Dějiny světa 4 přehled

05.07.2020

Zatím určitě nejlepší díl. Jen proto dávám čtyři hvězdy. Jinak bych dal tři. Dobré se mi to nezdá. Nejedná se o chronologické dějiny, ale o globální vývoj během let 1200 až 1800. Co se mi líbilo, že to konečně působilo uceleně.
Kniha má jednotné téma a tak není znát, že se opět jedná o soubor článků. Neustálý globální pohled to celé spojuje. Nejdříve se popisuje demografie a pak inovace ve všech oblastech lidského vědění.
Probírá se vývoj různých technologií. Od průmyslu a umění až po státní zřízení a vzdělání. Globální pohled odhalí různé souvislosti. Třeba jak byl celkový vývoj ovlivněn objevitelskými cestami a dálkovým obchodem.
Ty tři hvězdy bych dal kvůli ztrátě důvěry. Stejně jako u předchozích dílů některé věci chybí. U knih ve formě článků je to pochopitelné. Ale u tohoto dílu je to stejná pěst na oko jako chybějící čínské pyramidy ve druhém dílu.

(Jen pro jistotu kniha co u nás vyšla:
https://www.databazeknih.cz/knihy/cinske-pyramidy-261558
A záhadologická vyšla už dávno:
https://www.databazeknih.cz/knihy/satelity-bohu-57972
Dobrý ne? 17 let po „ufolozích“. Zkrátka je nesmysl, že jako historik starověké Číny nevíte o pyramidách v Číně. Víte. Ale když to tam nenapíšete, tak neříkáte celou pravdu. Ehm počkat. To je autocenzura.
Podobně Göbekli Tepe. O tom psal Däniken už dávno. To zas zmínili, ale nerozebrali význam této úchvatné památky. Co si od tohoto přístupu vědci slibují? Lidi informace stejně budou hledat. Otázka je kde.)

Takže pokud tam nejsou věci, o kterých něco málo vím, tak co věci, o kterých nevím? Jak mám věřit tomu, že získávám přehled o dějinách, když zůstávají prázdná místa? Pokud totiž v knize něco chybí, tak není řečeno proč.
V minulém díle chyběla zmínka o husitství. Bylo to až zde. Tak snad něco z toho co chybí, bude v dalším díle. Jinak tomu fakt nerozumím. Třeba zničení buddhistické civilizace v Indii autoři odbyli jednou větou. To bylo tak nepodstatné, že to prakticky vynechali? Tři věty k celému konfliktu mi přijde nějak málo.
Pak mi vadila snaha o co největší nezaujatost. Když chcete být co nejvíc objektivní, ale zároveň nechcete sklouznout ke kulturnímu relativismu, protože víte, že byste byli trapní. Jenže ta snaha je tak křečovitá, že tomu stejně nevěříte.
A třetí vážný problém je, že předchozí díly skončily v 15. století (reálně ve 13.) a tato kniha sahá až do začátku 19. století. Takže tohle období čtenář nemá načtené a můžou mu pak chybět potřebné dějinné souvislosti.
Tím pádem je jasné, že je to pro lidi, kteří se už orientují. Takový člověk bude knihu vnímat úplně jinak než já. Můj komentář je tak reakcí člověka, který se úplně dobře neorientuje, protože tohle jsem očekával od této série.
Takže doporučuju všem koho zajímá: vývoj některých technologií, vývoj politiky, vliv renesance na světovou kulturu, křesťanskou reformaci, šíření znalostí, střet různých náboženských okruhů a vývoj vzdělání a povolání.
To vše v období 1200 až 1800 z globálního pohledu. Líbil se mi popis rozpínání křesťanství, který není podán nějak apokalypticky. Jsou uvedena střízlivá fakta bez nějaké protináboženské zášti.
Dočteme se, že rozumná misijní snaha jezuitů přišla vniveč díky dogmatismu žebravých řádů. Ty ukázaly, co jiní křesťané i dnes: neschopnost tolerovat jiné názory. Čím méně vzdělání, tím více fanatismu.
Co naopak chybělo: Jak se z původní řecké Anatolie stalo současné Turecko? Časově to sem patří. Rozšíření a zánik nestoriánství. Kultura zoroastriánství v Persii. Již zmíněný zánik buddhismu v Indii. Vztahy Číny, Tibetu a Sin-ťiang.
Pak má totiž člověk hloupé myšlenky, protože má pocit, že v tom co chybí je určitý vzor. Opět na můj vkus nedostatečná obrazová příloha. Je zde 5 velkých map světa, pár grafů a menších mapek a 12 ilustračních obrázků. Je to užitečné jako sonda do současného paradigmatu humanitních vzdělanců. 75%