• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Daniel Kaiser

Prezident Václav Havel

„Druhý díl Kaiserova životopisu Václava Havla je obsahově o dost "roztříštěnější" než díl první. Čte se o něco méně "plynule". Je to dáno tím, že doba po roce 1989 byla neskutečně dynamická a řešilo se ohromné množství různorodých problémů. Je to kromě životopisu vlastně i do značné míry historie České republiky v prvních deseti letech její existence. Velmi dobře je popsán česko-slovenský poměr vedoucí k rozpadu Československa. K vrcholům patří kapitoly o vstupu do NATO a zejména o poměru k Německu, kdy jistý Havlův prvotní naivně idealistický přístup k historickým česko-německým problémům rychle narazil na meze reálné politiky. Dobře je vylíčen neúspěch některých Havlových iniciativ v domácí politice.“... celý text
— SV321

---

Disident Václav Havel

„Autor si Václava Havla váží, ale nepatří k jeho nekritickým fanouškům. A je to pro tuto knihu dobře. Není to žádná nudná hagiografie, ale čtivě napsaná biografie, která se nebojí zmínit i některé spornější momenty z Havlova života. Hlavní postava je tak "životnější" a vlastně i více vynikne její pozitivní zápis do historie v době komunismu. Václav Havel byl někdy považován za "nepraktického intelektuála", ale jak Kaiser ukazuje, Havel dokázal uvažovat velice realisticky, uměl velmi prakticky organizovat a dávat dohromady různé opoziční proudy, výborně formuloval společná stanoviska. Dokázal některé události i velmi umně "režírovat". Dobře popisuje rozdíl mezi skutečným nekomunistou Havlem a "osmašedesátníky". Havel, i vzhledem k rodinnému prostředí, si na rozdíl od jiných nikdy s režimem skutečně nezadal. Jak autor připomíná, mnohé jeho texty vydržely test času. K vrcholům patří jeho polemika s Milanem Kunderou o "českém údělu", kdy Kundera fantazíroval o jakémsi pro svět prý úžasném československém roce 1968, na což mu Havel zcela realisticky odpovídal: čím se to tady chlubíme? O něco větší svoboda slov, svoboda shromažďování apod.? Vždyť tyhle základní svobody mají v úplně každé západní demokratické zemi! Stejně tak autor zmiňuje i to, co z jeho pohledu naopak hodně zastaralo, např. často zmiňovaná esej Moc bezmocných, z Kaiserova pohledu "dobrá analýza se scestnými závěry". Kaiserova kniha je pro mě asi nejzajímavější ze všech Havlových životopisů. Je pochopitelně zároveň i částečnými dějinami disentu 70.-80. let, Charty, VONSu, vztahů mezi různými disidenty. Místy je to i celkem vtipně napsáno, např. pasáže o cestách Mercedesem do práce v pivovaru.“... celý text
— SV321

---

Disident Václav Havel

„Asi nejlepší kniha o V. Havlovi co jsem četla. Autor popisuje velmi čtivě a srozumitelně. I přesto, že autor je jistým fanouškem Havla, nezatají drobnou kritiku jeho osoby. Ráda si přečtu i jeho druhou knihu.“... celý text
— LucySmile

---

---

Prezident Václav Havel

„Druhý díl Havlova životopisu je o dost jiné čtení než ten první. Zatímco první díl je standardní memoárová literatura, ve druhém díle se ocitáme ve středu komplikovaných politických událostí s řadou postav a peripetií. Tady se ukazuje výhoda Kaiserovy novinářské praxe, protože dokáže na malém prostoru stručně a přehledně popsat i komplikovanou situaci. Je to psaní více analytické a týká se období, ke kterému zatím není dostatek literatury. Až tady jsem například pochopil všechny peripetie katastrofální zahraniční politiky ve vztahu k Německu a důvody, které vedly k rozdělení Československa. Kaiser hodnotí kladně Havlovo první české prezidentské období, to je ale dané tím, jak člověk vnímá české členství v NATO. Osobně hodnotím obě Havlovy prezidentské období jako katastrofu, a vysvětlení proč to tak bylo, najdeme už na začátku předchozího dílu. Je tam pospána scéna, která mi přijde pro Václava Havla tak nějak signifikantní. Ve zmíněné pasáži vejde malý Havel na návštěvě do cizího dětského pokoje a k nelibosti jeho majitele mu bez dovolení pozotvírá šuplíky a vyhází mu z nich jeho věci. Obrázek arogantního spratka, který si dělá co sám uzná za vhodné, bez ohledu na druhé. Asi jako když Havel o několik desetiletí později odmítne připustit referendum o NATO a sám rozhodne o tom, že do něj vstoupíme, přestože většina Čechů si přála vysněnou neutralitu, po vzoru Rakouska. A jak se ukázalo později, rozhodl se na základě mylných předpokladů o ohrožení, které se nikdy nenaplnily. To naprosté míjení se s realitou a následně nekompetentní a špatná rozhodnutí jsou nejvíc příznačné pro Havlovo druhé prezidentské období, kdy mimo jiné sabotoval snahu Zemana a Klause změnit volební systém na většinový. Zůstal nám tak doposud impotentní systém poměrný. A Havlovi pohrobci rozvíjí jeho "odkaz" dodnes.“... celý text
— marvan00

---

Disident Václav Havel

„Novinář Daniel Kaiser se netajil tím, že Václava Havla považuje za pozitivní postavu českých dějin, přesto k jeho osobě přistoupil bez potřeby jakékoli adorace. Což vyvolalo řadu roztrpčených reakcí z řad osob Havlovi blízkých. První díl životopisu je poměrně čtivé a jednoduché lineární vyprávění, od rozporuplné historie rodiny Havlů, přes Havlovo dětství až po listopad 1989. Je zde vylíčeno bez příkras Havlovo selhání při prvním zatčení, při kterém byl kompromis se systémem zaplacen pocitem osobního selhání a posléze ho vedl k tomu, že při druhém zatčení už nebyl k dalším kompromisům svolný. Příběh slabocha, kterému vlastně nezbývá než se systému postavit mi přijde mnohem zajímavější, než obligátní story o nezlomném hrdinovi. Nejsem sám, kdo tento životopis považuje za to nejlepší, co si může dnes čtenář o Havlovi přečíst. Většina článků a prací o Václavu Havlovi se odvolává z převážné části právě na dvě knihy Daniela Kaisera. Pochybuji, že by je v dohledné době někdo překonal.“... celý text
— marvan00