Disident Václav Havel přehled
Daniel Kaiser
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26519/disident-vaclav-havel-26519.jpg
4
42
42
Kniha Disident. Václav Havel (1936–1989) novináře Daniela Kaisera je pokusem o co nejkomplexnější politický životopis českého prezidenta, dramatika a disidenta, ohraničený výše uvedenými letopočty. Václav Havel se v tomto období postupně proměňuje z chlapce z komunisty pronásledované, ale celkem konformní podnikatelské rodiny v neústupného odpůrce Husákovy totality. Mezitím dosahuje světového úspěchu jako dramatik; šedesátá léta prožívá nejen jako permanentní večírek, ale i uprostřed intelektuálních diskusí a práce pro divadlo. Následuje sovětská okupace, léta strávená v ústraní, deprese, otevřený konflikt s komunistickou mocí, vězení, život v disidentském ghettu, listopadová revoluce a nástup do prezidentského úřadu. Když píší zahraniční autoři o roce 1989 ve východní Evropě, zmiňují většinou tři jména: Michaila Gorbačova, Lecha Wałęsu a Václava Havla. Z těch tří Gorbačov vládl obrovskému mocenskému aparátu, Wałęsa zastupoval rozsáhlé podzemní hnutí, jen Havel žádnou takovou dějinnou sílu k dispozici neměl. Daniel Kaiser vycházel při psaní knihy z rozhovorů s Václavem Havlem, ze vzpomínek mnoha disidentových přátel a spolupracovníků a z teprve nedávno zpřístupněných archivních materiálů. Soustřeďuje se ponejvíc na konflikt Václava Havla s komunistickou mocí a to, jak postupem času získal výsadní postavení v českém disentu a obrovské zahraniční renomé. Líčí jeho život včetně některých zaškobrtnutí a (z pohledu autora) ideových omylů. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Disident Václav Havel. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Asi nejlepší kniha o V. Havlovi co jsem četla. Autor popisuje velmi čtivě a srozumitelně. I přesto, že autor je jistým fanouškem Havla, nezatají drobnou kritiku jeho osoby. Ráda si přečtu i jeho druhou knihu.
Novinář Daniel Kaiser se netajil tím, že Václava Havla považuje za pozitivní postavu českých dějin, přesto k jeho osobě přistoupil bez potřeby jakékoli adorace. Což vyvolalo řadu roztrpčených reakcí z řad osob Havlovi blízkých.
První díl životopisu je poměrně čtivé a jednoduché lineární vyprávění, od rozporuplné historie rodiny Havlů, přes Havlovo dětství až po listopad 1989. Je zde vylíčeno bez příkras Havlovo selhání při prvním zatčení, při kterém byl kompromis se systémem zaplacen pocitem osobního selhání a posléze ho vedl k tomu, že při druhém zatčení už nebyl k dalším kompromisům svolný.
Příběh slabocha, kterému vlastně nezbývá než se systému postavit mi přijde mnohem zajímavější, než obligátní story o nezlomném hrdinovi. Nejsem sám, kdo tento životopis považuje za to nejlepší, co si může dnes čtenář o Havlovi přečíst. Většina článků a prací o Václavu Havlovi se odvolává z převážné části právě na dvě knihy Daniela Kaisera. Pochybuji, že by je v dohledné době někdo překonal.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Disident Václav Havel v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 51x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 39x |
| v Chystám se číst | 18x |
| v Chci si koupit | 6x |
Disident Václav Havel
Autor si Václava Havla váží, ale nepatří k jeho nekritickým fanouškům. A je to pro tuto knihu dobře. Není to žádná nudná hagiografie, ale čtivě napsaná biografie, která se nebojí zmínit i některé spornější momenty z Havlova života. Hlavní postava je tak "životnější" a vlastně i více vynikne její pozitivní zápis do historie v době komunismu.
Václav Havel byl někdy považován za "nepraktického intelektuála", ale jak Kaiser ukazuje, Havel dokázal uvažovat velice realisticky, uměl velmi prakticky organizovat a dávat dohromady různé opoziční proudy, výborně formuloval společná stanoviska. Dokázal některé události i velmi umně "režírovat".
Dobře popisuje rozdíl mezi skutečným nekomunistou Havlem a "osmašedesátníky". Havel, i vzhledem k rodinnému prostředí, si na rozdíl od jiných nikdy s režimem skutečně nezadal. Jak autor připomíná, mnohé jeho texty vydržely test času. K vrcholům patří jeho polemika s Milanem Kunderou o "českém údělu", kdy Kundera fantazíroval o jakémsi pro svět prý úžasném československém roce 1968, na což mu Havel zcela realisticky odpovídal: čím se to tady chlubíme? O něco větší svoboda slov, svoboda shromažďování apod.? Vždyť tyhle základní svobody mají v úplně každé západní demokratické zemi!
Stejně tak autor zmiňuje i to, co z jeho pohledu naopak hodně zastaralo, např. často zmiňovaná esej Moc bezmocných, z Kaiserova pohledu "dobrá analýza se scestnými závěry".
Kaiserova kniha je pro mě asi nejzajímavější ze všech Havlových životopisů. Je pochopitelně zároveň i částečnými dějinami disentu 70.-80. let, Charty, VONSu, vztahů mezi různými disidenty. Místy je to i celkem vtipně napsáno, např. pasáže o cestách Mercedesem do práce v pivovaru.