha pramenů hovoří o rokování sněmů, spiklenců, obou komor parlamentu, kdy dokonce vypočítává kolik zástupců bylo pro a proti při jednotlivých hlasováních, či představuje jednotlivé osobnosti hrající větší nebo menší roli na tehdejším dění.
Myslím si, že minimálně tento díl by si zasluhoval modernější překlad a zájem kohokoliv, kdo se zajímá o dějiny Anglie nebo dobu Stuartů, jejichž chybování vedlo k vzniku moderního pojetí konstituční monarchie, jak je známá dnes.