Desať rokov medzi šimpanzmi přehled
Jane Goodall
V tejto publikácii autorka opisuje začiatky výskumu šimpanzov v africkej džungli, opisuje prírodu, ich prostredie, postupné zblíženie a publikuje tu prekvapujúce objavy.
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 1976 , Obzor (SK)Originální název:
In the Shadow of Man, 1971
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Desať rokov medzi šimpanzmi. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Tak mě momo 01 inspirovala, prostřednictvím svého komentáře a dojemného videa, sáhnout po knize Ve stínu člověka. A opravdu jsem si to užila. Paní Goodallová je úžasná žena, která kladně ovlivnila a ovlivňuje ve svých 89 letech život na naší planetě. Chrání to nejcennější, co máme, divokou přírodu. Prostřednictvím své knihy poukazuje na zvyklosti, chování a postavení šimpanzů v jejich společenské hierarchii. Během svého života navázala se šimpanzy kontakt a a studovala v terénu rozdílnosti různých jedinců. K tomu bohatá fotodokumentace. Kniha nutí k zamyšlení jakým způsobem se člověk chová k divoké přírodě, ke zvířatům - Člověk, který stojí na nejvyšším stupni v žebříčku vývoje . Všichni si zcela jistě uvědomujeme, že pro většinu z nás odpověď vůbec nedopadla dobře, jsme daleko víc agresivní jak zvířata, ubližujeme jim i naší Planetě a docela se míjíme svým posláním. V každém ohledu svou honbu po moci a bohatství bychom měli zastavit dřív než bude pozdě. Knihu doporučuji a neměla by chybět v každé knihovničce jako připomenutí smyslu života.
Kniha skvělá jako každá jiná od Jane Goodall. Pokud chce někdo sáhnout po něčem naučném, tak u této knihy se rozhodně nudit nebude.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Desať rokov medzi šimpanzmi v seznamech
v Přečtených | 70x |
ve Čtenářské výzvě | 12x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 40x |
v Chystám se číst | 47x |
v Chci si koupit | 20x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Afrika příroda zvířata, fauna výzkum šimpanzi populárně-naučné publikace Tanzanie šimpanzi - chování, etologie
Autorovy další knížky
1978 | Ve stínu člověka |
2011 | Pohled oknem |
2022 | Důvod k naději: Moje cesta životem |
1974 | Nevinné bestie |
2022 | Kniha o naději |
Jedna z nejdůležitějších vědeckých knih 20. století. Jane Goodallová svými výzkumy v Gombe změnila definici zvířete, když u šimpanzů zdokumentovala užívání nástrojů, kooperativní lov a válku (ovšem „válka v Gombe“ proběhla až tři roky po vydání knihy, takže tady na rozdíl od výše jmenovaného popsaná není). Společně s naším chápáním zvířat Jane přetváří i chování zoologů k nim. Se svými kolegyněmi Dian (gorily) a Biruté (orangutani) studuje lidoopy tak, že se stává součástí jejich společenství ve volné přírodě. V odborných výstupech je označuje jmény místo čísly a hovoří o jejich osobnostech a rodinách, místo aby s nimi nakládala jako s objekty. V 60. letech kacířství.
Některé přístupy ovšem sama Jane později přehodnotila. Zaujalo mě, že badatelé v Gombe si zpočátku hráli s mláďaty, čímž je samozřejmě odnaučovali plachosti. Hlavně ale ovlivňovali chování celé tlupy tím, že ji v krmném středisku zásobili banány. (Přišlo mi, že bezpracná distribuce plodů měla na lidoopy podobný účinek, jako má rozvojová pomoc na Třetí svět – vyvolala konflikty a změny v mocenské struktuře.) Asi nejmarkantněji se vliv výzumníků projevil ve chvíli, kdy jeden samec nahradil druhého v pozici alfy tím, že při manifestaci síly harašil prázdnými kanystry z tábora. Takový přístup by dnes určitě vyvolal vlnu kritiky – ale v 60. letech se teprve prozkoumávaly cesty... :)
„Ve stínu člověka“ je radost číst, protože Jane má vedle pozorovacího talentu i dar slova (jaký rozdíl oproti sesterským „Gorilám v mlze“ Dian Fosseyové, při vší úctě k Dian). Čteme nikoli záznamy ve vědeckém deníku, ale vyprávění o životě šimpanzího společenství – a v zadním plánu také jedné neobyčejné anglické dívky, která brouzdá noční džunglí jenom s baterkou. Nebo se v období deštů ještě před svítáním brodí vysokou travou, promočená na kost a s šaty nad hlavou, aby jí neunikla nějaká klíčová ranní interakce mezi zvířaty. Vědkyni z Gombe nikdy nepřestanu obdivovat. Když jsem si uvědomila, že i takhle může vypadat výzkum k disertaci – a že Jane vlastně ani neměla pregraduální vzdělání –, změnilo to můj pohled na univerzitní studium. Jsem moc ráda, že mě zkouška z etologie člověka postrčila, abych si konečně přečetla neslavnější z Janiných knížek.