Konec perského prince přehled
Jaroslav Velinský
Discret (Ota Fink) série
1. díl >
První z případů pražské detektivní kanceláře Discret, v němž detektiv Otakar Fink má pouze nalézt dvě moravská děvčata, která se přijela do Prahy povyrazit, a objevit polehčující okolnosti pro nezvedeného synovce žižkovského deratizačního podnikatele Demétera. Po bezděčném nálezu první mrtvoly je všechno jinak...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Konec perského prince. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Otakar Fink hýbe celostátní politikou, a to přímo silovým resortem. Dobré jitro, tady vnitro. Chvilku jsem si musela zvykat na skok třiceti let, asi tolik prožil Ota od chvíle, kdy jsem ho potkala naposled. Tu džínovou čepičku by nosit nemusel. Vypadá zbytečně páprdovsky. Příběh je napsán s očekávaným autorským umem i humorem, dobu dobře pamatuju, tenkrát byla v naší zemi celkem dobrodružná sranda a i politici se otevřeně setkávali v debatách nehledě na různost názorů, o které se dokázali tváří v tvář přít a obhajovat je. A za průsery ještě i odstupovali. Byly to zajímavé časy. Deratizace Dezinfekce Deméter!
Oproti předrevolučnímu Otovi mě ten devadesátkový moc nebavil. Ani téma mě nijak neuchvátilo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1996 -
Cena Jiřího Marka
Kniha Konec perského prince v seznamech
v Přečtených | 105x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 56x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
detektivní a krimi romány české detektivky a krimi
Autorovy další knížky
2002 | Poslední tajemství Jana T. |
2003 | Tmavá studnice |
2007 | Bestie z Tamberku |
1969 | Spravedlivá pistole |
1999 | Zmizení princezny |
Přečetla jsem v krátkosti za sebou tři první příběhy ze série Discret, takže tento byl trochu smeten dvěma dalšími. Nezapůsobil tolik, jako oba následující.
Přesto jde o zajímavý krimi příběh a Ota Fink, Velinského alter ego (tak se aspoň domnívám), sice dospěl do let, je to trochu stařík, ale nic mu to neubralo na vtipnosti.
Autor píše zásadně obecnou - nebo hovorovou - jak to nazvat? - češtinou. Musela jsem si nejdřív zvyknout na jeho styl. Mám totiž za sebou asi pouze dvě krimošky z Otova mládí, kdysi dávno přečtené, takže vše zapomenuto. A teď - zdá se, že nastal čas se s tím sympatickým detektivem blíže seznámit :-).