Desátého prosince přehled

03.09.2023

Nejděsivější na tom je, že mi to přijde naprosto OK a normální...


Hláška "Na to ti sere holubice míru" se právě stala mou oblíbenou :-D

05.06.2022

Tahle sbírka byla většinu času brutální deprese. To je totiž tak, když si chcete odpočinout po předchozí knižní emoční houpačce, tak se pustíte do povídek. Všem radím: v podobné situaci si fakt nevyberte nic od George Saunderse. Budete na tom ještě hůř.

Protože on nepřehání. V každé povídce je ukázáno na to, jací lidé skutečně jsou bez přibarvení naivity a něžnosti. Tohle je deprese v tom pravém smyslu, protože je to skutečný.

Všechna témata, která Saunders rozehrál do děsivých představení se mě dotkla. Až na ty tři, kterým jsem dala nižší hodnocení, byť pointy byly i tam skvělé, ale ty ostatní se mě dotkly. Poměrně hluboce. Jako kdyby nějaký démon do mě zatnul svůj dráp (nemám obavy, že v budoucnu nebudou démony znát), ryl a ryl a ryl stále víc a víc. A byť jsem měla strach, že mi tohle zkazí jinak krásný den, překvapivě jsem to dočetla poměrně šťastná. Zároveň tedy vážně naštvaná, smutná a v depresi. Ale šťastná. Že stále existují autoři, kteří umí psát tak, aby to čtenář cítil tam, kde má.

Knihu jsem si chtěla přečíst primárně kvůli povídce Útěk z Pavoučí hlavy. Ale vyšel z toho milý klenot.