Dějiny anglické literatury II přehled
Hardin Craig
Dvojsvazkové vydání představuje dosud nejobšírnější a nejucelenější poučení o dějinách anglické literatury v českém jazyce. Autory díla jsou čtyři američtí univerzitní profesoři. V tomto druhém díle třetí knihu, probírající literaturu období restaurace a osmnáctého století, napsal profesor Michiganské university Louis Brevodl, jinak autor monografie o Drydenovi a mimoto četných studií. Poslední, čtvrtá kniha, je dílem profesora Minnesotské university, amerického esejisty a kritika, autora monografie Pojetí přírody v anglickém básnictví XIX. století Josepha Warrena Beache. Kniha podává na poměrně nevelké ploše velké bohatství materiálu, který je přehledně a odborně utříděn, takže dílo je spolehlivým pramenem informace. Autoři jsou uznávanými odborníky v obdobích, která jim připadla za úkol, a jejich dějiny jsou napsány v duchu demokratického humanismu. Kniha je opatřena bibliografií anglické literatury i komentářem vědeckého redaktora a je k ní připojena zvlášť užitečná a často postrádaná bibliografie českých překladů z anglické literatury. Zmínky o ucelenosti látky, stejně jako o českých překladech, se pochopitelně vztahují k roku 1963, kdy bylo české vydání Dějin Anglické literatury vydáno.... celý text
Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 1963 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
A History of English Literature, 1950
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny anglické literatury II. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny anglické literatury II v seznamech
v Přečtených | 1x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Mé knihovně | 5x |
Štítky knihy
19. století klasicismus anglická literatura viktoriánská doba učebnice literární historie, dějiny literatury o literatuře romantismus (literatura)Autorovy další knížky
1963 | Dějiny anglické literatury I |
1963 | Dějiny anglické literatury II |
Tento druhý díl nabušené syntézy dějin anglické literatury bylo jako setkání se starými známými. Už otevření vyvolalo na tváři úsměv, když jsem spatřil vyobrazení Charlese Dickense. A vskutku, asi těžko hledat ikonu více definující anglickou, potažmo britskou, literaturu než velikána viktoriánské literatury.
Opět je to skvělý vhled do vývoje ostrovní literatury; tentokrát zahrnující období od restaurace po počátek 20. století. Omezení rokem vydání 1950 (v originále) je jedna z nevýhod, s knihou svázaných. Sami autoři v poslední kapitole vymezují mantinely, a tak se čtenář nic nedozví o poválečné literatuře. Zapomeňte tedy na velikány detektivky (kterýžto žánr je vůbec podceněn), dětských příběhů (když už zmíněné, tedy téměř s opovržením) nebo fantasy, na jehož moderní slávu ještě nedošlo. Shrnuto - žádná Christie, žádný Tolkien.
Když jsem začal nevýhodami, nemohu přejít jednu záležitost. Za velmi povážlivé považuji přehlížení významných autorek. Ačkoli je tu významný prostor (ještě aby ne) pro Austenovou a sestry Brontëovy (tak...a teď nevím, které i/y je správně), další jména jsou přehlížena. Nechci posuzovat, zda je to dáno dobovým stavem věcí, konceptem autorů či snad nějakým skrytým šovinismem. Faktem zůstává, že Mary Shelley je tu zmíněna ve dvou větách, a to pouze jako manželka Shelleyho, potažmo "ta", s níž opustil svou první ženu. Básnířce Browningové se snad autoři ani nedotkli. Ať je důvodem přehlížení autorek jakýkoli, nemohu si pomoct a považuji to za sprosté buranství.
Přejdu raději k veselejším záležitostem a důvodům, proč tahle práce stojí za pozornost i po těch letech. Naprosto fantasticky je zpracováno období 17. a 18. století. Opětovně jsou jednotlivé éry podrobně a přehledně rozebrány v oblastech poezie, dramatu i próze. Medailonky nejvýznamnějších spisovatelů jsou informačně nabité. Obrazový doprovod velmi zdařilý, přičemž rukopis Swiftův překvapil mě svým moderním a snadno čitelným vzhledem. Období století devatenáctého začíná kvalitativně trochu klesat tím, jak se čím dál víc blíží ke století dvacátému. Chápu jistou nevyhnutelnou omezenost jakýchkoli velkých syntéz, leč zdá se, že pojednávat o literatuře (možná nejen jí) je možno pouze s určitým časovým odstupem. Při současnosti je možná kritika, ale ne objektivní posuzování.
Abych to uzavřel, tyto Dějiny anglické literatury, ač téměř osmdesátileté, i dnes přináší mnohé benefity těm, kteří mají zájem o anglickou, tedy britskou, literaturu. Pro bližší pochopení, rozbor, znalost významných autorů a děl. Kniha je přehledná, s ohromujícím poznámkovým aparátem a seznamem českých překladů (opět, s přihlédnutím k době vydání v roce 1963). Vyplatí se ji prolistovat i opakovaně použít jako příručku.