Deň dlhší ako ľudský vek přehled
Čingiz Ajtmatov
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1983 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Буранный полустанок (Burannyj polustanok), 1977
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Deň dlhší ako ľudský vek. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Stanice Bouřná mě příliš neoslovila, autorovo Popraviště je mnohem lepší. V románě se prolínají tři roviny děje, vzájemně by měly tvořit určité podobenství. Hodnotím je rozdílně.
Nejrozsáhlejší je linie označovaná jako současnost, zahrnující osudy hrdinů zhruba od čtyřicátých do sedmdesátých let 20. století. Tu oceňuji nejvíce, je pro českého čtenáře atraktivní vynikajícím popisem tehdejší reality v Kyrgyzstánu, pro nás v řadě faktorů velmi exotické. Líčení přírody je vynikající. Některé motivy mi přišly velmi zajímavé a překvapivé, například podání Stalinovy smrti nebo podání začínající zkázy Aralského jezera (Edygej od Aralu pocházel). Bohužel z pohledu politických názorů a postojů mi přišlo, že příběh leží v období chruščovovského tání, nikoliv v době, kdy se odehrává.
Druhou dějovou linií jsou mýty kyrgyzského národa. Ty myslím celkem vhodně doplňovaly hlavní příběh. Paralely mezi současností a mýty mi ale přišly nevýznamné.
Třetí linií je sci-fi příběh o poznání nové planety Náruč lesa. Ten v knize myslím vůbec být nemusel, protože působí velmi tezovitě a nepřináší nic podstatného.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Deň dlhší ako ľudský vek v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 164x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 21x |
v Knihotéce | 54x |
v Chystám se číst | 67x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1988 | Popraviště |
1979 | Džamila |
1983 | A věku delší bývá den |
1978 | Strakatý pes na břehu moře |
1972 | Bílá loď |
Keď z dokonale rovnej, suchej a na zbláznenie jednotvárnej stepi zrazu vyletí raketa, je to pre mňa jeden dokonalý obraz, obraz človeka-ľudstva, ktoré sa zo štyroch nôh stavia na dve...aby bolo bližšie ku hviezdam a k nebu (bohu)! Príbeh kozmonautov je tak podľa mojej mienky akoby kolmý na príbeh Edigejov, v zmysle horizontálny vs. vertikálny.